Carlo Airoldi, italský vytrvalec, který se pro nedostatek finančních prostředků vydal do dějiště prvních olympijských her v Athénách pěšky. Podívejme se nyní na jeho strastiplnou cestu.
Jmenoval seCarlo Airoldia ve své době patřil k nejlepším světovým běžcům na velmi dlouhých tratích. Narodil se 21. září 1869 a do podvědomí sportovní veřejnosti se poprvé dostal o 25 let později. Tehdy vyhrál padesátikilometrový závod z Lecca do Milána v čase 4:22 a na trati dlouhé22,5 kmz Curychu do Badenu zaběhlmimořádně kvalitní čas 1:17.
Na olympiádu pěšky
O rok později absolvoval dvanáctietapový závod z Milána do Barcelony dlouhý 1050 km a ani v něm nenašel přemožitele. Vítězství se mu vyplatilo – dostal za ně dva tisíce peset. Když se dozvěděl, že athénští pořadatelé zařadí do programu olympijských her maraton, neváhal ani okamžik, a rozhodl se pro účast.
Do Athén však bylo příliš daleko a finanční náklady na cestu převyšovaly jeho možnosti.Nezbývalo mu proto nic jiného, než se vydat na olympiádu pěšky.Aby si při tom přece jen nějaké peníze přivydělal, těsně před odchodem na dalekou cestu uzavřel smlouvu s deníkem La Bicicletta, s nímž se dohodl, že mu bude průběžně popisovat své putování.
Když se 12. března 1896 vydal do Athén, uvědomoval si, že nemá mnoho času nazbyt, a musel si proto pospíšit. A tak za první dva dny zdolal vzdálenost z Milána do Verony v délce 158 km a za první týden měl v nohách už 520 km. A to si musel nést s sebou veškeré potřebné věci k životu!
Na cestě plavčíkem
První nepříjemnost jej potkala před Dubrovníkem. Tam si při pádu poranil ruku, a proto musel své putování na dva dny přerušit. Tím však ztratil dost času, a tak byl nucen na část další cesty použít loď. Ta jej dopravila na ostrov Korfu, kde přestoupil na další plavidlo, kterým se dostal do řeckého Parnasu. Pro nedostatek peněz si ale musel přepravu odpracovat jako pomocný plavčík.
Odtud mu do dějiště olympijských her zbývalo „pouhých“ 219 km, které zdolal za tři dny. Nebyla to však nikterak pohodlná cesta – její část musel totiž absolvovat i po kolejích, protože po silnici bylo do Athén příliš daleko.
Když 12. dubna konečně dorazil po měsíčním putování unaven do řecké metropole, čekalo jej obrovské zklamání – olympijský maraton se běžel už dva dny předtím! Svoji 1338 km dlouhou cestu absolvoval zcela zbytečně…
Spyridona Luise nikdy nepřekonal
I kdyby se ale přece jen dostavil včas, nebylo by mu to nic platné. Vešlo totiž ve známost, že závodil za peníze, a proto byl považován za profesionála. A pro ty nebylo tehdy na olympijských hrách místo.
Airoldi svoji neúčast v olympijském maratonu velmi těžce nesl. Své nesporné kvality chtěl prokázat v přímém střetnutí se Spyridonem Luisem, ten však už žádný jiný závod neběžel. Zklamanému Italovi se nepodařilo ani překonat Luisův čas na čtyřicetikilometrovou vzdálenost, oč velmi usiloval. Zemřel 18. června 1929 ve věku nedožitých 60 let.
