Minulou sobotu proběhl dnes už tradiční závod Čertovskej ultratrail s délkou 66,6 km, který se běží v nádherné krajině Kokořínska a Máchova kraje. Jaké pocity a zážitky si odváží mistryně republiky v ultratrailu Radka Churaňová?
Už několikrát jsem zvažovala start na tomto závodě, ale pokaždé se objevila nějaká překážka. Ať to byla bolavá noha, příprava na jiný závod nebo rodinná akce. Až letos!!!
Zvládnu to?
Přihlásila jsem se ale až dva dny před startem. Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, zda to zvládnu. Já, silniční běžec, který běhá jen, ale opravdu jen po naprosté rovině. 14dní před závodem jsem vytáhla rodinu na výlet. Oni obcházeli Housku, Bezděz a okolí a já s mapou staženou v hodinkách, jsem si šla proběhnout celou trať Čertovského ultratrailu. Když jsem totálně dehydratovaná (vzala jsem si jen 0,5l vody) doběhla do Hamru, kde na mě čekala rodina, první, co jsem jim oznámila, bylo, že tento závod rozhodně nepoběžím.
Krásná trasa
Když jsem ale v sobotu ráno dorazila do Hamru, odkud byly vypravený autobusy na start na Housku, tak už jsem věděla, že jsem se rozhodla dobře. Už od začátku vše pěkně klapalo. Na startu jsem ještě stihla pozdravit spoustu přátel a boj se 66,6 km mohl začít. Je to opravdu krásná trať, běhavá, zvládla jsem to v silničních botách. Sice jsem si s sebou vzala 0.5 l pití, ale pět občerstvovacích stanic bohatě stačilo na doplnění energie. A rozhodně bylo z čeho vybírat.
Skvělé značení
Trať je to pěkná. Ale pro mě dost náročná. Do půlky se mi běželo celkem dobře, ale pak jsem čím dál tím častěji přecházela do chůze. Nevěřím, že na Ralsko někdo vyběhl bez zastavení. Často mám strach, že na závodech budu bloudit. Nejsem schopná se celou dobu soustředit na fáborky. Ovšem tady se zabloudit nedalo. Ještě nikde na závodech jsem se nesetkala s tak skvělým značením.
