V prvním ročníku na scenáristice nám jeden profesor řekl, že umělci nesportují. Většina mých spolužáků se na tom jenom lehce pousmála a neprotestovala. Taky jsem se zasmála, ale hlava se mi rozjela na plné obrátky. V té době jsem ještě moc neběhala, můj osobní rekord nepřesáhl pět kilometrů, no spoustu času jsem trávila horolezectvím a nově i chozením po horách. Neměla jsem pocit, že bych byla na vrcholu svých sil, ale sportu jsem pár hodin týdně věnovala. A taky jsem psala. Co to tedy mělo znamenat? Že nejsem umělec?
Časem se samozřejmě ukázalo, že ten samý profesor tvrdil, ať se po škole připravíme na kariéru v supermarketu nebo fastfoodu. Taky jsem zjistila, že atleticky vypadající holka z druháku běhá ultra. Mýtus o umělcích, co nesportují, byl zbořen. Co ale sportovci, kteří píšou, kreativně tvoří? Existují?
Samozřejmě, že ano. Nejsme na americké střední škole, kde jsou všichni fotbalisti hloupí a šprti nosí kromě tlustých brýlí i nějaké to kilo navíc. Běžců – spisovatelů není málo ani mnoho, je jich tak akorát. Některé knížky jsou lepší, jiné zas slabší, já vám dnes přináším osm tipů ověřených scenáristickým očkem.
Když běhá žena – Alexandra Heminsley
Milí páni, mějte strpení, nejprve něco pro dámy. Samozřejmě, knihu si může pročíst kdokoli, myslím však, že jak už název napovídá, lépe se bude číst ženám.
Tahle knížka se mi dostala do rukou, když jsem s během začínala a myslím, že to byl ten ideální moment. Kniha totižto mluví o běžeckých začátcích Alexandry Heminsley, kterou bych klidně pasovala za běžeckou Bridget Jones. Její vyprávění je lehké jako obláček šlehačky, uvnitř však najdete plnotučnou dávku informací potřebných zejména pro začátečníky. Autorka se nebojí s vtipem mluvit o všem podstatném pro ženu-běžkyni – třeba i o výběre perfektní sportovní podprsenky. Od prvních kilometrů si tak s Alexandrou zaběhnete i maraton.
„Když běhá žena“ na databázi knih
Mile Markers: The 26.2 Reasons Why Women Run – Kristin Armstrong
Mile Markers je jediná z knih, kterou neseženete v překladu, i tak si ale myslím, že stojí za to ji zmínit. Knihu napsala Kristin Armstrong, redaktorka časopisu Runner’s World. Původně se jednalo o jednotlivé články, které se pro jejich vysokou popularitu rozhodl Runner’s World publikovat v samostatné knížce.
Tahle knížka je opět určená spíše ženám. Kristin píše o tom, proč ženy běhají a jaké to je pro ni – matku s dětmi, partnerku, ale také úspěšnou autorku. Při čtení téhle knihy jsou všechny momenty velmi hmatatelné – Kristin se brzo ráno vymotá z klubíčka těl její dvou dcer, cestou ke dveřím sní topinku a zalije ji kafem, o pár minut už běží s kamarádkou, po ranní desítce se vrací ke spícím dětem a chystá je do školy. U téhle knihy máte chuť objímat všechny běžce, protože víte, jakou komunitu lidí utváří. Také máte chuť si k ní vzít šálek horkého kakaa proležet u ní celý den, tak pozor na to.
„Mile Markers: The 26.2 Reasons Why Women Run“ na databázi knih
Běžkyně – Lizzy Hawker
„Krátký příběh o dlouhém běhu.“ Takhle zní podtitul knihy od známé ultraběžkyně Lizzy Hawkerovej. Její příběh je strhujícím dobrodružstvím na ty nejextrémnější závody na světě. Zároveň je to taky sonda do mysli ultra-běžce – u víc než 100 kilometrových závodů nejde totiž jenom o silné svaly, ale také o silnou hlavu.
Autorka svoji pouť začíná na slavném závodu Ultra Trail du Mont Blanc ve francouzském Chamonix. Sama neví, jak se tam vlastně octla, s půjčeným baťůžkem, prodranými botami a vůbec žádnou představou o tom, co ji na 160 km dlouhé trati čeká. Lizzy svůj zážitek opisuje nádherně detailním a subtilním způsobem. Dále se v knize dozvídáme o její běžecké historií, o jejich bězích v horách Himalájí, ale i na půlkilometrovém úseku v rámci MS běhu na 24 hodin.
Jez a běhej – Scott Jurek
Scott Jurek je ultra světě už dávno legendou. Kudrnatý vegan, který se jednou zjevil na Western States a vyhrál ho. A pak ještě šest krát, v řadě. Krom toho obsadil první místa na dalších významných amerických závodech – Hardrock 100, Badwater Ultramarathon ale taky mimo Ameriku na známém Spartathlonu.
Autor popisuje svou cestu komplexně, nesoustředí se jenom na závody, rozjímá nad svým nelehkým dětstvím a nad tím, jak moc u něho strava ovlivnila výkon. V době, kdy začal s vegetariánstvím, ostatní sportovci věřili, že při takovém stravování jeho tělo zkolabuje. Na závodech dlouhých přes sto kilometrů se však ukázalo, že jeho tělo nejenže zátěž zvládlo, ale zvládlo ji na výbornou. Jeho vyprávění je poutavé a jako bonus dostanete po každé kapitole recept na nějakou chutnou dobrotu vhodnou na běhání, předním nebo po něm.
„Jez a běhej“ na databázi knih
Zrozeni k běhu – Christopher McDougall
U téhle knihy jsou mnozí běžci rozporuplní, co se jejího obsahu týče, nelze ji však upřít její literární kvality. Novinář Christopher McDougall, hobby běžec, si každý rok pořídí nějaké nové běžecké zranění. Rada jeho lékaře? Neběhejte. On se však rozhodne, že to zkusí jinak a vydává se hledat alternativní řešení – nachází ho v rozpálených mexických kaňonech. Tam žijí Tarahumarové – běžci bez bot, tajemní, zdraví a šťastní. Christopher chce znát jejich tajemství. Jeho cesta je dobrodružní výpravou do neznáma, na které se kromě zajímavých informací o běhu dozvíte i něco ze zákulisí běžeckého trhu a organizace známých amerických závodů.
Navíc, jestli se vám nechce zas tolik číst – kniha existuje i v audio-podobě a načetl ji skvělý Jaroslav Dušek. A to vám povím, že v jeho podání je tohle dobrodružství ještě podmanivější.
„Zrozeni k běhu“ na databázi knih
O čom sníva raketový pes – Júlia Batmendijnová
Júlia Batmendijnová je slovenská překladatelka, ultraběžkyně a známá bloggerka. Běžela už snad každý závod SUT (Slovak ultra trail) a o svých zážitcích vždy píše s humorem a někdy až krutou upřímností. O čom sníva raketový pes je jejím prvním literárním počinem, ve kterém vypráví o její rychlostním rekordu (FKT) na Ceste hrdinov SNP. Trasa dlouhá téměř 770km s převýšením 31 330 metrů ji zabrala necelých 12 dnů, běžný turista ji zvládne ze 28 – 30 dnů. Ve knize teda touhle cestou poputujete s ní a nebude to lehké.
„O čom sníva raketový pes“ na databázi knih
Na sever – Scott Jurek
Když už jsem se zmínila o těch FKT (nejrychlejší známý čas), nemůžu opomenout ještě jednu knihu od už zmíněného Scotta Jureka. Po své závodní kariéře se Scott se svou ženou Jenny rozhodl, že je čas na trochu jinou výzvu. Mělo to být založení rodiny. Ukázalo se však, že i když něco velmi chceme, nemusíme to vždy dostat. Právě proto Scott za doprovodu své ženy v dodávce „black castle“ odcházejí na nejdelší závod jejich společného života – závod o rychlostní rekord na americké Appalachian Trail. Trasu dlouhou 3 500 kilometrů s převýšením téměř 157 000 metrů Scott zdolal za 46 dní a 11 hodin. O svém zážitku ve knize vypráví nejen on, ale i jeho žena Jenny.
O čem mluvím, když mluvím o běhání – Haruki Murakami
Ten samý Haruki Murakami, který se proslavil pro své knihy, jako například Norské dřevo, Kafka na pobřeží nebo Hon na ovci, běhá. Každý den deset kilometrů, každý rok maraton. U běhání zažívá mnohé, bolest i návaly euforie, stárnutí ale i výzvy. Když neběhá, tak píše a píše dobře.
Murakamiho kniha je sbírkou momentů v živote spisovatele protkaných během. Nad fyzickou zátěží rozjímá nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
„O čem mluvím, když mluvím o běhání“ na databázi knih
