Na co myslíš při běhání? Nejčastější otázka od lidí, kteří neběhají směrem k těm, kteří běhají. Těžko si dovedou představit běžet jen tak hodinu, dvě, tři, čtyři …den a být jen sám se sebou. To bych se zbláznil/a. Běžec ví. Hlavou proletí spousta věcí. To, co před během nemá řešení, se při běhu vyřeší. Je to tím, že tělo jede v úsporném režimu a vše pracuje efektivněji? Nebo má vliv lepší okysličení krve a tím i mozku? Nebo se to v té hlavě při dopadu nohou o zem lépe utřepe? Ve střevech určitě, ale v hlavě asi těžko… Tak či tak. Běžec ví. Funguje to.
Neběhám tempa a už vůbec ne intervaly. Běžím tak fyzicky kupředu, ale běžecky se kupředu neposouvám. Nevadí mě to. Rád si běžím, kdy chci a jak chci. Rád se kochám okolní krajinou, tmou i tichem. A rád přemýšlím. Rychleji to utíká. A sem tam něco vymyslím.
Do konce roku 2022 zbývalo pár dní a mě napadlo to, co už spoustu lidí. V Ludgeřovicích máme běžecký klub, ale protože nemáme žádné zázemí, scházíme se v hospodě nebo na závodě. Tam i tam docela náhodně. Pojďme si zkusit dát pevný termín společného výběhu a pojďme to zkusit nabídnout i ostatním. Třeba se nějací zájemci najdou…. Nápad sdílím v naší WhatsApp skupině. Přijetí je vesměs kladné. Přesto člověka, který si to vezme za své abys pohledal. Nikomu se příliš nechce být pevně uvázán. Se souhlasem pár spoluběžců vybíráme středu a čas 17:30 hod. Místo máme. Hřiště TJ Ludgeřovice.
První společný běh
Středa, 4.1.2023. #BehyLudgery č.1 jsou zde. Na místo startu dorazí kromě mě ještě Natka, Valda a Adam, běžci od nás z klubu. Běžíme k Landeku a zase zpět. No uvidíme příště. Týden utekl jako voda a objevila se první nová tvář a o týden později zase další. Na konci prvního měsíce nás už běhá 11. To půjde. Z neznámých se stávali známí, ze známých potom noví členové Běžeckého klubu nebo prostě „jen“ kamarádi, kteří si přijedou každý týden zaběhat. Třeba jako Petr „až“ z Bolatic.
Lepší náladu přineslo jaro. Přestali jsme běhat ve tmě a mohli vyběhnout do polí. Nudné asfaltové trasy se změnily v lesní trail. To už jsme běhali ve dvou až třech skupinách dle výkonnosti. Jedno jsme však měli společné. Cíl. A to nejen ten „vznešený“ ve smyslu rozvoje těla a ducha, ale i ten ryze světský. Hospodu. Tam můžeme každou středu vydechnout a doplnit vše potřebné. Nepovažujeme se za sportovce, a tak si to můžeme dovolit. Svolení nám ostatně dal Miroslav Horníček, když řekl: „Je odsouzeníhodné, když se sportovci opíjejí. Na druhou stranu je dobré a chvályhodné, když opilci sportují ...“ Děkujeme.
Děti běží s námi
Další nečekaný impuls rozvoje přinesl 26.červenec 2023. Poprvé s námi vyběhly děti. Tereza, Martin a Dominik. Trasu pěti kilometrů zvládly bez větších potíží. Splnily roli testovacích králíků. O týden později jich už bylo šest. Dospělí šli po doběhnutí na pivo, děti pokračovaly fotbalem. Holt mládí… Toho si nemohl nevšimnout fotbalový trenér Dan Tyralík, který má na starosti kluky U11 v TJ Ludgeřovice. Na středy vypisuje klukům fyzickou přípravu. Počet mladých běžců se tak výrazně navýšil a dorazili dokonce první rodiče. Přece se nenechají dětmi zahanbit…
Slunce začalo zapadat čím dál častěji. Podzim. Běhá nám to stále skvěle, ale v hospodě na zahrádce je už chladněji. K pivu se musí pít rum nebo mít alespoň mikinu navíc. Rozběhl se nový školní rok a začaly jiné kroužky. Dětí ubylo. Jen ale na chvíli. Kamil Kolenko, trenér mladších žáků TJ Ludgeřovice vypsal běžecké středy jako povinnou přípravu. Venku už je tma, sychravo a často fouká. Ti brzy odpadnou… Neodpadli. Nejsem sám, kdo se tomu diví. Vždyť v jejich věku by nás něco takového ani nenapadlo…
Z Ludgeřovic do Mongolska
Rok 2023 zakončujeme během dne 27.12. v počtu 39 běžců (z toho 11 dětí). Oslavíme to pořádně v hospodě. A už vymýšlíme co dál. Za celý rok jsme uběhli 7 195 km. Vzdálenost třeba jako z Ludgeřovic do Mongolska. Celkem běželo 104 jedinečných běžců a průměrná návštěvnost byla 18 lidí/běh.
Běžecké středy jsou už samozřejmostí zejména díky kolegům z klubu, kteří si to vzali za své. Lubomír Bardaševský (ve věku 60+ !!!) si vzal na starosti rychlou skupinu, které ukazuje krásy okolí, chystá jim nečekané výsadky autobusem či schovává láhve po lese (určitě s iontovým nápojem). Pavel Hudeczek se zase poctivě staral o dětskou skupinu a vymýšlel co středu to nějakou jinou trasu. Největší radost mám však z toho, že děti s sebou strhly rodiče. Běhá nejen Zuzka Bajgarová a Dušan Valent, kteří dohlížejí na kluky, ale i mnozí další. Skvělé!
Když běhání pomáhá nejen nám
No jo, jenže to jsou jenom čísla. 7 195 km. Co kdyby se ale podařilo proměnit kilometry v peníze. Co kilák, to deset korun. To už by byla slušná částka, která by mohla pomoc. Domluvili jsme se s Charitou Hlučín, že tímto podpoříme Charitní domov sv. Mikuláše v Ludgeřovicích. Máme tak plán a cíl na rok 2024.
Nemáme schopnosti proměnit vodu ve víno, ale víme, jak proměnit uběhnuté kilometry v peníze. Na osvědčeném portálu Znesnaze21.cz jsme založili veřejnou sbírku na kterou můžete přispět i Vy. Přispívat budou samotní běžci, ale také lidé, kteří fandí naší snaze. Pojďte si zkusit adoptovat kilometry, které jsme uběhli a pojďme pomoci těm, kteří už běhat nemůžou. Na webu bkludgerovice.cz je pak možné sledovat množství uběhnutých kilometrů, ale i počet kilometrů, které se nám podařilo „prodat“. Bez Vás to totiž nedáme.
A jak dál?
I v roce 2024 poběžíme dále. Přidat se k nám může každý. Čas a místo se nemění. Každou středu v 17:30 hod. od hřiště TJ Ludgeřovice. Jste zváni, ale bude to dřina. Je však třeba vydržet a myslet na to, že běháním pomůžete nejen sobě, ale i ostatním.
