Běžet maraton je pro leckoho velká výzva. Běžet během jedné sezóny 7 maratonů už je výživný závodní program. Ale 7 maratonů během sedmi dnů a ke všemu na sedmi kontinentech? Tento unikát vám může zprostředkovat právě závod World Marathon Challenge®. Během jednoho týdne závodníci absolvují 42,2km na každém kontinentu a vítězí závodník s nejnižším součtem všech sedmi maratonských časů.
Antakrtida, JAR nebo Miami
Stejně jako v roce 2017 se na start postaví česká triatlonová legenda, Petr Vabroušek. U Petra je obdivuhodných nejen 192 dokončených Ironmanů, ale hlavně jeho nadhled, se kterým ke sportu přistupuje. Můžeme u něj pozorovat velké teplotní rozpětí závodů. Absolvoval například maraton na Arktidě nebo rovnou plnotučných 100km na Antarktidě. Na druhém teplotním protipólu má na kontě třeba Marathon Des Sables (250km v 6 dnech napříč Saharou). A v porovnání s Ultramanem na Floridě (10km plavání, 424 kolo a 85 běh) se klasická Ironmanská distance zdá jako rychlostní trénink.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Letos navíc s Petrem závod absolvuje i jeho syn, Filip Vabroušek. Který bude závodit na půlmaratonských distancích. Filipovi je sice jen 19 let, na tratích od pětky po půlmaraton drží ale osobáky, které se většině populace nepodaří překonat celý život. Na půlmaratonu je to konkrétně 1:13h. Desítka za hubených 32:57min a 5km za 15:40. Ač se zprvu může zdát, že Filip je produktem tátovy tvrdé výchovy, prý tomu bylo trochu jinak. Filip začal běhat asi v 15 letech, dobrovolně, když občas vyběhnul společně s tátou. A postupem času to dospělo do fáze, kdy loni společně vyhráli Horskou výzvu v Jeseníkách (38km/2400m+).
Svůj první maraton závodníci odstartují na Antarktidě už 31. ledna. Trasu schvalovala Antarctica Athletics Federation (ano, i Antarktida má svou atletickou federaci). Běžci obkrouží 6,5km dlouhý okruh 6 a půl krát. Po mrazivém úvodu je čeká relativně krátký přelet do Jihoafrické republiky, konkrétně do Kapského města, kde si střihnou 4x poctivou desítku s přídavkem 2,2km na závěr. Jako třetí zastávku budou mít závodníci Australský Perth, kde budou točit 8 koleček. Schválně, kdo spočítá kolik km má jedno? Následně závodníky čeká „etapa“ na cyklistické stezce večerního Dubaje, v pořadí už čtvrtá. Ze Spojených arabských emirátů poletí přímo do španělského Madridu. Tam na běžce čeká 11 x 3,85km na tamním okruhu F1. Od španělštiny si ale moc neodpočinou, protože předposlední etapa je naplánována v Chilském Santiagu de Chile. Závodníky čeká nejenom náročné kroužení na 3km okruhu, ale hlavně dlouhý přelet přes celý Atlantik. Posledních 42,2km běžci absolvují v USA, konkrétně v Miami, kde je aktuálně příjemných 26°C.
Logistika a výbava
A jak vlastně takový závod vypadá logisticky? Vše se děje za pochodu. Až na jedinou výjimku, kdy v Dubaji stráví pár hodin v hotelu, závodníci spí výhradně na palubě letadla. „Sedadla se nedají sklopit do úplně vodorovné polohy, což není ideální. V tomto nám budou hodně pomáhat kompresní podkolenky SLS3, které zlepší prokrvení nohou,“ říká Petr. Stejně tak se na palubě stravují. Navíc jsou závodníci odkázáni na klasické palubní jídlo. A kdo někdy letěl v letadle a zároveň běžel (ultra) maraton, ví, že nároky organismu jsou trochu odlišné. Jen převlékání do závodního probíhá na letišti, většinou ve frontě na potřebné imigrační dokumenty. Jaké se tedy dají v tomto režimu podávat výkony? Ve skrze kvalitní. Petr měl v roce 2017 průměrný čas na maraton zhruba 3h. Zaznamenaný rekord tohoto závodu je dokonce 2:45h/maraton. To dělá zhruba 3:55min/km. To vše s průměrně čtyřmi naspanými hodiny v letadle. S časovými posuny. A v neposlední řadě rozdílnými klimaty jednotlivých etap.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Důležitá složka u takovéhoto závodu je vybavení. Zajímalo nás, co všechno s sebou oba závodníci povezou i vzhledem omezenému množství zavazadel. Petr bude obouvat boty svého partnera Salming. S sebou si bere tři modely podle typu povrchu a stupně únavy. Filip nazuje na první etapu na Antarktidě model Saucony Peregrine 7 ICE+, který je pro takovéto podmínky speciálně vyvinut. Na městské etapy potom bude střídat osvědčenou, 183g vážící závodku Saucony Fastwich 8. I sedm půlmaratonů je opravdu hodně, přihlédneme-li navíc k vyšší intenzitě, je třeba počítat s hodně unavenými chodidly. Pro ty případy má Filip s sebou připravený model Saucony Freedom ISO 2, který je o něco pohodlnější. Na většině etap bude velké horko a ostré slunce, což jen přidává na náročnosti. „Je třeba si chránit hlavu, zrak a dávat pozor na doplňování živin a elektrolytů. Běháme na Endurosnacky od Nutrendu, dodají potřebnou energii a jsou dobré i chuťově, takže s nimi nemáme problém ani v pozdější fázi. Oba potom spoléháme na Oakley Ev Zero Path, podle podmínek potom budu střídat s Radar EV a Filip s Jawbreakery,“ dodává Petr.
No a jak se oběma borcům daří, můžete sledovat právě tady u nás. Po každé etapě vám přineseme zprávu z etapy i aktuální průběh. Stay tuned!
Etapa no. 1 – Antarktida
Filip i Petr mají za sebou první etapu. Téměř dokonalý vstup do tohoto týdenního martýria. Pro Petra byl klíčový sníh, do kterého se bořil a ztrácel v něm potřebnou energii. I přesto dokázal doběhnout na 2. místě v čase 3:39h se ztrátou 23 minut na silného Michaela Wardiana. Celkově 3. Arno Van Triest za Petrem zaostává o necelých 11 minut. Filip neměl mezi půlmaratonci konkurenci a dokázal v -20°C zvítězit s fantastickým časem 1:38h! Nyní čeká oba české sympaťáky teplotní šok, kdy maraton v Kapském městě, kde před pár hodinami přistáli, absolvují jen v trenýrkách a tričku.
Etapa no. 2 – Afrika
Závodníky trochu zbrzdily dopravní komplikace, kdy měli třičtvrtěhodinky na přípravu. Rozklusání bylo tedy trochu pod tlakem. Filip si znova doběhl pro vítězství, v téměř totožném čase 1:37h. Teplotní rozdíl byl ale asi 50 stupňů, oproti etapě na Antarktidě bylo v Kapském městě téměř 3O°C. Půlmaraton absolvovali společně s Petrem, který držel stejné tempo i v druhé polovině a cílový čas se zastavil na 3:14h a Petr si znova doběhl pro 2. místo. Michael Wardian si znova dotancoval pro vítězství, tentokrát v čase 2:57. Pořadí na prvních dvou místech tedy zůstává nezměněno a Petr si buduje náskok. Nyní závodníky čeká přelet do Australského Perthu.
Etapa no. 3 – Austrálie
Díky zpoždění závodníci vyrazili na trať 3. maratonu až za tmy. Díky čemuž běželi v chladnějších teplotách, než kdyby startovali odpoledne. Vše tedy nahrávalo rychlým výkonům. Scénář se oproti předchozím etapám neměnil. Filip absolvoval půlmaraton společně s tátou a do cíle doběhli v čase 1:33h. Petr pokračoval v tempu a plný maraton doklepal za 3:06h. Opět na 2. pozici. Scénář se opakuje i na čele, kdy opět zvítězil Michael Waridan, v opět fantastickém čase 2:50h. Kluci ještě stihli lehké vyplavání v bazénu a návštěvu klokanů a v těchto chvílích už závodníci míří do Dubaje, kde je bude čekat pořádně vypečená etapa.
Etapa no. 4 – Asie
Zdá se, že většina závodníků si našla pevné místo ve svém pořadí. Maraton v Dubaji znova ovládl Michael Wardain s časem 2:51h. Kromě prvního maratonu na Antarktidě, se Michaelovi podařilo všechny časy stlačit pod tři hodiny, což je s přihlédnutím na minimum spánku a kumulativní zátěž neuvěřitelné. Petr se tentokrát trápil. „Půlmaraton jsem si s Filipem za 1:35 celkem užíval, ale poté, co jsem naběhl do druhé poloviny sám, na mě padla únava z nevyspání a druhý noční start a ke konci jsem se už dost trápil,“ uvedl Petr na svém fb profilu. Výsledný čas, 3:23h, vynesl Petrovi opět druhé místo a jeho celkový náskok na 3. Davida Fielda je téměř hodina. Kluci si na chvíli stihli lehnout v hotelu a teď už míří na okruh F1 do španělského Madridu.
Etapa no. 5 – Evropa
Michael Wardain válí. Opět zvítězil a opět pod 3h. Tentokrát 2:56. Filip, jako pomyslný pacemaker s tátou znova absolvoval první „půlku“ za 1:34h a Petr tempo držel až do konce, kdy si upevnil 2. pozici za 3:09. Závodníci už mají za sebou 5 maratonů a zmírnění únavy rozhodně nepomohl profil madridského závodu. Celkové převýšení na závodním okruhu Jamara bylo téměř 420m, což po čtyřech maratonech v posledních 96 hodinách štípne. Petr a Filip ale měli v Madridu podporu manželky a dcery, respektive maminky a ségry, které fandily na trati. World Marathon Challange jde do finále a začíná se ukazovat, kdo je ten pravý bojovník.
Etapa no. 6 – Jižní Amerika
Závodníky v Chile čekala opět těžká trať s převýšením přes 400m. Tentokrát obohacena o trailové pasáže. Únava se prohlubuje a organismus už bere z rezervních zásob. Jenom scénáře jsou téměř identické. Michael Wardian protíná cílovou pásku jako první. Poprvé od Antarktidské etapy potřebuje na zdolání maratonu více, než 3 hodiny. Petr s Filipem absolvovali společně první půlmaraton za 1:39h. Petr držel tempo až do cíle, tedy 3:19h. Jako regeneraci si Vabrouškovi zaboxovali v ringu, kde bylo zázemí etapy. Nyní je čeká posledních 42,2km na Miami.
Etapa no. 7 – Severní Amerika
Poslední etapa byla ve stádiu lehké agónie. „Na start posledního maratonu jsme sice nastupovali už v mírném stadiu rozkladu, ale vidina blížícího se konce a noci strávené v poseli, nás hnala rychle dopředu,“ uvádí Petr. Filip za to vzal hned od začátku a výsledkem byl nejrychlejší čas za celý týden – 1:27h. Michael Wardian zvládl poslední maraton za 2:53, což mu vyneslo celkové prvenství s průměrným časem 2:58h na maraton. Petr opět na druhé pozici s časem 3:04, po dvou letech opět vybojoval znova 2. příčku v celkovém pořadí. Jeho průměrný čas na maraton byl 3:16h. Stupně vítězů uzavírá Nizozemec Arno Van Triest s průměrným časem 3:39h. Celkově závodníci naběhali za týden téměř 300km, ti nejlepší v tempu lehce přes 4min/km. Ti z opačného konce pořadí potřebovali na zdolání každého maratonu přes 7 hodin. „Dnes jsme už byli už i trochu vyklusat po pláži, aby náhlá nečinnost nebyla pro tělo i nohy moc velkým šokem,“píše Petr na svém fb profilu. Za nedlouho vám přineseme rozhovor s Filipem i Petrem Vabrouškovými o tom, jak probíhala příprava, závod a jak moc je teď bolí nohy.
