Umíme si správně stanovit běžecké cíle?

Konec roku, a zvláště začátek nového, je vždy příležitostí pro nejrůznější předsevzetí. Co výjimečného zase vykonáme, na jakou pracovní pozici povýšíme, o kolik více naroste naše konto a třeba i co uděláme pro své zdraví, aby sloužilo lépe než jak doposud. Prostě vymýšlíme a hlavně stanovujeme si cíle nejen osobní, pracovní, ale i sportovní. V dnešní době je to zkrátka „in“ a dobrá vizitka každého, kdo se jen za sportovce považuje.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

I mezi námi běžci je spoustu takových, kteří na přelomu roku nejprve zhodnotí uplynulou sezónu a podle výsledků si nastaví cíle na tu následující. Ono, když máme nějaký cíl, tak to naše běhání má ještě vyšší smysl, myslí si někteří z nás. Asi na tom kus pravdy je, ale umíme si vůbec tyto osobní běžecké cíle správně nastavit? Zkusme se spolu na to podívat důkladněji a třeba se i inspirovat.

I v běhání platí, že cíle by měly být hlavně reálné

Každá dnešní správná a moderní firma se snaží, aby její zaměstnanci neustále rostli a vyvíjeli se, a to nejen profesně. Nejčastějším pomocníkem při stanovení cílů je známá metoda SMART (cíl musí být konkrétní, měřitelný, dosažitelný, realistický a časově ohraničený).

Podobná pravidla či zásady panují i u nás amatérských běžců, a mnozí si podle nich stanovují své priority, kterých by rádi docílili v nastávající běžecké sezóně. Přelom roku je pro toto plánování vždy ten nejideálnější čas. A jako v normálním běžném pracovním životě najdeme rozdílné cíle, tak i mezi běžci koluje množství rozmanitých cílů. Dvacetiletý kluk bude své představy a rozvoj stavět poněkud jinak než třeba čtyřicetiletý či padesátiletý matador, který má již mnohé za sebou. Jednu vlastnost ale budou mít přesto společnou, a to vysoký motivační charakter všech takto stanovených cílů.

A co když už na své rekordy nedosáhnu, jaký cíl si dám …

Určitě se najde mezi námi atlety mnoho těch, pro které jsou již rekordy jaksi vzdálenou realitou a překonat je, by byl vlastně cíl nereálný. Ale i zde je velký prostor pro určení správného cíle, i když nebude postaven na překonání rekordního času. Stejný motivační význam, než že zaběhnete desítku pod 40 minut, bude mít i cíl, při kterém si určíte, že prostě jen zlepšíte svůj čas na desítku. Věřte, že motivace bude možná vyšší než ve spojení se stresem, který budete muset podstoupit, že „musíte“ přesný čas pokořit. Každé zlepšení, byť jen o pouhou vteřinku, bude naplněno stejnými emocemi, jako při překonání „přesného“ času. Možná díky těmto postupným krokům třeba jednou k původnímu cíli (přesný čas) stejně dospějete.

Souhlasím, že určení přesného času (třeba zmíněných 40 minut na desítku) je pro vás a vaše okolí moc zajímavé a motivující, ale ze zkušenosti vím, že přehnaná očekávání nám mohou na nějakou dobu běh poněkud znechutit, což jaksi popírá smysl běhání jako něco, co by nás mělo bavit a ne stresovat. Najdou se i případy, které končí dokonce nechutí vůbec běhat, a je to vlastně ještě ta lepší varianta. Mnohdy ale dojde z přehnané snahy k závažnému zranění a cesta nazpět se poté stává velkým trápením. Takže náročný cíl rozhodně ano, ale vždy s rozumem. Běhání je přeci jen o radosti z pohybu.

Ale jsou i jiné cíle než jen ty o rekordech

V dnešní době bývá mít cíl „in“. Pokud je navíc přesně určený a časem ohraničený, tím lépe. Je však mnoho běžců, které k běhání donutil třeba špatný zdravotní stav, nebo chtějí shodit přebytečné kilogramy či začali běhat jen tak pro radost. Podíváte-li se ve svém okolí, jistě najdete desítky možná stovky takových běžců a běžkyň, jejímž cílem je běhat pro radost a dobrou náladu. Vyčistit hlavu, jak navíc mnozí z nich tvrdí. A chcete znát jejich cíle?

Jsou prosté, rozmanité a inspirující. Třeba, že každý druhý den si vyběhnou alespoň na půlhodinku, nebo se proběhnou, i když nebude hezké počasí, přihlásí se letos konečně na oficiální závod, uběhne delší vzdálenost jak 10 kilometrů, přesvědčí kolegu či kolegyni z práce nebo z okolí domova a přimějí je k pravidelnému pohybu nejlépe běhání, zúčastní se alespoň jednoho charitativního běhu a tím podpoří dobrou věc. I tady platí, že fantazii se meze nekladou.

Podobných příkladů zajímavých běžeckých cílů bychom našli nespočet a věřte, že každý takový cíl splňuje všechna známá kritéria, jaké má cíl mít. A pokud navíc dotyční jej i splní, tak mají stejnou radost jako ti, kteří si za cíl dali zaběhnout desítku pod 40 minut a povedlo se jim to. Emoce a nadšení po splnění budou naprosto stejné ne-li vyšší, to mohu stoprocentně garantovat, poněvadž několikrát jsem to zažil osobně.

A jedna moje inspirace na závěr

I já mám letos jeden takový zvláštní cíl. Chci naučit svoji dceru zaběhnout si půlmaraton tak, aby to nebrala jen jako splnění „povinné radosti“ vůči svému tatínkovi, ale aby se naučila tento závod či tuto vzdálenost maximálně si užít a byly to pro ni dvě hodinky radosti, zábavy naplněné emocemi a touhou zaběhnout si vše znovu a znovu. Určitě to není malý cíl, to je asi každému jisté, přesto věřím, že to dokážu. I takové jsou běžecké cíle. Přeji správný výběr toho pravého a následně i jeho bezproblémového splnění.