Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetBehu.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více odbornějších článků o tréninku, regeneraci nebo výživě nebo aktualizovat termínovku 1000 závodů. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy na závody a běžecké a sportovní vybavení, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní běhy a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetBehu.cz
Přísloví „Trpělivost růže přináší“ je naprosto pravdivé, a navíc dnes i vědecky ověřené německými vědci. Samozřejmě je v tom trochu nadsázky, ale klidně tohle úsloví můžeme používat i v souvislosti s běháním. Jak to v praxi funguje, si nyní obecně povíme.
Lidský mozek má podle vědců raději jednu velkou odměnu než sérii pravidelných menších odměn. Jak si to správně přebrat? Člověk má schopnost odolat okamžité menší odměně a postupně ji zpozdit o měsíce, mnohdy i roky, aby později propukla ve velkou odměnu. Tohle je takový návod i pro spoustu běžců, kteří jsou ve svém úsilí „netrpěliví“ a chtějí co nejdříve docílit předem vysněného cíle.
Kdo si počká, ten se dočká … stále platí
Existuje plno plánů jak například za 3 měsíce natrénovat na maraton, jak rychle zhubnout, jak rychle shodit 20 kilo, anebo jak rychle nabrat fyzickou kondici, nejlépe ihned. V dnešní uspěchané době je totiž na všechno moc velký spěch a tlak na výsledek. Jenže ne pokaždé se tohle přání nebo potřeba vydaří. Ano, za 3 měsíce klidně můžete uběhnout maraton a budete mít z toho obrovskou radost, ale také můžete skončit s běháním díky zranění či znechucení.
Vždycky jsem si dával vysoké cíle, ale pokaždé s dostatečnou časovou rezervou, abych byl výtečně připravený a měl jistotu, že si ten svůj „slavný zážitek“ nepokazím. Na maraton jsem se poctivě připravoval 2 roky a výsledek pak stál za to. Nejenže jsem si splnil stanovený cíl uběhnout ho, ale dokázal jsem celkem hravě dosáhnout i času, který jsem si předsevzal. Takže radost byla zaslouženě dvojnásobná. Rozhodně netrvám na tom, že každý musí vyčkat dva či tři roky. Přesto doporučuji se do toho pustit, až budete stoprocentně přesvědčeni, že nyní máte natrénováno dostatek a že se cítíte ideálně a ten maraton zdoláte.
Trpělivost v běhu není jen o fyzické připravenosti, ale i psychické
Fyzicky se můžete cítit skvěle, přesto je ve vás jistý blok, který vám stále napovídá, že to ještě není to pravé ořechové. Co když nepřekonám tu pověstnou maratonskou zeď? Co když se zraním? Co když dostanu křeče? A takových otázek najednou začne padat mnoho. Nohy vlastně mohou běžet ihned, ale hlava ještě není dostatečně připravena. Právě synergie mezi fyzickou a psychickou připraveností hraje u běžců veledůležitou úlohu, která ovlivňuje konečný výsledek a na což se většinou zapomíná. Na druhou stranu může samozřejmě dojít k tomu, že tohle dokážete skloubit opravdu za 3 měsíce a vše zvládnete skvěle bez poskvrny.
Myslím, že každý se musí připravit tak, jak sám nejlépe ví a co mu jeho organismus dovolí. Je pak úplně jedno, zda se připravujete na svůj první závod o délce 5 km nebo již na maraton či třeba závod ultra.
Nepřeceňujte zbytečně své síly, počkejte si na vhodný okamžik
Často se stává, že se před „vysněným“ závodem zraníte nebo onemocníte, či musíte mít delší odmlku od běhu díky pracovním povinnostem a vy najednou přemýšlíte, jak to udělat, abyste ten závod nezmeškali, a navíc ho zvládli dle plánu. Jak znám spoustu běžců, tak se do toho vrhnou, i když jejich stav není ideální a zde mohou tvrdě narazit.
Když se ale nad situací v klidu zamyslíme, často zjistíme, že to není ideální. Nebylo by lepší si počkat ještě měsíc nebo dva či se místo jara připravit na podzim a vše si vychutnat lépe a možná i s lepším výsledkem? Zažil jsem to na sobě i u spoustu ostatních běžců. Trpělivě si šli za svým cílem a toho také dosáhli (občas i překonali), i když to bylo za poměrně delší dobu, než sami plánovali. O to víc si poté vše náramně užili a zároveň dvojnásob oslavili.
Netrpělivost se prostě nevyplácí
Na druhou stranu vás taková netrpělivost může poučit. Chyby děláme a dělat budeme, ale důležité je se z nich poučit a příště je neopakovat. Jako bych slyšel nějakého věhlasného školitele přednášející svým posluchačům na pracovním meetingu firmy. Jenže přesně tohle platí i pro nás amatérské a hobby běžce a běžkyně.
Pokaždé si v souvislosti s trpělivostí vzpomenu na doběhy některých závodů, kdy za cílem vidím radovat se mnoho běžců, kteří přiznávají, jak dlouho se na tento závod připravovali, a toho času nelitují. V dnešní době, kdy termínovka je plná závodů a každý víkend můžete běžet jakýkoliv závod, tak nemá cenu vůbec přemítat, že jeden závod nestíháte. Zkusíte to později a možná, vlastně určitě, to zvládnete lépe a budete mít ze všeho větší radost. V této souvislosti se trpělivost tady určitě vyplácí.
Veškeré poznatky či názory, které v tomto článku uvádím, jsou vyzkoušeny na základě svých dlouholetých zkušeností, získaných pravidelným běháním na výkonnostní úrovni.
O autorovi – Jiří Mašek
Jiří Mašek, redaktor Světa běhu, je nadšeným běžcem už více jak 10 let, jehož specialitou jsou silniční závody na půlmaraton a maraton. V současnosti je členem týmu vodičů pro závody ze seriálu RunCzech. Pravidelně ale běhá i horské závody, poněvadž má moc rád pohyb v přírodě. Oblíbenou lokalitou, kam jezdí nabírat nejen fyzické, ale i psychické síly, je Šumava a Krušné Hory.