Transalpine Run 2019: Příprava Lindy Beniačové a Martiny Dvořákové vrcholí

Transalpine Run 2019: Příprava Lindy Beniačové a Martiny Dvořákové vrcholí

Na konci srpna startuje jeden z nejnáročnějších trailových závodů Transalpine Run, který má pověst jako jeden z vrcholů skyrunningové sezóny.

Závod je etapový, běží se 7 dní ve dvojicích a letos proběhne v termínu 31.8. – 7.9. Závod startuje v Německu a vede Alpami přes Rakousko, Švýcarsko a Itálii. Na tento náročný závod se chystá i česko-slovenský tým ve složení Linda Beniačová a Martina Dvořáková, které se intenzivně a poctivě připravují. Jak jejich přípravy probíhaly se můžete dočíst níže.

Martina Dvořáková

Martina Dvořáková má za sebou zatím krátkou, ale velice výraznou běžeckou kariéru. Přes silniční desítky, půlmaratony, překážkové závody typu OCR se proběhala až k delším trailovým trasám. První 12-ti hodinový běh si zkusila v Polsku v roce 2017. Tento závod Martinu přesvědčil o tom, že běžet dlouho sama v lese a ideálně v noci ji baví nejvíc. Proto trénink v sezóně 2018 přizpůsobila přípravě na trailové ultra běhy. Jak probíhá její příprava na TAR a jakých závodů se letos zúčastnila se můžete dočíst níže.

Na úvod sezony jsem otestovala svoji formu na Brtnických ledopádech

Začátkem roku jsem začala nabíhat objemy a každodenní ranní brzké vstávání a sbíraní kilometrů se stalo na dva měsíce součástí mých dnů. Postupně jsem začala ubírat na kilometráži a zařazovala tréninky na zlepšeni tempa a techniky. V únoru jsem si s přáteli zaběhla závod Brtnické ledopády, který mě lákal atraktivitou tratě. Na trati 111 km a 3600 m převýšení jsem získala 1. místo.

První „kontrolní a tréninkový“ závod byl v březnu na dvanáctihodinovce v Polsku. Okruh 16 km s 700 metrů převýšením v polských Beskydech má vše co jsem do tréninku potřebovala, prevýšení, technické seběhy, sníh nahoře, bláto dole a vzhledem k točení okruhu po dobu 12 h, jsem i hlavu potrénovala. 5 okruhů, 1. místo v ženách.

Jeden z hlavních závodů v letošní sezoně byl Transylvanie 100

Další ze závodů, který mě čekal. byla Transylvanie 100. Tento závod měl být jeden z hlavních v letošní sezóně. Z předešlého roku jsem věděla, co mě čeká a že Rumunsko nám nedá nic zadarmo. Proto mě výběhy směřovaly i do pro mne dostupných hor – Beskydy, kde jsem většinou dva dny trávila v kopcích a v Brně se věnovala dál technice a rychlosti (v obou případech mám nedostatky). 78 km 4500 m převýšení, 3. místo v ženách.

Po Štefánik trail mě bohužel na dlouhé týdny zastavilo zranění

Po Rumunsku jsem již chtěla vše směřovat na záři na TAR, s tím, že si ještě na pohodu odběhnu reparát z loňska – Štefánik trail 140 (díky nepřízni počasí byl tento závod v roce 2017 předčasně ukončen) a poslední horský běh v rámci závodu bude štafeta na GGUT. V závodě na 150 km a 5000 m jsem se umístila na 1. místě. Po tomto závodě mě bohužel zastavilo zranění, nedostatek regenerace udělalo své a já byla na dlouhé týdny odstavena z běžeckých tréninků a nemohla jsem startovat na GGUT.

I přesto jsem dál pracovala na fyzičce a snažila se uminimalizovat následky. Ze začátku jsem každý den plavala a přidávala postupně kruhové tréninky s ohledem na zranění. Věnovala jsem tak nuceně čas věcem, které jsem zanedbávala, posílení středu těla, zádového svalstva, strečink apod. Později už jsem mohla zařadit kolo, střídala jsem dlouhé výjezdy s tréninky na cyklotrenažéru v posilovně. Cca po 9 týdnech jsem se pomalu vracela přes chůzi k běhu a zvládly jsme s Lindou i tréninkový výběh v Tatrách, kde jsme strávily hodiny jen spolu, nasbíraly výškové metry, odzkoušely suplementy, zátěž, regeneraci apod. Ujistily jsem se, ze těch 8 dnů bude rozhodně bolet, ale bude to stát za to!

Linda Beniačová

Běžecká minulost Lindy Beniačové je trochu delší, sahá do roku 2014, kde se zúčastnila prvých ultratrailových závodu B7, Malofatranská 100 a LH24, které vyhrála, což ji navedlo na cestu ultratrailové bežkyne, která si občas střihne i silniční půlmaraton a kratší závody. Jakých se letos Linda zúčastnila závodů a jak se jí dařila příprava na TAR se dočtete níže.

Zimná príprava prebiehala prevažne na Brnenskych kopčekoch

Zimná príprava prebiehala prevažne na Brnenskych kopčekoch v oblasti Holedná, Obřany, Adamov. Dlhšie behy cez víkendy na hřebeni Javorníkov  v ČS pohraničí alebo v Malej Fatre. Pri snehovej nádielke som pár krát vyšla do hôr na skialpy. V rámci tréningu som skusila aj skialpový závod dvojic Noc tuleních pásu v Peci pod Snežkou, ktorý má veľmi nadchol.

Prvým závodom bol tradičně LH24

Prvý závod roku 2019 bol pre mna tradičně  už po x-té LH24, kde som skončila na 5.mieste celkovo v ženách a 3.miesto v svojej kategorií.  

V Bratislave som si urobila osobák v polmaratone

Po zime zvyknem začínať so závodami na menšie distance a pomaly predlžujem. Rada beham aj polmaratóny, tak v dubnu som si zabehla jeden v Bratislave, kde som si urobila osobák 1:28 min. , čo ma veľmi potešilo, hlavne keď som závod bežala prevažne z prípravy v teréne a nie na ceste 🙂 

V máji som sa zúčastnila trojdňového etapového závodu Tatry running tour extrem

Prvá etapa na 5 km  nás preverila v rýchlosti okolo Štrbského plesa. Druhý deň sme vo vysokých teplotách bežali od Štrbského plesa cez sedlo Ostrva ku Sliezskemu domu a spať. Dohromady 34 km. Vysoká teplota a beh vo výške nad 2000 m.n.m ma pekne preverila. Tu sa ukázalo aké dôležité sú tréningy v horách a vysokých nadmořských výškách. Skončila som celkovo ako 2. žena, zalit superky sampanskym je vzdy sranda 🙂

Počas závodov na Slovenských kopcoch som cítila, že moje nohy nie sú dostatočne silné, treningy okolo Brna nejsou pro sky runnery  ani zďaleka dostačujúce.  Ale zaradila jsem do svojej prípavy aj kruháč a pravidelné posilňovanie stredu tela.

V júni som zabehla Fatranskú 50

V júni som zabehla Fatranskú 50, o celkové délce závodu 54 km. Je to ťažký závod s pozitívnym prevýšením 4110 m. Na trase je niekoľko čiastočne exponovaných úsekov zaistených reťazami a rebríkmi. Keďže odtiaľ pochádzam, tak výhoda znalosti terénu mi pomohla. Inak nevyhla som sa pádu pri chvíľke nepozornosti na poslednom zbehu.  Tak to skončilo s monoklom pod okom a 3. miestom medzi ženami.

Najťažším  závodom v rámci přípravy na TAR bol závod GGUT 110 km

Najťažším  závodom v rámci přípravy na TAR bol závod GGUT 110 km, ktorý mal bť  highlightom mojej tohtoročnej letnej sezóny. Prvá polovica závodu prebiehala takmer bezproblémovo. Dávala som si pozor na neprepálený  štart, doplňanie energie a pitný režim. Do druhej polovice som vybehla dosť unavená a s rozbitými stehnami, kedže posledný zbeh pred občerstvovačkou som v eufórii vo  fajn behu krásnou krajinou prepálila 🙁 Bohužiaľ kvôli burke bol závod pozastavený a ja som na 74km musela skončiť. Vďaka týmto a ďalším menším závodom viem na čo sa zamerať a ako sa na etapový závod lepšie pripravit. 

Veľmi prínosným a výživným tréningom bolo mini sústredenie spolu s Martinou

Veľmi prínosným a výživným tréningom bolo mini sústredenie spolu s Martinou, ktoré sme absolvovali v auguste tri týždne pred TAR-om vo Vysokých Tatrách. S parťačkou sme boli intenzívne celé tri dni. Vyskúšali spolu dlhé behy, prechod cez sedlá vo výškach okolo 2300 m.n.m.  Testovali sme svoje bežecké vybavenie, stravu, suplementy a hlavne svoju vzájomnú spoločnosť 🙂 Tento záťažový test dopadol výborne a už se na závod s parťačkou Martinou veľmi těším. 



Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: