Jsem na více než sto procent sportovec tělem i duší. Na prvním místě je běh, který se stal nejen mým koníčkem, ale i povoláním v kombinaci s další velkou vášní – horami. Jsem tedy ideální prototyp trailového longaře.
Nicméně ve výškách se dá trénovat jen omezeně. Od podzimu do jara se můžete běžecky pohybovat jen v nížinách a městech, což není úplně ono.
Vyrostla jsem ale nedaleko Malé Fatry, kde jsem při prvním sněhu hodila na záda prkno, vyšlapala fatranský, někdy i tatranský Kriváň, a brousila terén celou sezónu. Snowboardu předcházelo ještě dětství na lyžích.
Skialpová příprava na LH24
Zhruba před osmi lety se mi povedlo dostat se k prvním skialpovým lyžím. Okamžitě jsem skialpinismus zkusila zapojit do kondiční přípravy na extrémní horské ultramaratony.
Hned prvním byl LH24, který se koná v lednu. Věděla jsem, že na tento závod je potřeba mít silné a rychlé nohy, kterých se jinak než šlapáním kopců nedá dosáhnout. Před svým prvním LH24 závodem jsem začala trénovat na sjezdovkách „hore, dole“ do zblbnutí. Přes týden jsem si odběhla tréninky ve městě, o víkendu jsem byla na horách. Jeden trénink zahrnoval pět až osm výšlapů sjezdovky ve Vrátné, případně na Solisku ve Vysokých Tatrách. Díky této kombinaci jsem svou první, a také pár následujících, LH24 vyhrála.
Od té doby je skialpinismus nedílnou součástí mé zimní přípravy.
Jaké výhody má skialpinismus v propojení s během?
Pohybem v horách a ve výškách se člověk stává celkově odolnějším a silnějším. Déšť, vítr, sníh a mlha, které se často rychle střídají, každého jistým způsobem zocelí, diskomfort na závodech nebo v běžném městském životě je díky tomu mnohem lépe zvládnutelný.
Konkrétní benefity pro trénink:
- zlepšuje celkovou sílu a stabilitu (hlavně při rychlých sebězích);
- komplexně posiluje celé tělo, včetně CORE a rukou, což je k běhu skvělá kompenzace;
- zvyšuje VO2max;
- zlepšuje mentální odolnost.
Přizpůsobivost skialpinismu jako tréninkové jednotky
Výhodou skialpového lyžování je jeho velká přizpůsobivost a volnost. Krom výbavy a dostatečného množství sněhu, což zrovna v České republice není zárukou, můžete na lyže v podstatě kamkoli a v jakoukoliv denní nebo noční hodinu.
Speed touring
Pro mě osobně je ideálním tréninkem speed touring. Jde o čistě rychlostní a výkonnostní pohybovou aktivitu, a to ideálně v lesním terénu nebo na sjezdovce (nahoru po okraji). Jedná se o jednoduchou trasu nahoru a dolů, žádná kochačka. Jde hlavně o rychlost. Pro tento typ tréninku je vhodné mít co nejlehčí výbavu. Váha mých lyží je do 1 kg, boty mají 850 gramů. Oblečení lehké a vrstvené, tělo se dost zahřeje J. Dalším nepostradatelným prvkem jsou hůlky, pásy, přilba a batoh, ve kterém mám vodu, pár tyčinek a svrchní vrstvu na sjezd.
Pro mě je ideální provozovat trénink o samotě nebo s někým na stejné výkonnostní úrovni. Čekat v kopci na pomalejšího kumpána není to, co od kondičního speed touringu chcete.
Na sjezdovce se dobře provádí intervalový trénink ve vyšší tepové frekvenci. Při šlapání nahoru střídám intenzitu 1 : 1 (minuta svižně, minuta volně, případně 30 s svižně, 30 s volně). Na kopci se snažím co nejrychleji připravit na sjezd a i sjezdovku zdolávám svižně.
Na vrcholu kopce trénuji sundávání pásů bez vypnutí lyží, rychlé přepnutí vázání atd… ne vždy to vyjde, sem tam člověk hodí držku před nastoupeným polským zájezdem, ale to se časem poddá ;-). Ovšem pozor – s lehkými lyžemi na nohách se dá sjezd přirovnat spíše k jízdě z kopce na běžkách a je k němu potřeba jistá lyžařská zdatnost.
Pár tipů na kombinaci terénu se sjezdovkou:
- Beskydy – Lysá hora z Papežova (mix lesních chodníků a široké cesty) – celková vzdálenost 8 km a stoupání 710 m. Vyšlapat si Lysou horu na lyžích je zážitek k nezaplacení.
- Jeseníky – Kouty nad Desnou – Mravenečník – celková vzdálenost 8,3 km a stoupání 590 m.
- Malá Fatra (SR) – prudší cesta o délce 3,2 km a stoupání 763 m.
Skitouring
Podobně jako v běhu jsou součástí tréninku tzv. „longy“, tak i na lyžích si při dobrých sněhových podmínkách volím sem tam delší, několikahodinové skitouringové výlety, případně vícedenní přechody.
Pro tuto aktivitu se rozhoduji převážně ve druhé polovině sezony, kdy už mám trochu odježděno, nohy jsou silnější a připravené na náročné sjezdy v terénu. Vše se samozřejmě odvíjí od dobrých sněhových podmínek, často jezdíme na Slovensko nebo do Rakouska.
Výbava na delší túry se od speed touringu dost liší. Lyže jsou allroundové, takže těžší a širší, lyžáky jsou robustnější a pevnější, aby mě podržely i v náročnějším terénu. Samozřejmá výbava jsou pásy, ideálně i jedny záložní, hůlky, teplejší vrstvené oblečení, přilba. Bezpodmínečnou součástí pohybu ve volném terénu je kompletní lavinová výbava, která se skládá z lavinového vyhledávače, sondy a lopaty. Vše se dá složit do batohu, společně se svrchní vrstvou. Chybět by neměly ani cepín, mačky a lano. V neposlední řadě je třeba myslet i na izotermickou fólii a základní lékárničku s náplastmi na puchýře atd. Celou výbavu lze doplnit lavinovým batohem, dá se však i bez něj.
Všechny součásti lavinové výbavy je potřeba umět použít, a to rychle a přesně. Proto je dobré si každý rok tyto vědomosti osvěžit lavinovým kurzem pod vedením zkušených instruktorů nebo guidů. Mimo to se dozvíte spoustu informací o plánování túr z hlediska sněhu, počasí, povětrnostních podmínek atd. Bez lavinového výcviku a kompletní výbavy by neměl nikdo pohyb ve volném horském terénu riskovat. Stejně tak je dobré využívat v neznámých oblastech služby místních průvodců, kteří mají většinou dobrý přehled a zavedou vás do míst, kam ani Google mapy nedohlédnou ;-).
Pár tipů na výlety:
- Malá Fatra – výstup z Vrátné doliny – Snilovské sedlo – Velký Kriváň – Chleb až na chatu Pod Chlebom – lehký výlet s náročnějším sjezdem
- Západní Tatry – výstup po sjezdovce Spálená – Brestová – Predný Slatín a nebo centrálním žlabem na Salatín – trasa je náročná na výstup i sestup, ale stojí za to
- Vysoké tatry – Štrbské pleso – Mlynická dolina – Bystrá lávka – chata pod Soliskom – zpět na Štrbské pleso
Všechny tyto trasy jsem prošla pod vedením kamarádů, instruktorů z Trilkinson HK, a ve společnosti lyžařů a skialpinistů z našeho běžeckého klubu Running zone, kde se snažíme pravidelně zprostředkovávat skialpové kempy právě ve spolupráci s Trilkinson.
Skialpové závody
Jako protiklad k pohodovému skitouringu stojí skialpové závody, které jdou často na dřeň. V sezoně si většinou vyberu tři až čtyři. Začátkem zimy volím spíše ty lehčí a postupně přidávám až do nejtěžšího březnového závodu.
Závody trvají většinou 1,5 až 3 hodiny, často se jedná o okruhy a také bývají ve dvojicích.
K lehčím závodům patří například hobby závod na Bílé v Beskydech, který je určen pro širokou veřejnost. Pokud chcete zkusit skialpový závod, tady je ideální začátek. Jedná se o dva okruhy o celkové délce 4 km s převýšením 600 m.
Středně těžký je závod dvojic v Peci pod Sněžkou Noc tuleních pásů, který pravidelně pořádá Dynafit. Závod startuje před západem slunce, vede prudkým lesním terénem i sjezdovkami. Lyžuje se ve tmě s čelovkami a celková délka je kolem 15 km. Jedná se o tři výstupy a sjezdy za sebou, takže je nutné si trochu potrénovat techniku sundávání a lepení pásů, aby se člověk nerozbil hned na prvním kopci… jako třeba já.
Mezi těžké závody patří víkendový závod K2 v Malé fatře. Ve vysokohorském terénu je třeba kompletní lavinová výbava s mačkami a cepínem. Ve dvou dnech se nastoupá celkově 1 600 m, jsou zde tři náročné výstupy, i na mačkách, a tři delší sjezdy.
Skialpy pro mě mají mnoho významů. Kromě kombinace běhu s lyžováním, což je z mého pohledu zásadní, spojují i sportovní svět s cestováním, rodinou a přáteli. V našem běžeckém klubu Running zone v Brně se snažíme zprostředkovat zážitky na skialpech alespoň jednou za sezónu. Byli jsme společně už v Západních a Vysokých Tatrách nebo rakouském Kaprunu. Pokaždé si dovezeme úžasné zážitky. Už se moc těším na zimu 2022
