Přemýšlíte, že byste si chtěli vyzkoušet, jaké to je závodit ve vysokých horách, jako jsou Alpy nebo Dolomity? V následujícím článku naleznete pár zajímavých tipů v blízkém zahraničí s praktickými radami od zkušených běžců. Jak píše úspěšná běžkyně Tereza Kubíčková, která letos získala řadu pěkných umístění nejen u nás, ale i v zahraničí:
„Závody nemusí být nutně jen místem, kde se vydáte na pokraj svých fyzických (a často i psychických) sil. Závody totiž mohou být i takovým intenzivním tréninkem spojeným s tím, že se podíváte na místa, kam byste třeba jen kvůli obyčejnému tréninku nejeli. Navíc se většinou sejde spousta podobně naladěných lidí, kteří celému zážitku dodají správnou náladu a energii, ze které pak ještě dlouho čerpáte. Já i partner Tomáš máme tuto kombinaci rádi natolik, že každý rok objíždíme desítky závodů, ať už u nás, nebo v zahraničí, a rychle se nám rozšiřuje seznam míst, na která bychom se rádi vraceli.“
Stubai Ultratrail (Tereza Kubíčková)
Kdo preferuje závody, kde se běhá více do kopce než z kopce, je Stubai Ultratrail ideální příležitostí otestovat svojí vertikální rychlost. S výjimkou vertikálního kilometru všechny tratě tohoto závodu končí na ledovci v nadmořské výšce 3 150 m n. m. Letos bohužel organizátoři museli přesunout cíl o trochu níže na poslední kabinovou mezistanici, neboť už na začátku července ledovec hodně tál. Na výběr máte z několika tratí, a to 9 km, 20 km, 32 km a 68 km. Každá trať startuje na jiném místě, běžci na nejdelším ultra trailu s převýšením více než 5 000 m vybíhají v 1 hodinu ráno z Innsbrucku.
Vzhledem k tomu, že jsem týden před tímto závodem běžela 48 km v rámci LUT (Lavaredo Ultra Trail), vybrala jsme si druhou nejkratší trať, která měla ve výsledku 17 km/1 700+. Start v 10 hodin jsem přivítala, protože většina alpských závodů startuje brzy ráno. Překvapila mě zde docela obsáhlá povinná výbava, kterou na startu organizátoři kontrolovali opravdu každému. Trať závodu vede nejprve po širší pěšince s mírným stoupáním kolem řeky a krásného vodopádu, po 10 kilometrech se dostanete ke spodní stanici lanovky a pak už začíná velmi prudký kopec až do cíle. Trasa nevede žádným těžkým terénem, ale pokud člověk není opravdovým kamzíkem, stejně většinu této strmé části jde. Výhledy jsou zde opravdu dechberoucí. Navíc poměrně brzy vidíte na vrcholu kopce cílovou bránu, což vás může na jednu stranu motivovat, na stranu druhou frustrovat, protože cíl se nepřibližuje dostatečně rychle. Sama jsem s dechem problém neměla, ale kdo je na to citlivější, určitě může být nadmořská výška limitací.
V cíli je pak k dispozici velké zázemí, venkovní posezení, lehátka, limonády, piva a rakouský Kaiserschmarrn. Ve stanici lanovky si můžete vyzvednout batůžek, který jste nechali na startu, což se hodí, protože ve 3 000 m už může být zima. V ceně startovného je také lístek na lanovku dolu. Vzhledem k tomu, že letos závod končil v mezistanici, bylo možné lanovkou vyjet až na vrchol a pak zase zpátky dolů.
Vyhlašování výsledků pak probíhá ve večerních hodinách v městečku Neustift im Stubaital. Ve startovním balíčku navíc najdete poukaz na 10 EUR do několika restaurací v Neustiftu, takže hned po vyhlašování můžete do některé zajít. Pokud však po závodě máte žaludek jako na vodě, což se stává i mně, lze ho využít kdykoliv až do neděle. Sehnat ubytování není problém. V blízkosti Neustiftu je několik dalších vesniček s ubytovací kapacitou za poměrně nízké ceny, a to i přesto, že ubytování rezervujete třeba i na poslední chvíli jako my.
Zbytek výletu jsme využili pro poznávání okolí, které je opravdu překrásné, a proto doporučuji si výlet v oblasti Stubaital prodloužit.
Více info na https://www.stubai.at/ultratrail/
Eiger Ultra Trail (Tereza Kubíčková)
Tento závod sice odrazuje svojí vzdáleností, ale rozhodně stojí za to, abyste ho zařadili do svého závodního kalendáře.
Účast je třeba plánovat v předstihu, protože je o něj velký zájem a v prvním kroku musíte projít přes loterii. Také ubytování v Grindelwaldu, kde závod startuje, je třeba nepodcenit, protože ve Švýcarsku se takové odkládání může finančně vymstít.
Opět si můžete vybrat z několika tratí, z nichž každá vede přes jiné alpské vrcholy. Nejdelší trať nazývaná „E250 UNESCO Jungfrau-Aletsch Trail“ měří úctyhodných 250 km s převýšením 18 000 metrů. Zajímavostí je také tzv. „surprise trail“, u které se skutečně můžete nechat překvapit, co pro vás organizátor připraví. Mezi oblíbené pak patří trať na 51 km a 35 km. Terén není nijak náročný, ale je rozhodně rozmanitý, takže se musíte připravit na prudká a dlouhá stoupání i klesání, ale zároveň neztrácet rychlost na rovinatějších úsecích. Trasa na 35 km nazývaná „North Face Trail“ skutečně z velké části vede podél severní stěny ikonického Eigeru a otevírají se vám výhledy na další okolní čtyřtisícovky a malebnou švýcarskou horskou krajinu.
Více info na https://www.eigerultratrail.ch/en/
Tour de Tirol (Tomáš Hudec)
Závod se pravidelně koná začátkem října v malém městečku Soll, kousek od hranic s Německem. Cesta z Prahy tedy nezabere více než 5 hodin. Letos se konal již 17. ročník. Pokud jste fanoušky nekonečného seriálu Doktor z hor, budou vám zdejší scenérie povědomé, neboť se tu tento proslulý seriál natáčí.
Já letos závod vůbec neplánoval, ještě ve čtvrtek jsem neměl startovní číslo, ubytování a ani pojízdné auto. V pátek večer už jsem stál na startu první etapy. Spontánní akce někdy bývají nejlepší.
Ubytování se určitě vyplatí řešit s předstihem, neboť městečko má omezené kapacity a akce to je na místní poměry velká. Startuje zde kolem tisíce účastníků. Místní obyvatelé závodem opravdu žijí a všude, kde to je možné, povzbuzují.
V městečku je i kemp, ale ten bych nikomu nedoporučil. Mě nechali spát za 25 euro na přilehlém parkovišti, protože tvrdili, že mají plno, ačkoliv místa pro jeden malý stan by se určitě našlo dostatek. Závod se skládá ze tří etap a časy ze všech se sčítají. Můžete si ale vybrat i jen některou z etap, pokud se necítíte na celý závod, který v součtu dává 75 km.
První den je takový zahřívací, ale samozřejmě záleží na vás, jak ho pojmete. Jedná se o 3 okruhy. Každý má 3,3 km/100+ a běží se převážně po silnici.
Druhý den vás čeká královská maratonská etapa 44 km/2 400+. Trasa začíná velmi pozvolna. Po úvodním asi 7kilometrovém okruhu kolem městečka Soll převážně po rovině začne pozvolné stoupání, které vrcholí závěrečným stoupáním po sjezdovce. Na posledních metrech vás dopředu žene koridor lidí, což je v takovém závěru příjemné. Terén není technicky náročný, ale přibližně od 10. km se jedná především o dlouhý běh do vrchu, který prověří vaši fyzickou připravenost. Etapa je okořeněna například probíháním restaurací, kde vás všichni povzbuzují, nebo kravínem.
Poslední závěrečná etapa 23 km/1 300+ se mi líbila nejvíc. Terén je určitě pestřejší a nejtechničtější ze všech etap, ale nejedná se o žádný skyrunning, na který by se nedalo natrénovat na českých kopcích, myslím si, že opak je pravdou.
Více info na https://tourdetirol.com/.
Hochkönigman a Nassfeld Skytrails (Anka Straková)
Závody v Rakousku mám moc ráda a hlavně závody, které pořádá Thomas Bosnjak, bývalý výborný ultra běžec. Poslední dva roky jsem absolvovala celou rakouskou skyrunningovou sérii a povedlo se mi ji i vyhrát. Chtěla bych vyzdvihnout 2 závody, a to Hochkönigmana a Nassfeld Skytrails.
Hochkönigman je jedním z největších festivalů trailového a skyrunningového běhání v Rakousku s nemalou mezinárodní účastí, který se koná začátkem června v Maria Alm. Každý si zde najde svou trať: Endurance Trail, Easy Trail, Speed Trail, Skyrace, závody pro děti a taky neobvyklý Downhill Race, běh z kopce po sjezdovce. Já tradičně běhám Hochkönig Skyrace 32,6 km/+2 720 m, opravdu náročný skyrunning se vším všudy. Prudká stoupání, běh řečištěm, po kamenech a skalách, často ještě přes neroztátá sněhová pole, kdy spíš jezdíte dolů po zadku, než abyste běželi. Atmosféra je parádní, hlavně když probíháte kolem známého Riemanhausu nebo při vbíhání do cíle, kde si můžete vyskočit a zazvonit na cílový zvonec. Vše je výborně připravené jak pro běžce, tak pro jejich doprovod, děti nebo diváky. Malebné městečko Maria Alm celý víkend závody žije, je připravený i doprovodný koncert a menší umělecké vystoupení.
Více info na www.hochkoenigman.run/en/.
Nassfeld Skytrails je zakončením rakouské skyrunningové série, ale také se zde můžete proběhnout na více tratích. Nassfeld je krásná horská vesnička, v zimě známé lyžařské středisko, v létě je rájem vysokohorské turistiky a lezení. Jsou to dva dny plné zážitků téměř v rodinné atmosféře. Já jsem běžela Skyrace 24,7 km/+2 120 m a zase to byl čistý skyrunning, kde nechybí ani ferraty. Když počasí dovolí, máte parádní výhledy na rakouskou i italskou stranu. Pramollo Ultra se běží i přes Itálii.
Více info na www.skytrails.at.
Arberland ultratrail – krásný terénní závod kolem nejvyšší hory Šumavy (Patrik Roštík)
První říjnovou sobotu se kousek od českých hranic každoročně koná krásný závod podzimní šumavskou krajinou – Arberland ultratrail. Na nejdelší trase si přijdou na své milovníci dlouhých horských běhů, ale nejen pro ně je závod určený. Na výběr je ze tří variant tratí 67km/2 500m+, 44km/1 600m+ a 18km/800m+ a nejkratší vzdálenost je možné absolvovat i jako canicross. U nejdelší verze se běžci podívají k nejhezčím místům, která oblast kolem Velkého Javoru poskytuje. Na rozehřátí se vybíhá od startu u biatlonového stadionu na nejvyšší horu Šumavy – Velký Javor. Na něj vedou všechny trasy, nikdo tedy o krásné výhledy z vrcholu nepřijde. Trať je to velmi rozmanitá, rychlé pasáže se střídají s náročným „alpským“ terénem a stále je čím se kochat. Za pochvalu stojí i samotná organizace. Zázemí je obrovské a najdete tam vše od občerstvení po sprchy a relax zónu. Občerstvovací stanice jsou dobře zásobené a je jich dostatek. Fotografové stojí po celé délce trati i v cíli v jakémkoliv počasí, takže fotek budete mít opravdu hodně. Potěší i celková atmosféra a finisherská sklenice s logem závodu z místní sklárny. Na české straně Šumavy je těžké najít opravdu terénní horský závod. Pokud máte tuto oblast rádi, určitě doporučujeme zařadit akci do hledáčku na nějaký z dalších ročníků. Podzim je tam kouzelný a určitě nebudete litovat.
Více info na https://www.woidlaeufer.de/.
