Tereza Gecová: Těším se na Tarahumary

Ultramaraton v mexických Měděných kaňonech proslavila kniha Born to Run – Zrozeni k běhu. Ve skutečnosti se v knize popisovaný závod s Tarahumary tehdy však nekonal ani poprvé ani naposled. Zde je krátký rozhovor s budoucí účastnicí – českou běžkyní Terezou Gecovou:

Kde se v tobě vzal nápad vyrazit do Mexika a závodit tam s indiány?

Vyrazit do Mexika mě napadlo hned po dočtení knihy: Ti, kteří utíkají pěšky. 🙂 Nejde ani o závody s indiány jako spíš o běh s nimi..

Připravuješ se nějak specificky na cestu a tento závod?

Na cestu se snažím plně připravit, je to výlet do cizí země a můj první let vůbec, takže určitě nechci nechat nic náhodě!! Co se týká běžeckých příprav, tak ty nijak neřeším, běhám pořád, jsem jako Forrest Gump 🙂

Je to však závod dlouhý 80 km. Navíc v krajině kaňonů, to prostě nemůže být po rovině…

To nevadí, kopců se nebojím. Těším se.

Kdy ses začala věnovat běhání a proč?

Někdy začátkem roku 2012 jsem koupila tenisky a začala jen tak pobíhat, pak jsem byla na pár závodech… Ta největší láska k běhu se zrodila až loni v létě na MUMu. Běžela jsem 3 etapy nezávisle na sobě a moc se mi tam líbilo. Od té doby se věnuji dlouhým běhům, které mě hodně naplňují a dávají mi pocit pohody a radosti.

Máš z něčeho v Mexiku obavy?

Nechci si je připouštět. Věřím, že v pořádku docestuji do Urique a zase zpět do rodného Brna 🙂

A na co se nejvíc těšíš?

Ani né tak na co, jako spíše na koho. Těším se velice na Tarahumary. (úsměv) Touha je poznat vznikla před dvěma roky, když jsem začala s běháním. Už během četby knihy Born to Run jsem si vyhledávala informace o Tarahumarech na internetu a chtěla být jako oni. Jsou nejlepšími běžci, a proto je chci moc poznat. Díky knize Milana Daňka jsem se přiblížila blíž svému snu a touze. Cesta k Tarahumarům je pro mě něco jako poslání. Těším se moc.