Původně maratonkyně, nyní již čtyři roky úspěšná chodkyně, která si z olympijských her v Tokiu přivezla 30. místo na 20km trati. Od té doby jí však trocha toho sportovního štěstí chyběla. Nemoci a zranění jí nedovolily dokončit kvalifikační závod na letošní MS, na které se nakonec kvalifikovala až začátkem července v dráhovém závodě. A až v Budapešti se to všechno zlomilo….
Terko, ještě jednou obrovská gratulace .10.místo na MS je úžasný výkon. Jak bys závod popsala?
Děkuji za pochvalu. Pro mě to byl jeden z nejlepších závodních zážitků, kdy sedlo téměř úplně všechno. Potkala jsem se s formou, tudíž začáteční tempo první skupiny bylo pro mě akceptovatelné. Poměrně brzy nás opustilo 8 favoritek bojujících o medaile, a díky tomu jsme pak šli poměrně rovnoměrným tempem. Na začátku závodu byla i poměrně přijatelná teplota, která ale v druhé polovině závodu stoupla a rozhodně příjemná nebyla. S blížící se poslední třetinou závodu se v první skupině začalo nastupovat, a následně se skupina rozpadla. V naší skupince se tempo začalo také zvyšovat a v podstatě ve třetí desítce jsem musela akceptovat tempo blížící se mému speciálnímu tempu na kratší 20km trati. V tu chvíli jsem si nebyla jistá, zda neriskuji příliš, ale vyplatilo se to, protože posledních 7 km jsem šla ve dvojici s Číňankou, která mě z 14.místa protáhla až na hranu první desítky. V předposledním okruhu se mi dokonce podařilo od ní odejít a konečné 10.místo bylo výsledkovou odměnou po dlouhém období, kdy se mi závodně opravdu nedařilo.
Kromě skvělého umístění jsi dokázala posunout vlastní národní rekord. Přitom podmínky pro to asi nebyly úplně vhodné. Věřila sis před závodem na takový čas?
Rekord se vyvinul ze závodu, ale rozhodně pro mě bylo prioritní umístění. Každopádně český rekord je příjemným bonusem. Věděla jsem, že na výkon na úrovni svého národního rekordu připravená jsem, ale zároveň byl i respekt k soupeřkám i k počasí.
Jak sis svůj úspěch užila a oslavila?
Ze závodu jsem měla hlavně vnitřní radost, která mě v dané chvíli naprosto stačila. K žádné oslavě zatím nedošlo.
Jak probíhala příprava na MS? Vím, že ses v posledním roce potýkala se zdravotními problémy a ani jsi příliš nezávodila… Jak se ti podařilo tyto problémy překonat?
Vůle, lékaři, fyzioterapeuti, rehabilitace, analgetika. A příprava? Musela jsem nejprve potvrdit český limit, s čímž jsem vzhledem ke zdravotnímu stavu měla velké problémy a byla v časovém presu. Během roku jsem střídala tréninkové pobyty v horách a doma. Musela jsem hodně používat tréninkové prostředky, které mi zranění dovolovalo, tudíž poměrně dost hodin jsem strávila v bazénu, na kole či v posilovně. Ale naštěstí byly poslední tréninkové bloky v horách i doma těsně před startem na MS bez větších komplikací. Zdravotní stav mě pustil do plnohodnotného chodeckého tréninku a výsledek se dostavil.
K chůzi ses dostala až poté, co jsi úspěšně závodila v běhu, konkrétně v maratonu. Jak bys popsala rozdíl mezi chodeckou a běžeckou přípravou? V čem je chůze nejvíc specifická?
Největším specifikem chodecké přípravy je její ohleduplnost ke kloubnímu aparátu. Přetížení při došlapu je už při klusu zhruba dvojnásobné proti došlapu chodeckému. Při závodním pohybu je tento rozdíl v násobcích. Z tohoto důvodu chodci trpí daleko méně artrózami než běžci a mnoho starších běžců mi potvrdí, že když už jim nedovoloval artrotický stav bezbolestně závodit a trénovat, přechod na chůzi byl řešením, jak u sportu zůstat.
Jak vypadá tvůj běžný tréninkový týden?
Odpověď na tuto otázku je problematická, protože v průběhu roku se tréninkové týdny dost liší. Ve chvílích, kdy používám i doplňkové sporty, se týdenní tréninková zátěž velmi často pohybuje kolem 30 hodin. V předzávodním období, když trénink jde do kvality, objem samozřejmě klesá až na polovinu.
Jak řešíš kompenzaci a regeneraci?
S přibývající kvalitou tréninku před závody roste potřeba kompenzačních cvičení a poměr trénink/kompenzace se časově dostává až na úroveň 1:1. Čím jsem starší, tím musím regeneraci řešit důsledněji a důsledněji. Ale je pravda, že při maratonské přípravě to bylo i horší. Nyní chodím pravidelně do sauny, na masáže, občas do kryokomory apod…
Jak často chodíš nyní běhat? Účastníš se, třeba i v rámci tréninku, nějakých běžeckých závodů?
Běhat chodím spíše jen v rámci kompenzace nebo vytrvalostního tréninku. Z maratonské přípravy mám dlouhodobé bolístky, které nechci běžeckými závody provokovat. Běžecké závody občas absolvuji chodeckou technikou. Je to pro mě motivace jít rychle a taky tam potkám mnoho běžeckých přátel, a závody si tak jdu i trochu užít.
Co ráda děláš, když netrénuješ?
Já se přiznám, že opravdu ráda spím. Spánkem strávím docela dost času. Ale vypnu u seriálu či dobré knihy. Vezmu do ruky sem tam i vyšívání. Velmi často zajdu do divadla nebo do kina.
Jaké máš sportovní cíle a sny?
Samozřejmě bych ráda na vrcholných akcích získala co nejlepší umístění, ale vše bude záležet na zdravotním stavu, protože vůlí některé věci neovlivníte.
