Přejete si běhat precizně jako se v knihách a časopisech píše? Ještě než si odpovíte, tak se podívejte na to, co jogging vlastně je a jak při něm funguje tělesný mechanismus.
Rady se hodí, ale nejde se podle nich vždy řídit
Báze perfektního běhu je schovaná v mnoha periodách, ale každé tělo je jiné. Existuje spousta dedukcí, obměn a rad, ovšem samotný běžecký proces je individuální činností. Fyzioterapeuti se mohou hodiny dohadovat o tom, jak má správně chodidlo dopadat na zem, které svaly zatěžovat nejvíce a na co se při běhu plně soustředit. Je to jako ve škole. Můžete roky studovat, ale v reálu zjistíte, že je všechno tak trochu jinak, než se ve skriptech píše.
Perfektní běžecký styl
Mnoho expertů věří, že dlouhé běhy jsou tou nejpřirozenější metodou. Ruští specialisté to samé tvrdí o krátkých tratích. Jiní odborníci jsou názoru, že by člověk měl běhat, jak mu to nejlépe vyhovuje a jak se cítí. Druzí říkají: „Soustřeďte se na styl s rovnými zády, pravidelným dýcháním a doplňkovým pohybem rukou.“
Chodidla pracují ve vzduchu i na zemi
Běžecký styl a tempo se nechá rozdělit na dvě fáze. V první etapě se chodidlo nachází ve vzduchu a v druhé fázi se noha dotkne země. Chodidlo se pokaždé dotkne povrchu v čase 0,2 sekundy a ve vzduchu stráví celých 0,5 sekundy. Nejkratší moment vznikne, když se obě dolní končetiny dostanou do vzduchu, až do doby, než se jedna noha dotkne opět země.
Nohy do X sešlapují vnitřní stranu boty
U většiny běžců se noha dotkne země nejdříve vnější patou a poté má tendenci se srolovat. Nárt se zploští, aby se utlumil náraz. To je takzvaná pronace, o které se často mluví. Jednoduše jde o to, jak klademe nohy na zem. U běžců s nohama do tvaru X jsou běžecké střevíce sešlapané na vnitřních stranách. Typické pro běžce s nohama do písmena O je supinace. Při ní bývají boty nejvíce poničené na vnějších hranách. Jak při pronaci, tak při supinaci se jedná o špatný a příliš rychlý způsob došlapu. Kulantním řešením jsou ortopedické vložky.
Průběh běhu
Při každém nárazu chodidla na zem natahujete koleno a stehno. Tím brzdíte vaši běžeckou rychlost. I přes odpor vzduchu rozpohybujete švihem druhou dolní končetinu. Celé tělo stojí v té chvíli na prstech opěrné nohy. Vyšvihnutím nohy se tělo nakloní dopředu. Díky podpoře stehenních svalů, které dají nervovému systému pokyn, vyprodukujete další běžecký krok.
Je smysluplné měnit běžecký styl?
Pokud všechno dobře šlape, pak není důvod ke změně. Jestliže si při běhu neodpočinete, podléháte často zraněním, pak zapracujte na změně běžeckého pohybu. Není důležité, co děláte, ale jak to děláte. Při běhu se dá dosáhnout synchronizace těla i myšlenek. Chce to jen trošku pozornosti.
