Co všechno může ovlivňovat klidovou tepovou frekvenci?
Začneme elementárně-echanistickým pohledem. Představte si srdce a krevní oběh jako pístové čerpadlo a oběh jako jednoduchou tuhou rouru. Budeme li chtít tímto modelovým systémem přečerpat za jednotku času konstantní množství tekutiny, rozhoduje o frekvenci pohybů pístu objem pracovní komory.
První faktor
První faktor, který má na klidovou tepovou frekvenci je tedy samotná velikost srdce, resp velikost komor.
Jenže srdce a oběh není jednoduché pístové čerpadlo a tuhá roura. Je to variabilní systém s mnoha osami volnosti. „Mrtvý“ objem srdce a oběhu je daleko větší než ten ve kterém systém normálně pracuje. Dobře se to dá ilustrovat na kapacitě oběhu. Ta je za normálního stavu kontrolována svalovinou ve stěně cév. Pokud by svalovina úplně povolila, objem se mnohonásobně zvětší a dojde k poklesu tlaku na úroveň okolního prostředí, k zástavě oběhu a tím k okamžité smrti bez jakéhokoliv viditelného poškození těla. Ale i daleko menší snížení napětí stěny cév vede k poklesu tlaku a ztrátě vědomí, všem dobře známé pod pojmem mdloba. Proto je práce oběhu regulována autonomním kontrolním systémem, sestávajícím z vegetativního nervového a hormonálního systému, dohromady regulujícím jak tlakovou a objemovou práci srdce, tak odpor a objem cév.
Druhý faktor
Druhý faktor ovlivňující klidovou tepovou frekvenci je nastavení autonomních řídících systémů.
Jednou z řídících veličin, podle které je řídící systém nastavován je dodávka kyslíku do tkání, především do mozku. A přenos kyslíku, jak každý sportovec – i kdokoliv jiný, kdo si občas přečte něco o dopingových aférách v například v cyklistice – velmi dobře zná, je hematokrit, tedy přenosová kapacita krve pro kyslík. Čím je nižší, tím méně kyslíku přenese jedna objemová jednotka krve a tím více krve musí jedním místem oběhu protéct, aby se do toho místa dostalo stejné množství kyslíku.
Třetí faktor
Třetím faktorem ovlivňujícím klidovou tepovou frekvenci je hematokrit a okamžitá spotřeba kyslíku.
To ale ještě není všechno. Sami dobře víte, že na „bušení srdce“ má velký vliv aktuální stav psychiky – rozrušení nebo naopak zklidnění hýbe s tepovkou až o desítky tepů za minutu. To není rozmar přírody. Vliv vědomí a nálady tu zastupuje důležitý element předvídání nejbližší budoucnosti. Přestavení celého oběhového systému z klidového stavu do režimu maximálního výkonu nějakou dobu trvá a mechanismus předvídání zkracuje reakční dobu na minimum. Na druhou stranu ovšem může přenastavit oběh naprosto zbytečně – pokud se v naší hlavě odehrávají věci, které se v reálném světě nestanou, nebo alespoň nestanou v nejbližším čase.
Čtvrtý faktor
Čtvrtým faktorem je momentální stav psychiky.
Celé dohromady to funguje tak, že do řídící oblasti mozku pro oběh přicházejí informace o parametrech oběhu, hladině kyslíku v krvi a psychickém stavu. Ty jsou zpracovány a podle nich je nastavena aktuální (v tuto chvíli klidová) tepová frekvence a k ní odpovídající stav oběhu. Vyvolané změny jsou opět vyhodnoceny a stav podle nich upraven a tak pořád dokola – klasický zpětnovazební systém. Všimněte si, že jediné, co nepodléhá řízení zpětnou vazbou je signál z vyšší nervové činnosti – stav psychiky. Ten dokáže tepovku posunout do režimu výrazně neodpovídajícímu vnějším vlivům a fyzickému stavu oběhu.
Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
