Těhotenství a trénink sportovní běžkyně

Byla jsem přesvědčená, že těhotenství není nemoc, a pokud se neobjeví komplikace, není důvod, aby jej žena strávila ve vertikální poloze.

Musíte být jenom velmi vnímavá ke svému tělu, právě od něj se nejlépe dozvíte kolik si naložit. Příroda to moc dobře zařídila, takže v těhotenství bude se svým tělem v dokonalé souhře.

Pro běhání v těhotenství by měly platit tyto zásady:

1. Veškeré sportovní aktivity vždy konzultujte se svým lékařem!

2. Obecně platí nezačínat s novým sportem, s běháním v těhotenství tedy rozhodně nezačínejte.

3. Neběhat ve velmi deštivém a větrném počasí – hrozí riziko prochlazení organismu.

4. Vynechat běhání v horkých dnech – možné přehřátí.

5. Vyhnout se náročnějším terénům – narůstající bříško mění těžiště těla a zvyšuje se kloubní pohyblivost – pády představují největší riziko.

6. Běh v těhotenství by měl představovat pro ženu pohodovou záležitost, neměla by se zadýchávat nebo se přepínat.

7. Zatížení by mělo být v nižší až střední intenzitě – při střední zátěži ne déle než 30 minut při tepové frekvenci nejvýše do 75 % maxima. Pokud tepová frekvence dosáhne výše 140 tepů za minutu, zátěž by měla trvat do 15 minut.

8. Hlídejte si pitný režim – intenzita zatížení je zpravidla vyšší.

9. V prvním trimestru (první tři měsíce těhotenství) hrozí nejvyšší riziko potratu. Možná je lákavé běhat naplno, dokud se vaše proporce příliš nezměnili, ale to je špatná úvaha. Na začátku těhotenství, cca do 18. týdne, by týdenní objem v žádném případě neměl překročit 7 hodin běhu!

10. Netrénovat při pocitu počínající nemoci, zvýšené teplotě nebo velké únavě.

11. Běhejte na měkkém povrchu, zvolte si kvalitní obuv – snižujete otřesy.

Výhody sportujících žen:

Výhodou běžkyň je, že mají vytrénovaný kardiovaskulární systém a svalstvo celého těla. Tělo si pak dokáže lépe poradit s narůstající hmotnostní a měnícími se proporcemi, ale tyto změny se právě u běžkyň neprojevují nijak dramaticky – přibírají méně kilogramů a po porodu mohou očekávat rychlejší návrat na původní váhu. Mnohé studie rovněž potvrdily, že prostřednictvím běhání se může snížit riziko těhotenské cukrovky.

Dobrou kondici pak běžkyně rozhodně ocení i při porodu.

A jak jsem to v těhotenství s během měla já?

Ještě než jsem se o těhotenství dozvěděla, absolvovali jsme s manželem závod Horská výzva (80 km po Krušných horách), kde jsem běhala, skákala a sáhla si na dno. Pak se bohužel v prvním trimestru vyskytly zdravotní komplikace, a já jsem běhání v těhotenství definitivně opustila. Nicméně musím říct, že jsem celých devět měsíců prožila velmi naplno. Existuje spousta dobrých sportovních alternativ – rychlá chůze (téměř až do porodu jsem každé ráno cestou do práce vysupěla kopeček z Anděla na Malvazinky), 3 x týdně jsem docházela na nejrůznější těhotenská cvičení a každý víkend jsme s manželem chodili na dlouhé výlety.

Po porodu jsem se k běhání velmi rychle vrátila (na konci šestinedělí) a fyzička šla rychle nahoru. Jen zpětně lituji, že jsem nevěnovala větší pozornost výběru kočárku – nějak mě tenkrát nenapadlo, že vlastně budu běhat s kočárkem, člověk musel najednou řešit hodně nových věcí.

A ještě jedna hlavní rada na závěr – hlavně zůstaňte v kondici, protože s prckem to bude fakt fofr!:-)

Zdroj: Cvičení a sport v těhotenství, Jana Bejdáková, vydala Grada Publishing, a.s.

Petra Královcová – redaktorkaPetra vystudovala Vodní hospodářství na ČVÚT v Praze. Po letech předstírání jak na tom je s prostorovou představivostí se rozhodla konečně věnovat tomu, co ji opravdu baví – sport, cestování, příroda a psaní. Momentálně zcela propadla běhu, který jí zachránil zdravý rozum na mateřské dovolené. Nejraději má delší běhy v přírodě s kopečkem a nějakou tou srnou.