Standa Řezáč: základem dobrých výsledků je nejen dobrý trénink, ale také zdraví

V tréninku vsázím na vysokohorskou přípravu

Stando, prozraď nám, jak probíhala Tvá příprava na minulou sezonu?

V loňské sezoně bylo na programu deset závodů, z toho tři ve výšce nad 1 500 metrů. Proto jsem se rozhodl, že v tréninku vsadím na vysokohorskou přípravu. Kvalitní tréninky probíhaly podle plánu až do konce listopadu. V tu dobu jsem si v Livignu po pádu na ledě způsobil zranění zádového svalu, které mě donutilo trénink omezit. Před Jizerskou padesátkou jsem pak prodělal virózu horních cest dýchacích, což se samozřejmě odrazilo na mých výsledcích v úvodu sezony. Díky tomu jsem si uvědomil, že kromě poctivého tréninku třeba ve vysoké nadmořské výšce je pro úspěšnou závodní sezonu zásadní také výborný zdravotní stav.

Po vítězství ve Francii a druhém místě v Polsku sis připsal ještě fantastické třetí místo na legendárním Vasově běhu. Po závodě jsi ale řekl, že to byla pravděpodobně Tvá poslední účast na této nejnáročnější běžecké klasice. Nerozmyslel sis to?

Máš pravdu, na „Vasák“ určitě vyrazím i příští rok a chci opět bojovat o co nejlepší umístění. Z letošního výsledku na tomto fenomenálním severském závodě mám opravdu velkou radost. I přes abnormálně těžké sněhové podmínky jsem dojel do cíle dokonce mnoho minut (ne sekund jako v předešlých letech) před špičkovými světovými závodníky.

V loňské sezoně jsi poprvé závodil za český tým Silvini Madshus, do kterého jsi přestoupil z norského Centricu. Mohl bys tento přestup zhodnoctit?

Je to tak, v norském Centricu mi neprodloužili smlouvu, proto jsem se dohodl s Markem Pazderským, šéfem týmu Silvini Madshus. Je to velká změna, Centric byl špičkový profesionální tým, trénoval jsem ve skupině s nejlepšími světovými lyžaři, teď trénuji často sám. Přestup ale vnímám pozitivně, Silvini Madshus je český tým, domácí prostředí mi sedí. Tým navíc sídlí v místech, kde společně s mou rodinou žiji.

V létě do přípravuji zařazuji hlavně běh a kolečkové lyže

Jak probíhá Tvoje příprava mimo závodní sezonu?

Po posledním závodě sezony si dám vždy měsíc úplného volna. Pomáhá mi to psychicky se uvolnit a zároveň dopřát tělu zasloužený odpočinek po velmi náročném kolotoči závodů. Po měsíci volna začínám přípravu na kole, poté zařazuji do přípravy hlavně běhání. V létě k běhání přidávám ještě kolečkové lyže, na kterých občas také závodím. Na začátku podzimu pak už absolvuji lyžařské tréninky na ledovci a v prosinci se rozjíždí další závodní sezona. Příprava je vždy dlouhá a náročná.

Zastavme se teď trochu u role běhání v Tvé letní přípravě.

Běhání je důležitou součástí letní přípravy snad všech běžeckých lyžařů. V létě nám pomáhá zvýšit potřebnou kondici, běžecké lyžování je totiž z pohledu kondice nejnáročnější sport na světě. Já při běhání navíc používám hůlky, se kterými napodobuji pohyb rukou při klasickém stylu. Díky tomu zapojuji ve velké míře také horní svalové partie, které při normálním běhu „strádají“.

Kvalitní vybavení je pro mě základ

Považuješ vybavení za důležité, a jaké používáš ty?

Kvalitní vybavení je pro mě základ. Díky tomu, že jezdím za tým Silvini Madshus, mám od firmy Silvini kompletní výbavu na tréninky i závody. Velice rychle jsem si na jejich oblečení zvykl, perfektně mi sedí a je maximálně pohodlné. Firma Madshus mi pak poskytuje vynikající lyže. Každý rok pracuje na vývoji nového typu, letos se zaměřila na mokrý sníh.

Co Tvé plány do budoucna?

Rád bych se teď přes léto co nejlépe připravil na příští závodní sezonu. Konkurence je rok od roku větší, soupeři jsou stále silnější, takže musím mít natrénováno na sto procent. Věřím ale, že pokud se mi podaří natrénovat to, co bych chtěl, budu těm nejlepší opět velice silným soupeřem.

Stando, děkujeme za rozhovor a přejeme nejen hodně naběhaných a naježděných kilometrů, ale hlavně hodně úspěchů v příští sezoně.