Komplexní sportovní prohlídku by měl absolvovat každý aktivní spotovec, který chce sportovat bezbolestně a s nadšením. V případě, že vaše tělo začíná mít problémy, ozve se samo a v takových momentech už bývá pozdě. Díky sportovní prohlídce můžete problémy odhalit dřív, než vyjdou na povrch a znemožní vám běhání.
Funkční diagnostiku jsem absolvovala po 2 letech a ráda bych vám přiblížila, jak to celé probíhá, co od toho očekávat a co jsem si odnesla.
SOUTĚŽ O FUNKNČNÍ DIAGNOSTIKU: Aktuálně probíhá na našich stránách také soutěž o funkční diagnostiku ve Vital Praha
Jak funkční diagnostika probíhá?
1) Konzultace a vstupní odběry
Před samotnou prohlídku vyplníte anamnestický dotazník, na základě kterého s vámi trenér probere aktuální situaci, běžecké výsledky a sportovní cíl. Součástí je také diagnostika krve. Odběr je v ceně a absolvujete ho 2 dny před prohlídkou. Výsledky krve hodně napoví, v jakém stavu vaše tělo je.
2) Měření
Po konzultaci následuje vážení, měření tlaku, tělesného tuku a laktátu v krvi. Krev se odebírá z ušního lalůčku a je to zcela bezbolestná záležitost. Výchozí hodnota už napoví, v jakém stavu aktuálně jste. Zvýčený svalový laktát může svědčit o svalové únavě. To před prohlídkou není žádoucí, proto se doporučuje mít poslední 3 dny spíše klidový nebo normální režim bez navyšování dávek.
3) Měření laktátové křivky
Následuje samotný test na běžeckém páse. Začínáte v nízkém tempu a běžíte 4 minuty. Poté je proveden odběr krve z lalůčku a opět na pás o 1 km/h vyšší rychlosti. Takto to pokračuje až do chvíle, kdy laktát ve vaší krvi stoupne k cca hodnotě 5, ale je to individuální podle výkonnosti nebo druhu sportu, který děláte. Po celou dobu na sobě máte připevněný také přístroj, který vám měří zátěžové EKG (držet ho pomáhá pruban), kterou vidíte na obrázku). Během měření vás také natočí z různých úhlů, což bude sloužit k vyhodnocení běžecké techniky.
4) Analýza laktátové křivky a techniky běhu
Po dokončení testu se umyjete a následuje konzultace s trenérem. Ten vyhodnotí vaši laktátovou křivku, biometrické měření. Stanoví vaše zóny a v rámci konzultace vám doporučí, kudy by se měl váš trénink ubírat dál.
Celé to trvá cca 2 hodiny a celé je to samo o sobě dost zajímavá zkušenost
Můj případ – anémie, váha, zlepšení výkonnosti
Na funkční diagnostiku jsem přišla po 2 letech, kdy jsem měla mateřskou přestávku a mým cílem bylo zjistit, jak na tom aktuálně jsem, kde je potřeba zabrat, případně ubrat tak, aby mi běhání dělalo radost a abych si na podzim mohla zaběhnout nějaký půlmaraton.
Již výsledky krve napověděly, že se nacházím na dolní hranici hodnot železa, hořčíku a hemoglobinu, což je příznakem počínající anemie. Proto jsem hned na začátku zjistila, kde byl zakopaný pes mé nechuti k běhu poslední cca 3 týdny.
Další věc, která byla hned jasná, bylo vážení. Podle tabulek jsem nabrala 2 kg tuku a něco svalů (z 58 kg na 61 kg). Dle složení těla se jedná o 2 kg podkožního tuku, který je možné zhubnout a i tím si vylepšit výkonnost.
Největší debata pak vzniká kolem laktátové křivky. Dle výsledku mám kvalitní vytrvalostní základ, ale k tomu, abych zaběhla půlmaraton na úrovni svého osobního rekordu (1:42), je potřeba v něm zrychlit. Díky stanoveným zónám jsem přesně zjistila, která tempa jsou ideální k dosažení právě tohoto cíle. Je to někde na hranici modré (aerobní) a smíšené zóny – na obrázku můžete vidět zhruba tempo 5:30-5:11. V tomto tempu by měly probíhat cca 2 tréninky týdně v délce 5-10 km a současně v tomto tempu také dochází k nejlepšímu spalování tuků (což mi pomůže i v plnění předchozího cíle). Pro udržení vytrvalosti bych měla běhat dlouhé běhy v aerobní zóně (cca kolem 6:00 – 6:15) a naopak pro trénink rychlosti na pomezí smíšené a anaerobní zóny – tam pak ještě záleží jak dlouhé intervaly/tempa člověk bude vzhledem ke svému cíli běhat.
Počáteční hodnota (před fyzickým výkonem) byla 1,33. Během prvního úseku v tempu 7:30 lakát stoupl na 1,35, během druhého pak klesl na 1,16. To se stalo proto, že tělo část laktátu přetvořilo na energii (tzv. ho samo odbouralo). Barvy podkladu tabulky značí, v jaké zóně se pohybujeme: modrá – aerobní, fialová – smíšená a červená – anaerobní.
Níže jsou pak hraniční tempa, kdy tělo přechází během tréninku z jedné zóny do druhé – to jsou ale spíše orientační hodnoty, které se v reálu mohou měnit a záleží na mnoha dalších faktorech (intenzitě tréninku, zahřívací fázi, aktuální únava, zranění apod.).
Kvalitní vytrvalostní základ mi umožňuje pracovat i na rychlosti. U lidí, kteří tento zákald nemají, je prioritou jeho vybudování a rychlost řešit až v dalších fázích.
Mám tedy 3 věci, na které se zaměřím a předejdu tak opačnému vývoji, který by mě bez této prohlídky čekal (a který jsem již jednou zažila). Můj případ, kde je vysoká pravděpodobnost, že bez zásahu bych se postupně dostala do anemického stavu, by pokračoval tak, že bych zcela ztratila chuť běhat, hodnoty bych měla mnohem horší a zpět do formy bych se vrátila po nějakých 2-3 měsících. V tuto chvíli to je jen několik týdnů, kdy ale mám vidinu postupného zlepšování.
Příčina anémie u žen: velká část sportujících žen se s tímto problémem již setkala nebo ho řeší podobně jako já. Příčina není u každého stejná, ale co se ví, je, že ženy obecně mají větší denní spotřebu železa. JE to dáno mimo jiné i pravidelným menstruačním cyklem, kdy dochází ke ztrátám krve. Dle některých zahraničních studií i dle Mgr. Aleše Tvrzníka je příčinou také mechanické poškozování a rozpad červených krvinek během výkonu. To může být způsobeno jednak nárazy (při běhu), ale třeba i stahováním a samotných svalů (často k tomu totiž dochází třeba i u cyklistů). Jediným možným řešením je substituce, protože tělo často nemá šanci si železo doplnit v takovém množství z běžné stravy. Faktory, které průběh ovlivňují jinak může být i mnohem více – samotná vstřebatelnost podávaného železa, doba podání a kombinace s potravou, poruchy vstřebatelnost v tenkém střevě, životospráva, stres, jiné úniky krve – vnitřní i vnější a další. Zkrátka je dobré, pokud takovou situaci budete řešit, se pokusit zjistit doopravdy reálnou příčinu, což je možné samozřejmě jen ve spolupráci s lékaři.
Funkční diagnostiku by měl pravidelně (alespoň jednou ročně) podstoupit každý aktivní sportovec. Včasné podchycení problémů vám pomůže udržet si dlouhodobě kvalitní sportovní život a zdraví, nejen fyzické, ale i duševní.
