V září přichází ta pravá běžecká sezona. Všichni se vrátí ze svých dovolených a změří svou formu na závodech všeho druhu nejen po celé ČR. Přinášíme přehled těch nejzajímavějších běžeckých závodů pro první školní měsíc!
Pár dnů již zbývá do startu jubilejního desátého ročníku „devadesáti pěti kilometrů, které vám změní život“, Beskydské sedmičky. Letos vůbec poprvé se odstartuje z Třince krom závodu dvojic také závod jednotlivců, který je vyhlášen jako mistrovství ČR v kategorii Ultra Sky pod hlavičkou České skyrunningové asociace. Jaké favority letos na B7 uvidíme? A kdo se stane prvním vítězem v jednotlivcích?
Katka Kašparová, jedna z nejlepších českých ultramaratonkyň, odpoví na vaše dotazy týkající se tréninku, výživy a třeba taky motivace nebo výbavy.
Když se v roce 2002 ve Švédsku při klasické hospodské debatě hecovali bratři Andessonovi se svými kamarády nad ubrouskem s mapou místního souostroví, zda by bylo možné vzdálenost mezi ostrovy a přes ně zvládnout jen vlastními silami, nikdo by si asi nemyslel, že právě vzniká jeden z největších fenoménů vytrvalostního sportu současnosti. Podobně jako při hospodské hecovačce na Havaji v roce 1978. A podobnosti tím zdaleka nekončí…
To nejlepší z keňské vytrvalecké špičky, solidní evropští běžci a česká elita. Na Birell Grand Prix Praha, akci oceněnou zlatou známkou IAAF, zaostří pozornost celý svět už 7. září. Na závod držící stále ženský světový rekord na 10 kilometrů, a který si vydobyl celosvětovou prestiž.
Na konci srpna startuje jeden z nejnáročnějších trailových závodů Transalpine Run, který má pověst jako jeden z vrcholů skyrunningové sezóny.
Sedím na břehu přehrady Mooserboden. Od pusy mi upadne umaštěný voskový papír, ve kterém jsem měla zabalený tučný vařený ovar. Neobtěžuju se ho zvednout. Kolem mě probíhají nejlepší ultraběžci ze všech koutů světa, ale já je nevidím. Vidím si jen na prsty u nohou, na kterých nejsou vůbec žádné puchýře…Tak to ne! Otevřu oči, vstanu a asi 20 minut před koncem prezentace jdu ke stolečku se žádostí o změnu registrace z 50kilometrové trasy na 30 kilometrů.
Slunce se mi opírá do týla. Všechna ta voda, kterou hustě zarostlé okolí drží, se najednou odpařuje. Dusno mi drtí hrudník. Cítím, že zpomaluju. „Jo, jde si pro tebe, kamaráde…“ Po 40 km bezstarostného běhu paní krize ťuká na dveře. Dobíhám do půlky trasy, chodidla mám po více než pěti hodinách ve vodě už úplně rozmočená. Mám pocit, jako kdyby jejich tvar kopíroval jeden velký puchýř. Naštěstí má každý závodník právě v půlce trasy na Čertovici dropbag, ve kterém mám mimo jiné i další boty a suché ponožky. Naneštěstí jsem egoistický floutek a docvakává mě do té doby druhý Matej. „Na něco, jako je přezouvání nemám čas…“ Chipsy, kterými jsem si nacpal pusu, nemůžu pokousat. Přes plnou pusu se nemůžu pořádně nadechnout. Plazím se do sjezdovky. Matej mě předbíhá a já nejsem schopný držet jeho tempo. Paní krize nechce odejít a zoufalost definitivně přebírá otěže.
Běháte již delší dobu a stále se nedostavují výsledky? Chcete vylepšit váš běžecký styl? Potřebujete odbornou radu či rovnou názornou ukázku tréninkové jednotky? Zajímají vás všechny okolnosti související s běháním … tak ZPOZORNĚTE!
Seznamte se s jedním z nejnáročnějších běžeckých závodů ve Vietnamu! Vybrat si můžete délku 10 km, 15 km, 21 km, 42 km, 70 km či 100 km ve velkolepé horské oblasti severního Vietnamu. Letos se koná 20. – 22. září a stále se lze přihlašovat. Přibližně 3 500 běžců si vychutná výhledy na krásná zlatavá rýžová políčka v období sklizně.
Horko takové, že se člověk začne potit, jen co pomyslí na sport a všední den. Odhadoval jsem účast zhruba deseti lidí. Možná patnácti. Ale čtyřicet nadšenců jsem opravdu nečekal. „Kdybych věděl, že dorazí tolik lidí, objednám fotografa…“ Říká mi Michal Dobiáš těsně před zahájením workshopu, který byl zaměřený na téma „seběhy“.
V záři tohoto roku se uskuteční první ročník štafetového závodu Hory Bory. S jeho ředitelem, Markem Dvořákem, jsme si povídali o zákulisí příprav i inspiraci a motivaci, proč takovýto podnik, jehož trasa vede přes půl republiky, pořádat.