Nohy jsou jako kmen u stromu. Bez kmene nevyrostou silné větve a nesklidíme sladké plody. A totéž platí i o dolních končetinách. Nejsou-li silné, výkonnost zřejmě oslnivá nebude. V minulých dobách byl pro vytrvalce silový trénink zakázaná zóna. Posilovalo se jen samotným běžeckým tréninkem, případně s vlastní vahou na škváře či tartanu. Dnešní trend je jiný.
Pokud si chcete zlepšit svou výkonnost nebo osobní rekord na předem dané trati a nejste již začátečník, nemine vás jistě některý z intervalových tréninků. Ve spolupráci s Ing. Petrem Bahenským jsme pro vás připravili článek o intervalových trénincích. Nelze dávat přesné návody, pouze příklady. Pokud chcete sestavit intervalový trénink, je nejlepší obrátit se na zkušeného trenéra, který vás trochu zná a napíše vám trénink přímo na míru.
Často se setkáváme s názory, že běhání do kopců běžci nemají rádi a nebo se mu vyhýbají. Pak je druhá skupinka, která si v běhání do kopců libuje a předhání se, kolik kdo naběhal výškových metrů. V čem ale je běhání do kopců prospěšné a jak to může obohatit trénink?
V tomto článku se podíváme pod pokličku klíčové složky nejenom běžeckého tréninku. Fázi regenerace. A jejího reálného vlivu na výkonnost běžce. V prvním díle si rozebereme formy únavy a lehce nastíníme prostředky samotné regenerace.
Laktátový test je velmi skloňovaným tématem poslední doby. Co nám grafy řeknou, jak rychle se mění a spoustu dalšího nám pověděl prof. MUDr. Ladislav Pyšný, CSc., MPH z EUC Kliniky Ústí nad Labem.
Řešením snahy o dosažení maximálního možného lidského výkonu je vlastně rovnice o téměř nekonečném množství proměnných. V aktuálních lidských možnostech není a zřejmě nikdy nebude všechny tyto proměnné identifikovat. Natož jejich hodnoty souběžně optimalizovat. Pokud se ale budeme snažit přiblížit se dokonalosti co nejvíce, nezbude nám než co nejvíce těchto proměnných odhalit. Poté je roztřídit podle míry jejich vlivu na náš výkon. A také kvantifikovat jakou míru „dokonalosti“ u každé jedné z nich aktuálně dosahujeme a jaké možnosti ke zlepšení každého jednotlivého parametru máme. Takže zadání máme! Jen to řešení rozhodně nebude běh na krátkou trať… 🙂
Pokud vás láká ultramaraton a máte již nějakou tu maratonskou vzdálenost v nohách, není nic jednoduššího než se přihlásit na ultra. Co všechno tohle „poprvé“ obnáší?
Když se řekne správná (nebo dokonce dokonalá) běžecká technika, spousta z nás si jistě představí ladné pohyby šlachovitých Afričanů, když běží tempem 3 min/km jako by se nechumelilo. Ale co to vlastně je správná technika? Nebo co správný běžecký styl? Je mezi těmito pojmy vůbec nějaký rozdíl?
Ať je vaším cílem závod o jakékoliv délce, vždy budete muset svému tělu dát dostatečný odpočinek k tomu, abyste se mohli naplno pustit do dalšího tréninku. Pokud tuto fázi vynecháte, může to vést dlouhodobě k přetížení, přetrénování či zranění a vyloučení z tréninku i na několik týdnů či měsíců.
2 trenéři, kteří dlouhodobě pracují se svými svěřenci, připravili 2 ukázky odpočinkového období po třech distancích tak, abyste měli představu o tom, jaké jsou možnosti dalšího pokračování.
Všechny plány berte pouze jako obecná doporučení, která je potřeba přizpůsobit své aktuální formě a individuálním požadavkům. A pamatujte, regenerace je plnohodnotná součást tréninku!
Časopis Svět běhu je v tiskárně a vy máte poslední možnost ho mít také! Speciál o Mistrovství světa v orientačním běhu, rozhvovor s Petrou Pastorovou a Janem Kervitcerem, článek o běhání ve znečištěním ovzduší a spoustu dalšího.
Je maraton (chcete-li ultra maraton) závislý více na psychice nebo na fyzické zdatnosti? Existuje celá řada názorů a pohledů. Někdo tvrdí, že je to 50/50. Jíní zase, že pokud má běžec natrénováno, hlavu přece vůbec nemusí řešit. A určitě jste se setkali i s názory typu: „Maraton je přece jen o hlavě. Nemáš hlavu, nemáš nic.“ Tak jak to tedy je?
V tomto případě je dobré si uvědomit, že mentální a fyzická kapacita jsou faktory, které se navzájem násobí. Jedno bez druhého nefunguje. Přestože může běžec velmi dobře snášet bolest a být vysoce odolný vůči závodnímu stresu, maraton za 2:20h zaběhne bez systematického tréninku jen těžko. My si rozebereme opačný případ. Trénink šel podle plánu. V závodě ale hlava nepracuje tak, jak má a musíme bojovat s trudomyslností, nudou, se svými démony. Zde je několik tipů, jak se vypořádat s negativními myšlenkami při závodě.
Běžecká abeceda neboli speciální běžecké cvičení je v poslední době velmi žhavé a diskutované téma. Hovoří se stále dokola jen o povrchových věcech bez žádných souvislostí. Víte, jak správně provést její zákadní prvky?
Běh s holemi je, řekněme, trochu zavádějící pojem. Většina lidí totiž na svůj klasický běh po práci nepotřebuje hole, o které se budou opírat při zdolávání stoupání v příměstských parcích. Hole můžou být dobrý pomocník v těžkých stoupáních (a vlastně i těžkých klesání), při dlouhém výběhu s převýšením nebo perfektní parťák na ultra-trailových závodech. Tento článek je směřován spíše k začátečníkům. V jednoduchosti si nastíníme, v čem je dobré s sebou na horách a pahorcích vláčet dva fofrklacky.
Říká se, že není umění chlastat, když vám chutná. Je jedno, jestli mluvíme o sportu nebo životu obecně, obojí čas od času přináší těžké chvíle. Také proto zde nebudu psát jen o běhu. Tento článek se dá vztáhnout na takřka všechny druhy výkonu, kterými mohou být například zásadní zkouška při studiích, prezentace vaší práce před kolegy nebo třeba pracovní pohovor. Projdeme si tedy několik tipů, jak se o sebe postarat před a po daném výkonu.