Trénink

Rádi běháte, ale abyste váš okruh, sprinty nebo kopečky stihli co nejdříve, tak vynecháváte rozcvičku? Rozhodně nejste sami, kdo to tak dělá, ale bohužel se snažíte šetřit časem na nesprávném místě.

To, v jaké tepové frekvenci se pohybujete, je pro kvalitní trénink velmi důležité. Někteří běžci se spoléhají na sporttestry, které jim ukazují TF, ve které se právě pohybují, jiní se zase spoléhají jen na svůj pocit. Především je důležité si uvědomit, že efektivní trénink neznamená pohybovat se při stále stejné zátěži.

Závody a tréninky zaplňují téměř všechen váš volný čas a běháte více než 80 km týdně? Tento tréninkový plán je určen pro běžce, kteří chtějí zaběhnout závod za 30 minut (muži) a ženy za 34 minut.

Správná strava hraje v životě běžce důležitou roli. Profesionální běžci často mívají své výživové poradce a na stravování kladou velký důraz, avšak vliv stravy na kvalitu tréninků a na výkonnost by neměli podceňovat ani rekreační běžci. Důležité je jak složení stravy, tak i správné načasování.

Tréninkový plán pro začínající běžce, kteří chtějí uběhnout svůj první půlmaratón.

Občas potkávám lidi, kteří z nějakého důvodu neradi cokoliv plánují. Jak potom můžou trénovat, ptal jsem se vždycky sám sebe. Pak jsem narazil na něco, co bych vám rád v tomto krátkém článku předložil jako alternativu ke klasickým, více či méně složitým tréninkovým plánům (v tomto případě na půlmaraton).

Rádi byste začali s tímto extrémním sportem, ale máte trochu strach nebo prostě nevíte jak na to? Nezoufejte a zkuste použít pár praktických rad, které Vám pomohou vyvarovat se nejčastějších chyb při sportovním otužování.

Nedílnou součástí výzkumu bylo i sledování věku maratonců, v němž si vytvořili své nejlepší osobní výkony.

Přetrénování se zdaleka netýká jen vrcholových sportovců, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale je velmi časté i u amatérských běžců. U těch se objevuje, pokud přecení své síly, stanoví si příliš ambiciózní cíle v příliš krátkém čase a neposlouchají varovné signály svého těla, že mají zpomalit.

Kvalitní úroveň tempové rychlosti, tedy výkonnosti na kratších tratích, je jedním z rozhodujících faktorů pro dosažení odpovídajícího výkonu v maratonu. Podívejme se, jak na tom byli námi zkoumaní vytrvalci.

Na nápad zařadit do výzkumu sledování maximálních tréninkových dávek maratonců mě přivedl článek o těchto údajích špičkových ruských vytrvalců uveřejněný tehdy v časopise Ljogkaja atletika.

Královská disciplína, která je náročná nejen po fyzické stránce, ale i po psychické. Také ho máte v plánu? Letos nebo příští rok? Stále více běžců každý rok absolvuje maraton, vznikají nové a nové závody. Proč je ale vůbec tak oblíbený?

Rozhodně nechci srovnávat současnou úroveň českého vytrvalostního běhu se „starými zlatými časy“. Rád bych ale podal na základě rozsáhlého výzkumu provedeného před mnoha lety informaci, za jakých podmínek je možno dosáhnout určitého výkonu v maratonu. A to bez ohledu na dobu, protože „maratonská matematika“ je neúprosná, a platí v každé době.

Někteří běžci si dají záležet na předzávodním jídle, ale pozávodní již moc neřeší, protože jim buď nepřijde tak důležité nebo z důvodu únavy či radosti z dobře odběhnutého závodu sáhnou po prvním, co jim zažene hlad. Správné stravování po závodě má však také svůj nezanedbatelný význam.

Někdy je dobré se na trénink podívat právě z druhé strany a u dětí je taková sonda obzvlášť zajímavá. Desetiletá běžkyně popisuje, jak trénuje a jestli ji to baví.