Trénink

Dlouhé měsíce se připravujete na svůj nejdůležitější závod roku a něco se nepodaří. Místo vysněného vítězství, osobáku, finišerské medaile přijde jen hořké zklamání a chuť se na všechno vykašlat. Hořká pilulka, kterou není snadné spolknout. Ale i to ke sportu patří.

Pokud začínáte běhat, jste věčný začátečník a nebo se o svém oblíbeném koníčku chcete dozvědět víc informací, pak vyzkoušejte náš nový e-book.

Chcete se neustále zlepšovat a běhat 10 km do 40 minut? Tréninkový plán o 4 týdnech je ideální přípravou.

Chcete se dostat do dobré kondice a běhat půlmaraton za 2 hodiny a 20 min.? Tréninkový plán o 4 týdnech je ideální přípravou.

Ve svém posledním článku (Výdrž a vytrvalost: Co vám testy zamlčují?) jsem rozebíral problematiku vytrvalosti z pohledu aktuálních výzkumů. Ty nejspíš potvrzují, že máloco se vyrovná budování vytrvalosti pomocí velmi dlouhých běhů. Naštěstí ale existují pomocné alternativy pro ty, kdo nemají na mnohahodinové běhy čas nebo aktuální fyzičku. Dnes se podíváme na další z nich, a totiž back-to-back tréninky.

Navázat v jarních měsících na zimní běžeckou přípravu není vždy úplně snadné. U někoho možná vyprchává počáteční nadšení, pomalu se vytrácí motivace, progres není tak rychlý, jak si běžec představoval na podzim. Ozývat se mohou i bolístky z objemové přípravy. Co s tím? Kromě tempových tréninků, které by postupně neměly chybět v přípravě běžců se závodními ambicemi, je vhodné zařadit tréninky na celkové oživení a zpestření tréninku. Jak z pohledu aerobních, vytrvalostních tréninků, tak i při odstraňování nedostatků či naopak zlepšování silných stránek každého běžce. Důležité je co nejvíce rozevřít nůžky běžeckého zatížení. Běhat opravdu pomalu, ale také velmi rychle. Čím pestřejší trénink, tím více zábavy. A o tu by všem hobby běžcům mělo jít především.

Čeká vás maraton a chcete se připravit důkladně? Současnost nám poskytuje takový přístup k informacím, že naši předkové by nevycházeli z úžasu. A nejde jenom o informace všeobecné, ale i data o nás samých. Dnes máte možnost zajít na testy laktátové křivky, VO2 max nebo jiné, na které by se o generaci dřív dostali jen elitní atleti. Dozvíte se tak při jakých tempech a tepech bude vaše tělo fungovat na kýžené úrovni intenzity a podle toho můžete zvolit závodní i tréninkovou strategii. Jenže co když tato čísla sama o sobě říkají jen velmi málo?

Sezóna jarních závodů už odstartovala a vy přemýšlíte, jak zrychlit a zaútočit na svůj osobák na desítku nebo dokonce na pětku? Přečtěte si pár tipů, které vám v tom pomohou.

Máte za sebou již závod na desítku i půlmaraton a chtěli byste se posunout ke královské distanci a zaběhnout si celý maraton? Ještě než se sezona silničních maratonů naplno rozběhne, přinášíme vám pár tipů, jak se na první maraton připravit tak, abyste ho zvládli ve zdraví, abyste si odnesli ze závodu pěkný zážitek a aby vás to namotivovalo k dalšímu zlepšování.

Někteří lidé volí cestu co možná nejméně náročnou. My jsme si zvolili oslavit stoupání do kopce.

Věnujete hodiny dlouhému a monotónnímu tréninku a stále se nedostavují očekávané výsledky? A co když vám řekneme, že stačí trénovat pouhé 4 minuty k tomu, abyste se znatelně zlepšili? Nevěříte? Vyzkoušejte s námi Tabatův trénink!

Pokud netrpíte sebemrskačstvím, mám pro vás dobrou zprávu. Když přijde řeč na klíčové typy tréninkových jednotek, každému se vybaví tempový běh, intervaly, dlouhý běh… Ale co kdybych vám řekl, že ten nejlehčí trénink ze všech je minimálně stejně důležitý? Řeč je o regeneračním běhu. Jak přesně zapadá do tréninku? Liší se nějak od “volného běhu” nebo “zbytečných kilometrů”?

Na co myslíš při běhání? Nejčastější otázka od lidí, kteří neběhají směrem k těm, kteří běhají. Těžko si dovedou představit běžet jen tak hodinu, dvě, tři, čtyři …den a být jen sám se sebou. To bych se zbláznil/a. Běžec ví. Hlavou proletí spousta věcí. To, co před během nemá řešení, se při běhu vyřeší. Je to tím, že tělo jede v úsporném režimu a vše pracuje efektivněji? Nebo má vliv lepší okysličení krve a tím i mozku? Nebo se to v té hlavě při dopadu nohou o zem lépe utřepe? Ve střevech určitě, ale v hlavě asi těžko… Tak či tak. Běžec ví. Funguje to.

Tepová frekvence je důležitý údaj, který nám může posloužit v tréninku, když se připravujeme na nějaký závod. Jak s ní ale efektivně pracovat? A co je lepší, řídit svůj trénink podle tepové frekvence, podle rychlosti, jíž běžíme, nebo obě varianty zkombinovat?

Dnes už je čím dál běžnější, že i rekreační běžci sáhnou po službách běžeckých trenérů. Co člověk může a má očekávat jako benefity spolupráce s trenérem oproti samotréninku? A co by měl mít na zřeteli běžec, který se rozhodne trénovat sám, aby se vyhnul rizikům?