Psychika, soustředění, motivace

Obliba a zvláště přítomnost běžců vodičů na závodech, je v dnešní době téměř nutností či povinností. Díky tomu si spoustu lidí myslí, že pokud rychle běhají, tak mohou okamžitě plnit roli vodiče, a navíc dobrého vodiče. Mnoho z nich se pak hlásí na jednotlivé závody, že právě oni jsou ti vyvolení, kteří budou pomáhat jiným běžcům.

Na významných běžeckých závodech potkáte běžce i běžkyně, kteří se od ostatních odlišují tím, že jejich záda zdobí černý batoh, z něhož trčí barevný praporek s cílovým časem, na který daný závod běží. Jsou to vodičí, kteří se vám snaží vylepšit osobáky a běží na přesně dané časy. Jak se cítí a jak jejich práce funguje?

Existuje typologie běžecké komunity nebo jsou všichni běžci stejní? To je otázka,na kterou právě v tomto člnku najdete odpověď. Řadíte se do nějaké skupiny v rámci běžců? Určitě, už třeba i tím, že běháte jenom pro radost.

S přicházejícím zimním obdobím každého běžce potkají dny, kdy bude třeba opět pořádně nakopnout do tréninku. Špatné počasí, zima či nedostatek denního světla jsou typické překážky, kvůli kterým někdy není lehké každodenní trénink absolvovat.

Každý rok touto dobou řeším ten samý problém – je brzy tma a já se nedostanu běhat za světla. Každý rok tím trpím a ničí mě ty dlouhé noci a krátké dny. Letos jsem si řekla, že prostě přes zimu nepřijdu o formu a vymyslím jak trénovat po tmě.

Co city trail vlastně je, jak může zpestřit trénink a běhají se city trailové závody? To vše najdete na následujících řádcích.

Toto téma je součástí seriálu mých zkušeností z ultramaratonských běhů. Mám mnohaletou praxi z tréninku i závodění, devětkrát jsem běžel závod na 100 km, 19x na 24 hodin, 24x na 48 hodin a 20x jsem startoval v jiných závodech. Především bych chtěl upozornit na nejdůležitější úskalí této disciplíny.

Každý milovník hor v České republice občas zalituje, že naše země nedisponuje takovými horami jako okolní sousedi. Z hlediska horského běhání jsou některé lokality pro tento sport jako stvořené. Sice Jeseníky či Beskydy nedosahují nadmořských výšek či terénu rakouských Alp, ale i tak mají pro horské běžce co nabídnout.

Může! Ale neberte si je s sebou na trénink na vodítku nebo v klícce. I když věřím, že přítomnost zvířecího parťáka by vás také dokázala povzbudit k lepším výsledkům, jistější bude, když do své běžecké přípravy zařadíte pravidelné cvičení jógy, v níž se takto označují dvě ze cvičebních pozic (asán).

Zimní období je pro většinu výkonnostních běžců obdobím, kdy zvyšují tréninkové objemy a nabíhají kilometry, preferují kvantitu nad kvalitou. Proto je zima ideálním obdobím, kdy naběhané kilometry doplnit, popřípadě částečně nahradit jinými sporty.

Rádi byste začali s tímto extrémním sportem, ale máte trochu strach nebo prostě nevíte jak na to? Nezoufejte a zkuste použít pár praktických rad, které Vám pomohou vyvarovat se nejčastějších chyb při sportovním otužování.

Pokud delší dobu opakujete stejný typ tréninku, je pravděpodobné, že vás běh začne nudit. Je-li to stále o tomtéž, může přijít vyhoření. Proto je dobré se nevěnovat jen běhání, ale i jiným pohybovým aktivitám, které celý trénink posunou dále a také vám vrátí radost z běhu.

Většina lidí mylně říká, že potřebuje být motivována. Motivace však pochází vždy z nitra, nemusíte mít před sebou závod, stačí sám sebe přesvědčit. Můžete vymyslet spoustu důvodů, proč nejít běhat, ale o to více, proč jít trénovat.

Lámete si hodiny hlavu nad problémem, který ne a ne vyřešit? Cítíte se zaseknutí na jednom místě, zavařili jste si všechny mozkové závity a už opravdu nevíte kam dál? Odpověď je prostá: běžte si zaběhat. Dokonce se říká „jít si vyčistit hlavu na čerstvý vzduch“, a vědecké výzkumy nedávno prokázali, že je na tom více pravdy, než se na první pohled zdá. Bylo dokázáno, že lidská mysl spojuje fyzický pohyb dopředu s budoucností. Zjednodušeně – běhání tedy nutí váš mozek myslet dopředu, což v něm může spustit kreativní procesy a obraz budoucnosti se tak může stát víc konzistentní a jasný. Vyzkoušejte to sami a následujte několik tipů jak vytřískat maximum ze spojení pohyb-mysl.

Běhání je dřina. Bolí to. A bolí to hodně. Oteklé klouby, svaly v jednom ohni, napnuté šlachy, krvavé puchýře – to vše k běhání a závodění patří. A nejednou jste si v cíli po uběhnutí pěti, deseti nebo dvaceti kilometrové závodní trati řekli „už nikdy více“. A možná jste si tu pauzu od tréninku opravdu na čas dali. Ovšem ten pocit vítězství, zadostiučinění a vlastní hrdosti, že jste to dokázali, je nepřekonatelný a nezapomenutelný. A i když tento sport někdy z hloubě duše nenávidíte, nedokážete ho navždy opustit. Zde je 5 základních tipů, jak ve vztahu s běháním setrvat a udělat z něj lásku na celý život.