Trénink

V polovině února se nám to může zdát ještě vzdálené, ale jaro a závodní sezona pomalu klepou na dveře. A ti z vás, kteří by si letos chtěli splnit svůj sen postavit se poprvé na start maratonu a ke spokojenosti jej zvládnout, by neměli otálet a měli by začít s přípravou.

Tepová frekvence je důležitý údaj, který nám může posloužit v tréninku, když se připravujeme na nějaký závod. Jak s ní ale efektivně pracovat? A co je lepší, řídit svůj trénink podle tepové frekvence, podle rychlosti, jíž běžíme, nebo obě varianty zkombinovat?

V našem předchozím článku zaměřeném na zimní přípravu nejen prvomaratonců jsme se zaměřili na „překlopení“ nástrah zimy ve prospěch pestrého tréninku s využitím doplňkových aerobních aktivit. Základní (chcete-li aerobní) vytrvalost je totiž snadno přenositelná a využití tzv. nespecifických (neběžeckých) aktivit pomůže nejen jejímu navýšení, ale zároveň (zejména u začínajících běžců) eliminuje riziko zranění.

Dlouholetý trenér triatlonistů i běžců, učitel na základní škole a hlavní tester Světa běhu. Zároveň stále výborný aktivní a všestranný sportovec, který si přes všechny své aktivity na sport čas vždy najde. Tím názorně ukazuje svým svěřencům, co je ve sportu nejdůležitější – správné nastavení priorit a sportování tak, aby bylo zdraví na prvním místě. Pepa Smetana své trenérské zkušenosti předává i čtenářům Světa běhu a v brzké době se od něj můžete těšit na tipy, jak směřovat přípravu na maraton a jak si naplánovat jarní sezonu.

Už nějaký ten čas běháte, máte za sebou desítku i půlmaraton a letos jste si dali za cíl, že si zaběhnete první maraton? Vypadá to, že je na trénink ještě spousta času a můžete se zatím oddávat zimním radovánkám (v lepším případě) nebo zimnímu lenošení (v horším případě).
Maratonu se ale ne nadarmo říká královská distance a na její přípravu je potřeba docela dost času. Pojďme se podívat, co můžete udělat teď v zimních měsících pro to, abyste na jaře zvládli maraton se ctí a byli s výsledkem spokojení.

Pokud jste se probudili na sedačce a při osvobozování ovladače zpod křesla jste se zadýchali, tak vás možná napadlo, že je čas na změnu životního stylu. No a nejjednodušší ze všeho je přece začít běhat. Krom toho, že je to levné (údajně), tak se může běhat téměř kdekoliv a Máňa ze sousedního bloku u toho vypadá fakt dobře.

Tolik probírané téma mezi běžci – běžecká technika. Každý o ní mluví a málokdo je schopen říct, jak by měla ta nejefektivnější běžecká technika vypadat. Atlet na dráze je přesvědčený o něčem jiném než běžec v terénu.

Posilování bylo u vytrvalců dříve pouze okrajovou záležitostí. Cílená silová tréninková příprava neexistovala. Vytrvalcům byl doporučován pouze trénink formou kompenzačního cvičení, zejména s vlastní vahou. Trend byl posilovat nohy jen při samotném běhu. Dnes má posilování multisystémový přesah a je pevnou součástí tréninku.

Po České republice je spousta míst, kde si můžete koupit běžecké produkty, ale je opravdu jen pár kvalitních obchodů, kde se věnují výhradně běhu a kde vám poradí odborníci na slovo vzatí. Tady je přehled takových běžeckých prodejen.

Ultramaraton je disciplínou mnoha nej. V současnosti jeden z nejrychleji rostoucích sportů, protože lidská povaha je jednoznačná a po dokončení městského maratonu chtějí zdatní běžci zažít něco dalšího. Zároveň je asi nejdostupnější a nejbezpečnější z takzvaně extrémních sportů.

Před Štědrým dnem, než si doma naservírujete hostinu dle své chuti, jsme vám připravili vlastní běžecké menu. Nabídneme vám v něm několik článků z tohoto roku, které by podle nás neměly zapadnout. Začneme samozřejmě rozhovory, jako druhý předkrm vám předložíme výživu, hlavní chod bude samozřejmě tréninkový a o botách. Desertem se stane netradiční reportáž z Třeboňského maratonu.

Zaměřte se na udržení formy.
Blíží se zima, a ne každý běžec je velkým vyznavačem běhu v mraze (já ano). Dny se krátí, pro spoustu lidí je běh za světla jen víkendovým luxusem. A tak se přímo nabízí možnost zpestřit si fyzickou přípravu jinými druhy pohybu. Může to být i příležitost doléčit vleklé běžecké bolístky, aniž bychom ztratili těžce budovanou fyzičku.

Intervalový trénink vzbudí jistě v nejednom rekreačním běžci smíšené pocity. Představuje totiž jednu z nejnáročnějších tréninkových jednotek, kterou lze při běžecké přípravě na téměř jakkoli dlouhý závod podstoupit.

Rozběhali jste se na cestách kolem bydliště a přemýšlíte o přihlášce na první trailový závod nebo dokonce rovnou skyrace? Láká vás příroda a hory, ale uvažujete, jestli na to máte? Jak pozměnit trénink? Je běh v terénu nebezpečný, nebo je naopak dokonce zdravější? O tom všem si nyní řekneme pár vět.

„Prohrál jsem si to v hlavě.“ Kolikrát jste variaci na tento výrok od sportovců slyšeli a kolikrát jste ji sami řekli? Případně samozřejmě i optimističtější: „Srovnal jsem si to v hlavě a najednou to šlo.“ Posviťme si tedy spolu na následující paradox: Na jednu stranu většina z nás podvědomě uznává, že ona „hlava“ má na sportovní výkon značný vliv, a to nejen u motoricky náročných sportů, ale i u vytrvalostních disciplín, kde rozhoduje „hrubá galejničina“ (běh, cyklistika,…). Ovšem když potom máme shrnout tréninkové cíle a postupy, vypadne z nás následující: zlepšit efektivitu běhu, zvýšit VO2max, zvýšit laktátové prahy. Jako by tělo bylo zase jen predikovatelný stroj. Kde je tedy pravda? Jak moc hlava rozhoduje?