Startovní pole prvního olympijského maratonu tvořilo 13 domácích běžců a čtyři cizinci. Tři z nich už byli v předcházejících soutěžích úspěšní. Žádný však neměl zkušenosti z běhu na velmi dlouhou vzdálenost. Snad se – tak jako většina diváků – domnívali, že kdo dosahuje kvalitních výkonů na středních tratích, dokáže totéž i v maratonu. Ale jak se později na vlastní kůži přesvědčili, krutě se mýlili.
Překvapením druhého ročníku běžeckého závodu Vokolo príglu v roce 2011 byl start naší nejlepší maratonské běžkyně všech dob Aleny Peterkové /nar. 13.11.1960/, která už dávno ukončila svoji závodní kariéru.
Do olympijských her v roce 1904 prošel maraton dalším výkonnostním vývojem. Předpokládalo se proto, že kvalitně obsazený závod v americkém St. Louis bude sledován s velkým zájmem. Na jeho startu se však 30. srpna 1904 sešly jen dva tisíce diváků. Na čtyřicetikilometrovou trať vyběhlo 32 běžců z 5 zemí za nepříjemné teploty ovzduší 28 stupňů ve stínu.
Po úspěchu nejdelšího běhu na prvních novodobých olympijských hrách byly v Evropě a v USA pořádány další maratony. Popularita tohoto závodu vzrůstala, a proto byl také zařazen do programu OH v Paříži v roce 1900.
Carlo Airoldi, italský vytrvalec, který se pro nedostatek finančních prostředků vydal do dějiště prvních olympijských her v Athénách pěšky. Podívejme se nyní na jeho strastiplnou cestu.
Medzinárodný maratón mieru v Košicích se poprvé konal v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové – Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski. Kromě Zabaly a Bikily také dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů a osm mistrů Evropy.
Malý svratecký maraton patří mezi srdcové závody každého správného běžce. Loni se na březích řeky Svratky běžel už 61. ročník.
Maraton byl určen původně výhradně mužům, a tak ne každý ví, že první nesmělé a osamocené pokusy na této trati absolvovaly ženy ve stejném období jako muži.