Orientační běh

Kde rádi orientační běžci trénují? Jaké mají oblíbené trasy? A jaké můžou doporučit ostatním? Zeptali jsme se několika našich nejlepších a sešla se nám následující přehlídka. Necháte se inspirovat?

Orientační běh má novou stránku, která pomůže všem začínajícím běžcům při hledání areálů pevných kontrol, závodů i klubů, kde by mohli trénovat.

Mapových chyb se během závodu udělá spousta. Od minimálních nejistot a zaváhání v řádu vteřin až po ty obří, které se mohou počítat i do desítek minut. A na ty druhé se právě zaměříme.

Orientační běh v loňském roce přinesl hodně zajímavých vrcholů a okamžiků sezony, které stojí za to si zopakovat. Jaký byl rok pro nejlepší orienťáky a jak ho samy hodnotí? Pojďme se společně podívat na takové malé ohlédnutí.

Orientační běh v zimně neodpočívá. Většina běžců poctivě trénuje a jednotlivé oblasti pořádají zimní ligy, kde si mohou běžci nejen zazávodit, ale také se sejít s ostatními běžci. Zkuste nějaký závod, zajímavostí jsou speciální noční závody.

Poslední letošní sérii závodů Světového poháru hostilo švýcarské město Aarau, ležící nedaleko Zurichu. Domácí reprezentace se se svými „hosty“ příliš nemazala a v pěti závodech (sprintové štafety, klasika Ž,M, sprint Ž, M) dovolila ostatním (Švédu Leanderssonovi) pouze jediné vítězství. Vládkyní víkendu byla Judith Wyder, která vyhrála vše, daleko k tomu neměl ani Matthias Kyburz, který ve sprintu skončil druhý.

O víkendu 1.-2. října se konalo Mistrovství ČR na klasické trati. Pardubičtí pořadatelé ho umístili do terénů Ždárských vrchů na Vysočině. Stavitel tratí Jan Kaplan připravil pro ženy trať o délce vzdušnou čarou 11,0 km s převýšením 280 metrů a sedmnácti kontrolami. Muži museli během 17,2 kilometrů s převýšením 480 metrů orazit 24 kontrol.

Reportáže z letošní vrcholné akce v orientačním běhu zakončujeme třetím dílem, kdy si popíšeme závod ženských a mužských štafet. Na tento závod nám zbylo nejvíc prostoru, bohužel pro české barvy to byla smutná tečka za vcelku solidním šampionátem. Ale takový je orienťák. Nelze čekat, že každý den bude posvícení, obzvlášť ve Skandinávii.

Ve druhé části reportáží z právě probíhajícího Mistrovství světa ve Švédsku se podíváme na dvě individuální lesní disciplíny. Nejprve na krátkou a poté na klasickou trať. V tomto článku máme relativně malý prostor pro rozbor, nicméně doporučujeme precizní analýzu Jana Kocbacha. Odkaz na ni naleznete na konci.

V přehlídce hlavních mezinárodních závodů pokračujeme vrcholnou akcí pro dorostence – Mistrovství Evropy. To se letos konalo v Polské Jaroslawi. A jak si vedla česká výprava?

Juniorské Mistrovtví světa sice nepřineslo tolik medailí jako to akademické, nicméně organizačně byl závod vynikající stejně jako atmosféra. Většina medailí ale zůstala na domácí, švýcarské půdě. Matouš Furst si vyběhl 5. místo na klasice.

Mistrovství světa dospělých, každoroční vrchol sezony se letos konal ve Švédsku s centrem ve Stromstadu, který se nachází co by kamenem dohodil ke švédsko-norským hranicím. My si reportáž z této akce rozdělíme na sprintovou (sprint jednotlivců, sprintové štafety) a lesní část (krátká trať, klasická trať, štafety). První, tedy sprintovou přinášíme nyní, zhruba za týden bude následovat ta lesní.

Zatímco v jarní a podzimní části sezony probíhají závody především na domácí půdě jednotlivých zemí, v letních měsících je pozornost upřena na hlavní mezinárodní akce. Vedle Mistrovství světa také probíhají vrcholné závody věkových kategorií, jako je například Juniorské Mistrovství světa (letos ve Švýcarsku) nebo Mistrovství Evropy dorostu (letos bylo v Polsku). Ohlédnutí za nimi bude v samostatných článcích.

Poslední červnový víkend se uzavřela letošní domácí jarní sezona. Pořadatelé z SK Praga zorganizovali v Hojné Vodě nedaleko Nových Hradů v Jižních Čechách Mistrovství ČR na krátké trati.

Jeden z největších a nejkvalitnějších závodů v orientačním běhu na světě se koná ve švýcarských Alpách, pod názvem SWISS ORIENTEERING WEEK.