Rozbor postupů v OB

Tratě pro tréninky a závody v orientačním běhu jsou základem tohoto sportu, bez kterého by orienťák vypadal úplně jinak. Vytvořit tréninkovou trať není nic složitého, stát se stavitelem tratí může každý. Jak tedy postavit hezkou orienťáckou trať, která se bude závodníkům líbit a zároveň bude dostatečně fyzicky i mapově náročná?

Druhý červnový víkend patřil Mistrovství ČR na klasické trati. Běželo se nedaleko Brna v Neslovicích a o zajímavé volby postupů mezi kontrolami nebyla nouze. Kudy bys běžel ty?

Uplynulý víkend patřil MČR na krátké trati v orientačním běhu. Kopce, borůvčí, náročný terén a bažiny, kam se podíváš. Prostě náročné terény pod hřebenem Černé studnice u Jablonce nad Nisou. V napínavém závodě zvítězili Vendula Horčičková a Tomáš Křivda, my se ale pojďme podívat na to, kde se závod rozhodoval, kde se dělaly mapové chyby a kde favorité závodu ztráceli.

Orienťák je sport zkušeností a mapové chyby dělají jak začátečníci, tak špičkoví závodníci nebo reprezentanti. Z chyb je tedy třeba se poučit a v příštím závodě se jim vyvarovat. Jaké byly nejlepší či nejkurióznější mapové chyby roku 2021?

Klasická trať je v mezinárodních vodách aktuálně tou nejdelší závodní distancí, kde vítězné časy závodnic a závodníků se pohybují okolo 80 resp. 100 minut. Často tak klasickou trať nazýváme jako královskou. Uspět v takovém závodě tak není vůbec jednoduché… Přečtěte si více z pera stříbrného Tomáše Křivdy.

/Denisa Kosová obhajuje titul (foto: Antonín Švarc)/

V sobotu 19. září proběhl u Bystřice nad Pernštejnem závod MČR na klasické trati v orientačním běhu. Na závodníky čekaly fyzicky velmi náročné kopcovité tratě nedaleko vodní nádrže Vír. Tituly v hlavních kategoriích vybojovali Denisa Kosová a Miloš Nykodým.

Máme zde opět vrchol orienťácké sezóny – Mistrovství světa (dospělých). Letos se koná v Estonském Tartu. Na programu je 5 disciplín – sprint, sprintové štafety, klasická trať, krátká trať (middle) a štafety. Reportáže ze závodů si rozdělíme a jako první je zde článek o sprintové části. Z dramaturgického hlediska můžeme být spokojeni, protože sprintová část z českého pohledu gradovala. Jako první se přímo v Tartu odehrál ženský závod ve sprintu, poté následovali muži. O den později se o šedesát kilometrů západněji, ve Viljandi, uskutečnily sprintové štafety.

O víkendu 10. a 11. června se bojovalo o cenné placky na mistrovství České republiky na krátké trati v Lipnici nad Sázavou. Podívejte se na rozbor trati a výsledky, jak mistrovství proběhlo a kde se odehrávalo nějvětší drama.

Reportáže z letošní vrcholné akce v orientačním běhu zakončujeme třetím dílem, kdy si popíšeme závod ženských a mužských štafet. Na tento závod nám zbylo nejvíc prostoru, bohužel pro české barvy to byla smutná tečka za vcelku solidním šampionátem. Ale takový je orienťák. Nelze čekat, že každý den bude posvícení, obzvlášť ve Skandinávii.

Juniorské Mistrovtví světa sice nepřineslo tolik medailí jako to akademické, nicméně organizačně byl závod vynikající stejně jako atmosféra. Většina medailí ale zůstala na domácí, švýcarské půdě. Matouš Furst si vyběhl 5. místo na klasice.

Mistrovství světa dospělých, každoroční vrchol sezony se letos konal ve Švédsku s centrem ve Stromstadu, který se nachází co by kamenem dohodil ke švédsko-norským hranicím. My si reportáž z této akce rozdělíme na sprintovou (sprint jednotlivců, sprintové štafety) a lesní část (krátká trať, klasická trať, štafety). První, tedy sprintovou přinášíme nyní, zhruba za týden bude následovat ta lesní.

Bronzový mužský závod jsme si již přednostně popsali, nyní v posledním článku o Mistrovství Evropy v Jeseníku dokončíme ženskými štafetami a také se za tímto šampionátem trochu ohlédneme.

Na poslední dva závody – krátkou trať (middle) a štafety – se dění přesunulo asi dvacet kilometrů severně od Jeseníku, do Černé Vody, kde je jednak výchozí bod cyklistických Rychlebských stezek, ale také velice specifický terén plný rozsáhlých kamenných polí, hustníků a divokých potoků.

Nejdelší závod letošního Mistrovství Evropy se běžel v Bílé Vodě u Javorníku. Poctivá klasická trať stavitele Martina Janaty, v členitém terénu nejsevernějšího výběžku Rychlebských hor, s nabídkou širokého spektra voleb postupů – charakteristických prvků této disciplíny.

S reportážemi z Mistrovství Evropy v Jeseníku bychom po sprintových štafetách a sprintu jednotlivců měli správně pokračovat v pořadí Klasická trať – Middle – Štafety, ale vzhledem k výsledku posledního závodu uděláme výjimku a popíšeme si závod mužských štafet, který v sobotu 28. května přinesl českým barvám velkou medailovou radost.