Orientační terény

Tratě pro tréninky a závody v orientačním běhu jsou základem tohoto sportu, bez kterého by orienťák vypadal úplně jinak. Vytvořit tréninkovou trať není nic složitého, stát se stavitelem tratí může každý. Jak tedy postavit hezkou orienťáckou trať, která se bude závodníkům líbit a zároveň bude dostatečně fyzicky i mapově náročná?

Pro orienťák nejsi nikdy moc mladý, ani starý, může ho vyzkoušet kdokoliv a kdykoliv. To, že se napoprvé ztratíš, není žádná ostuda, dokonce i ostřílení reprezentanti umí udělat pořádný kufr. U orienťáku je stejně jako v životě důležité, se po chybě zase najít a pokračovat v cestě dál.

Mapy pro orientačních běh, nedílné vybavení každého závodníka, ale také pomůcka pro řadu dalších profesí. Jedná se téměř o nejpodrobnější mapy našich lesů a měst, které jsou k dispozici. Pojďme se podívat do skalních průchodů, pořádných kopců nebo historických center měst.

Nedílnou součástí orientačního běhu je mapa, ve které je vyznačena trať a kontrolní body, které musíte oběhnout. Orientovat se podle takové mapy není nic náročného a zvládne to opravdu každý!

Mistrovství světa v orientačním běhu 2021, které se konalo v Česku na začátku loňského července, zaznamenalo další velký úspěch. V anketě “Orienteering Course of the Year” prestižního magazínu World of O získalo nejvyšší ocenění.

Co čeká orientační běžce v roce 2019? Na jaké mistrovské závody mohou zavítat hobby běžci a kde se budou reprezentanti prát o světové medaile? Přinášíme vám orienťácký přehled roku.

Orientační běh – to nejsou jen závodníci, trenéři nebo organizátoři závody. Jsou to i mapaři. Tedy tvůrci map, které jsou naprosto nezbytní pro fungování tohoto sportu. Jak taková mapa vzniká, jaké pomůcky jsou potřeba nebo jak vypadá klasický den mapaře? O tom všem jsme si povídali s jedním z nejlepších českých mapařů Alešem Hejnou, který nás pustil do mapařské kuchyně.

Kde rádi orientační běžci trénují? Jaké mají oblíbené trasy? A jaké můžou doporučit ostatním? Zeptali jsme se několika našich nejlepších a sešla se nám následující přehlídka. Necháte se inspirovat?

Mezi nejatraktivnější terény českého orienťáku patří bezesporu skalní města. Máme rádi, když se můžeme v bludišti černých fleků ztrácet, závod bývá o velmi přesném mapovaní, kde se chyby neodpouští. Ale co když nahradíme černou barvu zelenou?

České mistrovství 1970 – Vidnava. Kde to proboha je? Za Jeseníkama. A proč se tlouct až na takový konec světa? Teprve závod ukázal proč. Mírně zvlněný různorodý terén s několika strmými kopci, místy jemně členitý, někde žulové skály a kamenné kupky, jinde bažinaté kraje s jezírky a ostrůvky. A do toho všeho lomy. Malé i větší, zatopené i suché, mírné i drsné. Kousek vysněné Skandinávie, ledovcem modelované. Ne za barákem, ale ne za železnou oponou.