Katalánská běžkyně Núria Picas je v současnosti jednou z nejúspěšnějších horských běžkyň na světě. V roce 2014 dokázala zvítězit v Ultra-Trail World Tour a letos už obhájit vítězství na Transgrancanarii. Miluje také skialpinismus a silniční cyklistiku a prozradila nám své nejtajnější plány na tento rok.
Núrio, Tvoje letošní sezóna byla fantastická. Vyhrála jsi závody Transgrancanaria, Ultra-Trail Mt. Fuji a 100 Australia, díky čemuž ses stala celkovou vítězkou nové série Ultra-Trail World Tour. Kromě toho jsi byla druhá na UTMB, počtvrté v řadě jsi vyhrála Ultra Cavalls del Vent a sezónu jsi zakončila třetím vítězstvím v řadě na Grand Trail des Templiers. Jak bys tento náročný a úspěšný rok zhodnotila?
Bylo to fantastické. Nikdy by mě ani nenapadlo, že by vše mohlo jít tak dobře. Pravdou je, že za všemi těmi vítězstvími je hodně úsilí a odhodlání, ale také velké nadšení a vášeň pro to, co dělám.
Který závod z uplynulé sezóny se ti nejvíce líbil? Jakého výsledku si nejvíce ceníš? Který z nich byl ten nejtěžší?
Nejvíce se mi líbil závod Ultra Cavalls del Vent. Je to můj domácí závod, běhám při něm ve svých horách a se svými lidmi. Byl to můj první ultratrail, právě na něm se ze mě v září roku 2011 stala ultraběžkyně. Tento závod je pro mě výjimečný!
S horským ultra-během jsi začala až v roce 2011. Tehdy Tě kolega z práce přemluvil, aby ses zúčastnila závodu Ultra Cavalls del Vent (dnes Ultra Pirineu). Závod jsi nejen dokončila, dokonce jsi jej vyhrála a to rovnou v ženském časovém rekordu. Čemu ses věnovala před ultra-běháním?
Kromě běhání mám i jiné záliby jako například skalní lezení nebo alpinismus obecně. V zimě se věnuji skialpinismu, v létě pak silniční cyklistice. Nepovažuji se za čistou běžkyni ale za milovnici hor, ve kterých je sport přítomen každým dnem mého života. Díky skvělým výsledkům se nyní soustředím na ultraběhy, předtím jsem se ale věnovala různým druhům sportu.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Trénink a výživa: miluji katalánskou klasiku
Prozraď nám něco o svém tréninku. Jakým způsobem trénuješ, kolik hodin týdně běháš? Jak vypadá Tvůj běžecký den?
Žádné tréninkové tajemství nemám. Trénuji každý den v týdnu kromě jednoho dne volna, kdy nechám odpočinout tělo i mysl. Běžně trénuji mezi 15 a 20 hodinami týdně, v létě střídám běh se silniční cyklistikou, v zimě pak se skialpinismem. Mým trenérem a mentorem je Pau Bartoló, pomáhá mi s přípravou. Je stejně jako já členem týmu BUFF® PRO TEAM.
Jak jsi na tom se strečinkem, protahuješ se pravidelně? A co regenerace, máš nějaké oblíbené metody? Saunu, masáž, vířivku? Máš fyzioterapeuta?
Co se týče regenerace, ani tady nemám žádné tajemství. Důležité je vést klidný život a dostatečně odpočívat. Dobrá regenerace znamená spát osm hodin denně, protahovat se po každé fyzické aktivitě, jíst zdravě. Mně osobně pomáhá také masáž, na kterou chodím každých patnáct dní, dvakrát nebo třikrát týdně pak používám Compex (svalový elektrostimulátor – pozn. redaktora). Skvělými regeneračními prostředky jsou také lázně a vířivka, pomáhají skvěle uvolnit svalstvo.
Posloucháš při tréninku a na závodech muziku? Jakou máš nejraději?
Během tréninku muziku neposlouchám, mám ji ale připravenou na závody a na zvláštní momenty. Pouštím si ji ve chvíli, kdy potřebuji “vypnout” a když chci, aby čas ubíhal rychleji a zábavněji. Poslouchám všechno, od Bruce Springsteena přes klasiku jako jsou Guns’n’Roses, katalánský rock, soundtracky a další.
Jaké počasí Ti na závodech nejvíce vyhovuje? Máš raději déšť nebo hezké počasí?
Nejraději mám slunce, nemám ráda déšť. Raději běhám v chladu než ve velkém horku. Nejdůležitější je umět se rychle přizpůsobit prostředí a přijmout počasí a hory takové, jaké jsou. To je pak teprve ono!!!
Jaké máš obecně stravovací návyky? Jak se stravuješ během dlouhých tréninků a během závodů?
Nedodržuji žádnou speciální dietu. V Katalánsku máme to štěstí, že jíme středomořskou kuchyni, která je bohatá na ovoce, zeleninu, olivový olej a pa amb tomàquet (chléb s rajčetem, typická katalánská specialita – pozn. redaktora). Nejsem vegetariánka, snažím se jíst co nejvíce bílkovin obsažených v rybách. Snažím se jíst rozumně, nejíst nasycené tuky, smažené věci a průmyslově zpracované pečivo. Je třeba mít zdravý rozum. Během závodů se spoléhám na produkty Overstim.s (značka sportovní výživy – pozn. redaktora) které mi vyhovují.
Upravuješ nějak jídelníček před závodem a po závodě? Máš nějaký recept na lepší regeneraci po těžkých závodech?
Obvykle se před závody snažím přijímat více sacharidů než normálně, abych zvýšila jejich zásobu. Měnit zásadně jídelníček však není potřeba, tělo je už na velkou zátěž dostatečně navyklé. Po závodě je velice důležité se o tělo náležitě postarat, zejména je nutné doplňovat průběžně tekutiny a jíst věci, které s regenerací pomohou.
Společně s Kilianem Jornetem, Emmou Roca, Tófolem Castanyerou nebo třeba Agustí Rocou patříte mezi světovou špičku v horském běhu. Co podle Tebe stojí za takovým úspěchem katalánských horských běžců?
Je to proto, že máme zemi předurčenou k provozování tohoto sportu a to především díky skvělým horám. Pyreneje, Montserrat, Montseny, Pedrafroca a další jsou opravdový poklad. Kromě toho byl katalánský národ vždycky výjimečný svou skromností, pracovitostí a také obrovskou oblibou turistiky a alpinismu. A to všechno je vidět na našich výsledcích.
Co pro Tebe znamenají hory a vůbec pohyb v přírodě? Jak moc se věnuješ lezení?
Hory jsou mým prostředím a já jsem součástí přírody. Lezení je moje vášeň. Vždy když na konci října ukončím běžeckou sezónu, začnu se věnovat naplno lezení a to až do konce roku, kdy se začínám připravovat na sezónu další.
Momentálně se profesionálně věnuješ běhání, pracuješ také u hasičského sboru ve městě Berga a ještě se staráš o dva syny. Jak stíháš všechny tyto aktivity zkombinovat?
Mám štěstí, že mám v práci zařízeno dlouhodobé volno, díky kterému se mohu na 100 % věnovat horským běhům. Děti pro mě nejsou žádnou překážkou, dopoledne mám vždy volno na trénink. Oba synové mě častokrát doprovází na závody a také se mnou už mnohokrát protli cílovou pásku, jako například při posledním vítězství na Ultra Cavalls del Vent. Ještě teď mi připomínají, že ten závod vyhráli i oni… :-)) !!!
Plány a rady: Vyběhněte a užívejte si to
Letos (7. března 2015) jsi vyhrála podruhé v řadě Transgrancanarii, velice těžký ultramaraton a také první závod letošního ročníku série Ultra Trail World Tour a to přesto, že jsi před závodem prohlásila, že nejsi ve 100% formě. Jaký pro tebe byl jeden z nejtěžších závodů sezóny?
Závod pro mě měl dvě části – prvních 57 kilometrů jsem běžela nohama, zbytek hlavou. Jde o opravdu velice těžký závod s mnoha výraznými teplotními i výškovými rozdíly. Na tomto závodě je třeba, aby byl běžec opravdu všestranný, chce-li ho úspěšně dokončit. Navíc se závod koná už v březnu, kdy není naše tělo díky předchozí absenci závodů ještě 100 % připravené. Nicméně i mě samotnou překvapilo, v jak dobré formě jsem byla, přesto že jsem nenatrénovala ani polovinu toho co loni.
Co plánuješ na nadcházející sezónu? Budeš se soustředit hlavně na závody Ultra-Trail World Tour a obhajobu titulu?
Určitě chci obhájit titul v sérii UTWT, mám však v hlavě také jiné projekty jako například vylézt na osmitisícovku, což plánuji uskutečnit letos na jaře v Himálajích v Nepálu. Je to sen, který mám už několik let!!! Plánuji též Ultra Trail du Mont Blanc, chci zopakovat skvělý závod BUFF EPIC TRAIL a pokusit se o páté vítězství na Ultra Cavalls del Vent. Je to málo?
Núrio, kdybys nám měla dát jednu radu jak začít trénovat na horské ultraběhy, jaká by to byla?
Běžte a užívejte si každého kroku, který děláte. Nesledujte hodinky ani výsledky, kterých dosáhli jiní. Vyběhněte, užívejte si to a uvidíte obrovské zlepšení den za dnem. Snažte se běhat pravidelně, raději běhejte jen chvíli každý den než dlouho jednou za čas. Poslouchejte své tělo, abyste dokázali běžet pomalu, když to žádá, i rychle, když je to potřeba. Tak vyběhněte a užijte si to!
Núrio, děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se ti vydaří nejen běžecká sezona, ale i realizace tvého vysněného himálajského projektu.
