Rozhovor s Marcelou Joglovou: „Musím se pokusit o OH v Paříži 2024“

Rozhovor s Marcelou Joglovou: „Musím se pokusit o OH v Paříži 2024“

Marcela Joglová doběhla pražský maraton jako nejrychlejší Češka. Jak závod hodnotí? Jak ji pomohla zimní příprava v Keni? A jaké má další cíle a ambice? O tom všem v dnešním rozhovoru.

Ahoj Marcelo, nemůžu se na úvod nezeptat na aktuální výsledek. Na pražském maratonu jsi doběhla jako nejrychlejší Češka za 2:39:23 a získala tak premiérový český titul. Jak závod hodnotíš?
Čas by měl být asi lepší, ale vzhledem k okolnostem jsem spokojená. Co se týče průběhu závodu, tak jsem ho rozběhla opatrně, nicméně v průběhu jsem začala vadnout. Cítila jsem, že mi chyběly naběhané kilometry v intenzitě. Chtěla jsem titul a doběhnout, abych mohla uzavřít běžeckou tréninkovou kapitolu.

Během dne se velmi oteplilo. Limitovala Tě nějak vysoká teplota?
S počasím jsem spokojená, nepřišlo mi ani, že by bylo tak brutální vedro, aby mě úplně sejmulo.

Jak hodnotíš atmosféru závodu? Dokázala jsi vnímat fanoušky a užít si závod?
Konečně můžu říct, že jsem si závod opravdu užila, protože lidi okolo trati byli skvělí. Bylo tam spousta známých, takže atmosféra byla vynikající.

Pojďme se vrátit do minulého roku. I přes covidová opaření ses vloni kvalifikovala na olympijské hry a zaběhla sis olympijský maraton. Považuješ to za vrchol své kariéry?
Určitě ano. Obecně celý loňský rok považuji za vrchol kariéry. Vzhledem k tomu, že neběhám příliš dlouho a rozhodnutí, že se do běhání naplno opřu, padlo právě kvůli olympiádě, nelze odpovědět jinak. Pravdou ale je, že samotný olympijský maraton a pocity z něj dost přebil už kvalifikační závod NN Marathon v Nizozemsku, kde jsem splnila limit v čase 2:28,16. Nebylo to jen o splnění limitu, ale celý ten proces přípravy, průběh závodu a zejména pocity z průběhu závodu. Cítila jsem se skvěle a zároveň tam vznikla myšlenka, že možná je ještě šance čas v budoucnu posunout, že tam jistá rezerva je. Po tomto závodě přišlo skutečně velké uspokojení.

Jak bys dnes s odstupem času zhodnotila atmosféru, zázemí a vůbec servis pro běžce na olympiádě?
Pravdou je, že si člověk zvykne na ledacos a dokáže se dost přizpůsobit, ale od vrcholu své kariéry, od vrcholu a snu celého sportovního světa očekáváte víc, možná nejvíc. Takhle olympijské hry v Tokiu hodnotit nemohu, ale zároveň jsem s omezeními počítala, přeci jen to byla dost specifická doba. Shrnula bych to asi tak, že pro samotný závod mi nic nechybělo, až na rozumný výběr jídel, abych mohla jíst i nadále kvalitně, a prostor jít někam na vzduch, projít se ven, mít nějaký ventil. Nemyslím si, že na olympiádě by se organizátoři měli učit za pochodu.

Spoustu jiných sportovců mluvilo o tom, že to pro ně bylo velmi náročné a někteří dokonce i o tom, že
ta izolace jim celkově dojem dost pokazila. Čím ses udržovala v pozitivním naladění?

Ano, to je přesně ono, já jsem vlastně byla i nadmíru spokojena s ubytováním, protože před závodem mám ráda, když jsem sama. V Japonsku jsme měli pokoj každý pro sebe. Ale negativní atmosféra tam byla cítit neskutečně a opravdu to byl možná největší žrout energie, protože pobyt v izolaci byl zbytečně příliš dlouhý. Nicméně negativním lidem jsem se vyhýbala, a naopak pozitivní velmi ráda potkávala. Volala jsem si s rodinou a naprosto skvělou roli tam v tomto směru předvedli i trenér Honza Pernica a lékařský tým. Ti se nás snažili udržovat v pozitivitě, bylo příjemné s nimi hovořit a občas odklonit téma od závodu. Navíc myslím, že i Terka Ďurdiaková měla podobné nastavení, takže věřím, že vzájemně jsme si pomohly.
Co se týče tréninkového zázemí, tam jsem asi něco podobného čekala, že budeme kroužit na nějakém
okruhu, a tak nějak jsem to bez problému přijala. Naopak bylo docela dobré sledovat ostatní sportovce světa na jednom místě, jen škoda, že nám tam organizátoři nedali nějaký olympijský symbol, abychom cítili, že jsme na olympijských hrách.
Původně, když jsem začala přemýšlet nad olympiádou, neuvěřitelně jsem se těšila na týmového ducha, jak se budu potkávat úplně s jinými sportovci, jak budu fandit našemu týmu, podívám se na jiné sporty, budu se bavit o něčem jiném než o běhání, zkrátka budu součástí celého toho svátku sportu se vším všudy. Doba nám to neumožnila, tak se musím znova opřít do tréninku a pokusit se o Paříž 2024.

Část letošní přípravy jsi strávila v Keni – jak se ti v tréninku dařilo?
Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsem do Keni jela, tedy myšleno podprůměrně běžecky, s nulovou motivací a malou chutí, podařilo se nám mě dostat přesně tam, kam bylo potřeba, a kde bych měla být. Hodně se vždy srovnám díky tomu, že se odříznu od všech rušivých vlivů (přítele bych naopak přivezla), i díky trenérovi Honzovi Pernicovi, který je velmi empatický a reaguje na všechny okolnosti. Nepíše jen plán pro nějakou mašinu, ale snaží se reagovat na poznámky, které mu do deníku píšu. Běhám teď kolem 200 kilometrů za týden, běh mě baví, užívám si ho a mám obrovskou chuť závodit. Směr máme tedy dobrý, i díky mému sponzorovi NN Životní pojišťovně se těším na srpnové ME. V cestě za tímto cílem je mi také velkou oporou tréninkové vybavení od PUMY. Oblíbila jsem si zejména odlehčené boty PUMA Deviate Nitro Elite.

Trénovala jsi sama, nebo se zapojuješ do tréninkových skupin?
Ten první měsíc jsem běhala sama nebo občas s někým z Čech. S orientačními běžci, kteří se zde také
připravovali, ale hodně jsem běhala sama. Tak nějak mi to zpočátku vyhovovalo. Poté už jsem měla pár tréninků s vodiči, tedy místními Keňany. Nějak jsem letos skupiny vynechala, protože mám zkrátka jinou úroveň a trénuji raději přímo na sebe. Tréninků o samotě už bylo celkem dost, takže pokud se občas někdo chce přidat, jsem ráda a nebráním se, ale zároveň mi nedělá problém běhat sama.

Když se zeptám obecně: Co je pro tebe největším přínosem tréninku v Keni?
Je toho více. Jako jeden ze zásadních přínosů považuji již zmíněné odříznutí se od okolního světa, od jakýchkoliv rušivých elementů, a tím pádem se mohu naprostou koncentrovat na trénink a svůj cíl. Dalším přínosem, který je pro vytrvalce víceméně nezbytný, je nadmořská výška. Keňský Iten se totiž nachází ve 2 200 metrech nad mořem, a navíc je tady slunečno a teplo. To snáší každý jinak, ale mě slunce nabíjí, navíc doma na sněhu a v zimě nikdy nenaběhám to co tady. Potom je tady spousta dalších faktorů, které tréninku přispívají. Je zde vysoká koncentrace špičkových běžců, letos i hodně Evropanů, mnoho z nich jsem potkala na olympiádě, takže vás to také motivuje, když vidíte, jak dřou. A taky se už trošku i známe, takže je příjemné s nimi prohodit pár slov. Pokaždé, když člověk vyběhne, je jistota, že potkáte nějakou skupinu Keňanů, a můžu vám říct, že to je škola techniky.

Zmiňuješ, že vidět běhat keňské běžce je škola techniky. Zajímalo by nás, zda máš na běžeckou techniku speciální tréninky, a případně jaké?
Už to, že tady kolem vás pořad běhají, znamená, že to do sebe malinko dostáváte. Když si uvědomím začátek, cítím se každým dnem v běžeckém kroku uvolněnější. Co se týká speciálních tréninků, udržujeme s trenérem 1x týdně běžeckou abecedu – různé druhy. Třeba 15 opakování, a je to velmi prospěšné nejen co do běžecké síly, ale i techniky, jako jsou výběhy kopců. Běžecké technice dále prospívá posílení či protažení určitých svalových partií či různá odrazová cvičení :-).

Další olympiáda je relativně blízko. V rozhovoru pro náš časopis v minulém roce jsi mluvila
o tom, že vlastně ještě nemáš úplně jasno, jak dál. Už byl čas k něčemu dozrát?

Zeptejte se mě v srpnu.

Marcelo, moc držím pěsti, aby šel trénink hladce a bez zranění, a moc se těším, až tě budeme sledovat na dalších závodech! Díky za rozhovor!

NN Group působí v 11 zemích, kde poskytuje služby 18 milionům klientů, o které pečuje 14 000 zaměstnanců. NN navazuje na 175letou tradici v oboru finančních služeb a její název je odkazem na pojišťovnu Nationale-Nederlanden, pod jejíž vlajkou NN v minulosti působila i v České republice. NN
Group se celkově zaměřuje především na životní pojištění a důchodové spoření, v některých zemích ale poskytuje i bankovní a další finanční služby.

NN Životní pojišťovna
NN Životní pojišťovna působí na českém trhu již od roku 1992, kdy pod názvem Nationale-Nederlanden začala jako první zahraniční pojišťovna nabízet životní pojištění. NN Životní pojišťovna je držitelem ocenění Superbrands 2016, 2018 a 2019, její produkty se pravidelně umisťují na předních místech v oborových soutěžích. Po stříbru mezi životními pojišťovnami ve výzkumu Hospodářských novin „Nejlepší pojišťovna 2018“ získala v roce 2019 nejvyšší titul „Nejlepší životní pojišťovna“. V soutěži „Finparáda.cz – Finanční produkt roku 2018“ se flexibilní životní pojištění NN Smart umístilo na 2. místě v kategorii „Investiční životní pojištění“ a rizikové životní pojištění NN Život na 2. místě v kategorii „Rizikové životní
pojištění“. Více informací najdete na www.nn.cz.

NN Penzijní společnost
NN Penzijní společnost začala nabízet soukromé spoření na penzi v roce 1995 jako jedna z prvních společností v České republice. Za 20 let působení v ČR připsala klientům zhodnocení ve výšce 5 miliard korun. V roce 2013 klientům přinesla inovativní řešení správy soukromého spoření na penzi v podobě on-line portálu Moje NN, který postupně rozšířila i na správu životní pojištění. NN Penzijní společnost je držitelem ocenění Superbrands V soutěži „Finparáda.cz – Finanční produkt roku 2017“ se NN Penzijní společnost umístila na 3. místě v kategorii „Doplňkové penzijní spoření“. Bližší informace o NN Penzijní
společnosti najdete na www.nnpenzijnispolecnost.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: