Rozhovor s Lindou Beniačovou, čtyřnásobnou vítězkou LH24 z týmu SvetBehu.cz: Cením si tohoto vítězství, jako by to bylo první

Linda je v současnosti asi nejlepší česká běžkyně v horských závodech na domácí půdě. Její výsledky jsou ohromující i vzhledem k tomu, jak dlouho se ve skutečnosti horským ultratrailům věnuje. Ve dvojici s parťačkou ukázaly mnohé také na některých závodech Horské výzvy nebo na Beskydské sedmičce. Linda se také od letošního roku zařadila mezi členy týmu SvetBehu.cz a svoje působiště našla v Běžeckém klubu Brno.

Ahoj Lindo, gratuluji k dalšímu vítězství na LH24! Je to již tvé čtvrté vítězství v tomto závodě a zdá se, že dokud budeš na LH24 jezdit, budeš také vyhrávat. S jakou taktikou si do letošního závodu šla a nastaly během něj nějaké krize?

Děkuji. Cením si tohoto vítězství jakoby to bylo první. Každý ročník LH24 byl velký boj a každý ročník jinak. Tentokrát se mi ale zdá, že byl nejtěžší, i když to si říkám pokaždé.

Prohlédněte si další fotografie k rozhovoru…

Taktika byla prvně nepřepálit začátek a pošetřit si síly na celý závod. Úplně jsem to nedodržela, když jsem v druhém kolem, po boku Kláry Rampírové (přesněji nahoru šla ona za mnou, dolů jsem nestíhala já), zrychlila, což nebylo v plánu. Zkrátka seběh s ní byl euforie – kličkovat dolů mezi závodníky v plné síle v tom slunečném počasí a s takovými panorámaty.

Krize přišla v 8. kole, kdy žaludek nechtěl přijímat stravu, docházela energie a nastupovala únava.

Jak se zrodil tvůj konečný náskok půl kola? Nastal zlom, ve kterém si pronásledovatelkám stihla utéct, anebo to byl spíš výsledek nasbíraných minut během celého závodu?

Ten zlom ani nevím. Šla jsem si stále svoje.

Byly momenty, kdy si v depu odpočívala – najedla se, lehla si… – nebo si stále byla na nohou a vše probíhalo za chodu?

Všechno za pochodu. Věděla jsem, že když se posadím, tak se mi bude velmi těžko vstávat. Navíc support mi podával připravené jídlo a i psychicky podporoval. Co se týká stravy, mám výživové doplňky od EthicSportu, hlavně energetické tyčinky long race pro náročnější vytrvalostní aktivity z kterých čerpám energii již dost dlouho. Samozřejmě taky rohlík se šunkou a chleba se salámem. Po osmém kole mě zachránil vývar.

Změnil se v průběhu let způsob tvé přípravy na tento závod – začala si například více trénovat specifické prvky a pasáže pro LH24?

Příprava je dost podobná, akorát spolupracuji s Rostislavem Puklem, který mi pomáhá s tréninky. Je to výborný běžec a fajn člověk, a tak jsem za tuto spolupráci velmi ráda.

Trénuji převážně v Brně a občas si vyběhnu do Malé Fatry nebo do Vysokých Tater, kde dělám i trailové kempy ve spolupráci s Běžeckým klubem Brno. V přípravě mně dost pomohlo cvičení s SM systémem (spirální stabilizace) podle Dr. Smíška. Ten taky v Běžeckém klubu Brno předcvičuji s běžci jako trenérka.

Rok teprve začal a LH24 jistě nebyl tvým jediným závodem. Jaké tedy budou tvé vrcholy nadcházející sezóny?

Přiznám se, že ještě jasný závodní plán nemám, ale pokukuji po závodě v Rumunsku (květen), Ultra-trail Grosslockner (červen) a B7. K tomu určitě něco přibyde. Mezi menší závody jsem zařadila NoMenRun s parťačkami z Brna. Nejsem ale dobrý plánovač, rozhoduji se spíš intuitivně.

Foto: LH24, Vojtěch Gawlas a archiv Lindy Beniačové