Honza Zemaník se věnuje hlavně trailovým závodům v horách. Mezi jeho letošní úlovky patří premiéra v silničním maratonu nebo 2. místo na Ještěd SkyRace. Letos si dokonce jeden závod i zorganizoval. A co chystá Honza na další sezonu?
Jarní zranění na Ještědu, vydařené léto a podzim v roli organizátora, shrnuje Honza sezonu
Letos jsi zaběhl spoustu náročných závodů od Bratislavského maratonu přes Ještěd Skyrace a vítězství v KTRC Beskydském půlmaratonu až po Vertical na Tatranské šelmě. Jak sezonu hodnotíš? Co považuješ za svůj největší úspěch a kde si myslíš, že byly naopak rezervy?
Úvod sezóny byl docela povedený. Cílil jsem hlavně na premiéru v silničním maratonu, která myslím nedopadla úplně špatně (2:37.06 hod), i když tam byly velké rezervy a hlavně nezkušenost. Navíc bylo na duben poměrně teplo (přes 20 °C), což moc nemusím a v druhé polovině maratonu jsem běžel úplně sám, což nebylo moc optimální. Bohužel dva týdny po maratonu jsem udělal velkou chybu, cítil jsem se dobře a vydal jsem se na Ještěd. Tady jsem sice zaběhl slušně (2. místo), ale zcela bez nějaké přípravy v kopcích a přivodil jsem si problémy s bedry, se kterými jsem bojoval několik týdnů.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
V létě už byla forma zase slušná a chtěl jsem zabojovat na MS v horském maratonu. Bohužel naprostá absence nominačních kritérií mi ani neumožnila zabojovat o místo v týmu a naprosto mě odradila od podobných reprezentačních akcí. V druhé polovině sezóny už jsem běhal více méně bez omezení a zaběhl slušně Tatranskou šelmu Vertical (8. místo), Maga SkyMarathon (5. místo) a zvítězil na Beskydském horském půlmaratonu. Pravda ale je, že letos zde nebyla taková konkurence jako v předchozích ročnících.
Na podzimní silnici se mi však vůbec nedařilo, nebylo moc času na trénink a nepovedly se mi ani Běchovice a ani domácí Hornická desítka. Na druhou stranu se nám podařilo zorganizovat nový krosový závod – Ostravický kros, který měl ke konci října povedenou premiéru a skvělé ohlasy! Letošní sezona nebyla tedy úplně excelentní, ale zase ne tak úplně špatná, abych byl zklamaný, takže převládá spíše spokojenost.
Nejen na závodech skyrunningu v ČR, ale především v zahraničí je obrovská konkurence, určitě jsi tak byl pod velkým tlakem. Jak se s nervozitou a vysokým očekáváním vyrovnáváš?
Pokud má člověk natrénováno a ví, na co má a alespoň trochu si věří, tak konkurenci ani nějaký tlak moc neřeší. Ta špička v ČR není zase tak veliká, většinou se mezi sebou všichni znají, a tak trochu ví, co od sebe čekat. V zahraničí se snažím vždy běžet tak, jak nejlíp umím a konkurenci spíše neřešit, jelikož ta je většinou výkonnostně úplně někde jinde.
Regenerace? Krátce po závodech začnu vyklusávat, po týdnu už se vracím do normálu…
Letos jsi se vydal také na Maga Skymarathon v Itálii, kde jsi v mezinárodní konkurenci doběhl na krásném 5. místě. Jak dlouho ti trvala regenerace? Věnuješ se i jiným sportům nebo odpočíváš úplně?
Ano, Maga SkyMarathon byl hodně náročný závod v horách kousek od Bergama. Žádný světový pohár ani komerční akce s velkými sponzory. Prostě malý skromný závod s relativně krátkou historií, což se mi líbilo. Běžel jsem tuším přes pět hodin, první polovina byla hodně lezecká, druhá zase hodně běžecká. Po závodě jsem klasicky pár dnů jen klusal, zašel na hory, dal saunu a po týdnu začal zase normálně trénovat.
Kolik závodů jsi za sezonu celkem absolvoval? Je nějaký, který ti skutečně utkvěl v paměti a doporučil bys ho i ostatním běžcům?
Startoval jsem na 13 závodech – na silnici, v horách, ale i na dráze. Líbil se mi maraton v Bratislavě, pokud si to chce člověk zkusit, je to skvělá příležitost, s průměrným časem se dá doběhnout někde na předních pozicích a člověka to trochu motivuje. Z těch horských mi utkvěl v paměti SkyRace na Kraličáku, byly tam hodně hezké traily!
Sezona 2017 mě hodně posunula po fyzické i teoretické stránce
Kolik tréninkových jednotek jsi v roce 2017 odtrénoval? Jak to hodnotíš?
Letošní příprava byla hodně rozkouskovaná, každopádně jsem se snažil absolvovat maratonskou přípravu, která se mi v předešlé sezoně osvědčila. Bohužel podmínky pro trénink v Beskydech nebyly úplně optimální a hodně tréninků jsem musel kvůli sněhu a ledu upravovat. Nakonec jsem v cílovém maratonském tempu odběhal jen pár tréninků. Po problémech s bedry jsem spíše klusal a zařazoval nějaké kompenzační cvičení. V létě jsem toho naběhal hodně a v tréninku se mi dařilo. Žádné součty kilometrů ani tréninkových jednotek zatím ještě nemám, ale tahle sezona mě posunula hodně, jak po fyzické stránce, tak i po té teoretické!
Spolupracuješ s trenérem při přípravě tréninku?
Předchozí sezonu mi s přípravou pomohl Honza Havlíček a jeho tréninkový plán mě hodně posunul. Aktuálně si plánuji trénink sám, a to hlavně z časových důvodů. Za ty roky už jsem pár zkušeností získal a snažím se je nějak využít.
Hory tentokrát nechám až na léto, jaro bude patřit půlmaratonu a maratonu
Jak jsi na tom přes zimu? Uzpůsobuješ trénink, přesedláš na jiné sporty nebo trénink na nějaký čas vysadíš?
Zimní příprava je pro mě základ. Obvykle si dávám během listopadu dva týdny volna a pak začínám volně klusat. Zařazuji také delší treky na horách. Víceméně se snažím trénovat tak, aby to mělo nějaký smysl. Krom běhu a treku zařazuji dle podmínek i běžky a občas také nějaké lezení. Samozřejmostí je i regenerace v bazénu nebo sauně.
Co plánuješ na příští sezonu? Jaké budou vrcholy a na co se můžeme těšit?
Na jaře si chci určitě zkusit půlmaraton a vylepšit výkon v silničním maratonu. Pravděpodobně poběžím kombinaci Pardubického půlmaratonu a Pražského maratonu. Hory nechám až na léto, chtěl bych startovat na mistrovství Polska ve skyrunningu, na slavném italském horském závodě Giir di Mont a konečně si chci zaběhnout také Tatranskou šelmu Ultra. Dál se uvidí, na podzim budeme určitě chystat další ročník Ostravického krosu, který proběhne v sobotu 20.října 2018.
Děkujeme za rozhovor, budeme držet palce i do další sezony! 🙂
/fotografie: Lukáš Podolák a archiv Jana Zemaníka/
