Honza Mrázek se věnuje jak orienťáku, tak běhu v horách, ale i silnicím. Letos například získal titul mistra ČR v horském maratonu, ale zaběhl si i MČR ve sprintu. Jak svojí sezónu hodnotí?
Rezervy? Chtěl bych stihnout všechno – například brutální Ještěd SkyRace, sprint v orienťáku a Vltava run za jeden měsíc
Letos jsi zaběhl spoustu náročných závodů od MČR sprintu v Brně přes Jizerky Run Race, vítězství na Trail Maniacs Slapy až po EPO Trail Maniacs v Harrachově, MČR v horském maratonu, kde sis doběhl pro titul mistra ČR na trase dlouhé 49 km. Jak sezónu hodnotíš? Co považuješ za svůj největší úspěch a kde si myslíš, že byly naopak rezervy?
Sezóna byla povedená, a to především proto, že jsem od závodů moc nečekal a vybíral je v podstatě na poslední chvíli. Před sezónou jsem uběhl maximálně maratón, tak jsem nad Harrachovem dlouho váhal. A nakonec se mi to tak líbilo, že jsem zkusil ještě delší Slapy. A taky to vyšlo.
Největší úspěch je tedy ten, že jsem oba závody ve zdraví přežil a zároveň si je užil. Rezervy v uvozovkách mám asi v tom, že chci běhat všechno, protože mě prostě běhání hrozně baví. Pak se ale dá těžko stoprocentně naladit např. na brutální Ještěd Skyrace, dvanáctiminutový sprint v orienťáku, a silniční Vltava run v rámci jednoho měsíce.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Nejen na závodech skyrunningu v ČR, ale především v zahraničí je obrovská konkurence, určitě jsi tak byl pod velkým tlakem, jak se s nervozitou a vysokým očekáváním vyrovnáváš?
Pokud před závodem nejsem nervózní, je něco špatně, protože ten závod pak neberu vážně a na trati neodvedu maximum. Takže rozumná nervozita je správný signál a vím, že po startovním výstřelu zmizí. Před startem se s ní vyrovnávám vícenásobnou návštěvou toalety.
Swiss Alpine Marathon mě docela zničil, odpočinek si užívám s dětmi, jejich poskakování mám jako speciální masáž
Letos ses vydal také na Swiss Alpine Marathon v Davosu, kde jsi v mezinárodní konkurenci zvítězil na 36 km trase. Jak dlouho ti trvala regenerace? Věnuješ se i jiným sportům nebo odpočíváš úplně?
Tenhle závod mě docela zničil, protože přišlo velké vedro, půlka je do kopce a druhá je dlouhý seběh po tvrdém povrchu. Ale jinak mě dlouhé běhy moc nezničí, např. po Slapech jsem běžel závod v orienťáku a necítil nezvyklou únavu. Mnohem víc mě zničil např. předloňský závod v Itálii, který trval sice jen třicet minut, ale běželo se do prudkého kopce a ten se pak sbíhal. To jsem pár dní sotva chodil. Jiným sportům pro regeneraci se nevěnuji, na zprovoznění kola jsem líný, do bazénu se mi nechce a klusat mě nebaví. Regeneruji po večerech s dětmi, které po mě skáčou a tím pádem mě zároveň masírují.
Kolik závodů jsi za sezónu celkem absolvoval? Je nějaký, který ti skutečně utkvěl v paměti a doporučil bys i ostatním běžcům?
Dle tréninkového deníku jsem odběhal deset krosů (od pár minut na Kunratické po pět hodin na Slapech) a třicet závodů v orienťáku. Před pár lety to bylo vyrovnané, ale rodina si víc užije na orienťáku. Líbily se mi skoro všechny závody, co jsem si letos vybral – Ještěd SkyRace, EPO Harrachov i Slapy, KTRC Krkonoše i nový Jizerky Run Race, všechny můžu vřele doporučit. Naopak mě dost znechutila masovka Běhej Lesy na Karlštejně, to opravdu není pro běžce.
Mám rád přehled – tréninkový deník hlásí 3200 km…a 520 piv
Kolik tréninkových jednotek jsi v roce 2017 odtrénoval? Jak to hodnotíš?
Mám rád přehled, a proto si pořád píšu tréninkáč. A podle něj jsem ve 267 fázích naběhal 3200 km, najezdil 400 km na lyžích a k tomu vypil 520 piv. Tedy plus mínus stejně jako posledních pár let. Jsem rád, že se moje běhání obešlo bez větších zranění a stále mě baví.
Spolupracuješ s trenérem při přípravě tréninku?
Ne, nemám trenéra ani jsem nikdy pořádně neměl. Hodně čerpám z několika let trénování s Kerteamem a za těch mnoho let trénování vím, co na mě platí.
V listopadu a v prosinci prakticky neběhám, na příští rok chystám novou výzvu – Transvulcanii
Jak jsi na tom přes zimu? Uzpůsobuješ trénink, přesedláš na jiné sporty nebo trénink na nějaký čas vysadíš?
V listopadu a prosinci v podstatě neběhám, nechávám tělo zregenerovat a odpočinu si i psychicky. I když mě pořadatelé lákají na podzimní a zimní závody, většinou se nezúčastním, protože už prostě nemám chuť a motivaci a běžet závod jen tak mě nebaví, chci do toho dát vždy maximum. Občas se dostanu na kolo nebo s dětmi na sjezdovky a bruslení. Přes zimu se pak snažím dostat co nejvíc na běžky a běhám dlouhé a kopcovaté záležitosti.
Co plánuješ na příští sezonu? Jaké budou vrcholy a na co se můžeme těšit?
Závod na Slapech se mi hodně líbil a zjistil jsem, že ani těch 61 kilometrů nebyl problém odběhnout. Tak jsem se možná trochu naivně nechal zlákat na květnovou Transvulcanii (75 km, 4000 m převýšení na Kanárských ostrovech). Ale co, člověk se musí občas trochu hecnout a pro mě je to zase výzva běžet něco nového a podívat se po světě. Na jaře poběžím Ještěd SkyRace a na léto zase vymyslím nějaký horský maratón.
Děkujeme za rozhovor, budeme držet palce i do další sezóny! 🙂
/fotografie: archiv Jana Mrázka/
