ROZHOVOR s Hynkem Šafářem: Velká Kunratická je společenská událost

Článek z roku 2018 o historii Velké Kunratické. Dnes večer totiž probíhá přihlašování do legendárního závodu.

Česká běžecká špička si zde ověřuje formu a bojuje se často o každou desetinu vteřiny. Závod, jehož historie sahá až do 30. let minulého století, v současnosti pořádá atletický klub Spartak Praha 4. Jeho zástupcem je Hynek Šafář, s kterým jsem měla možnost se osobně setkat na místě činu a popovídat si o této legendě mezi závody. 85. ročník je již za dveřmi!

Velká Kunratická se zrodila z nápadu party vysokoškoláků

Ocitáme se na místě, kde se před 85 lety konala první Velká Kunratická (VK). Můžete nám trochu přiblížit první ročník tohoto legendárního závodu?

Původně to byla nějaká parta vysokoškoláků, kteří se tady snažili najít náročný terén a schválně i v tom pozdním termínu, aby to byl spíše sranda běh. Chtěli závod, na kterém se budou moct setkat různí sportovci, který bude nabízet přírodní překážky a zároveň umožňovat rychlý běh. To se celkem chytlo, přežilo, a pokud si dobře pamatuju, tak se Kunratická konala každý rok až do současnosti. Prvních 10 ročníků ale běhalo maximálně 50 lidí.

Aktuálně je organizátorů ale trochu víc, že?

Celá parta, která to v současnosti organizuje, pochází z atletického oddílu Spartak Praha 4, který sídlí na Pražského povstání na stadionu Děkanka. Tento oddíl to organizuje od roku 1966, kdy to dostal do své správy po TJ Bohemians a dlouhá léta, co si já pamatuji, tomu velel ředitel závodu Emil Pospíšil. To byl neuvěřitelně osvícený člověk, který už v 80. letech zaváděl takové novinky, jako že se měřilo fotobuňkami. Na tom všem jsme se vlastně podíleli, protože jsme v tom oddíle všichni vyrostli. Už v té době to bylo podobné jako v současnosti – skoro celý rok se to připravovalo a měsíc před VK se vždy aktivují „styční důstojníci“, což jsou lidi, kteří už vědí, co mají dělat a zařídit. Na celém závodě se z oddílu podílí cca 50 ‑ 80 lidí, kteří to dělají vlastně zadarmo.

A kdy jste to převzali do svých rukou?

Emil Pospíšil uspořádal ještě 70. ročník. Ten byl pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru. V té době mu bylo skoro 80 let a řekl, že končí, takže se řešilo, co dál. Dala se dohromady parta lidí, kteří do toho nějakým způsobem viděli, a v současné chvíli jsme 4, kdo tvoří organizační výbor VK. Pořád platí to, že bez 80 lidí z oddílu bychom nezorganizovali nic.

Kunratický les a především pak okolí potoka je přírodní památka. Jak řešíte povolení a kapacity závodu s památkáři?

Každý rok musíme žádat ochranáře a památkáře – ochranáře kvůli vstupu do Přírodní památky Údolí Kunratického potoka a památkáře kvůli zřícenině Hrádek. Takže každý rok je to takové, že se může stát, že nám ten závod vůbec nepovolí (i když dneska je to asi nepravděpodobné). Snažíme se poměrně úzkostlivě dodržovat pravidla – na každé auto máme třeba speciální povolení – a doopravdy to velmi hlídáme, aby nás nikdo nemohl napadnout. Dodržujeme také počty lidí přes Hrádek. No, a když tam potom v pondělí po závodě přijdete, nepoznáte, že se tam něco konalo. Dokonce pomocí fukarů zafoukáváme vyšlapané cesty. Na tohle ale máme externisty, kteří jdou a luxují 3 hodiny les. A stejně tam zůstane spousta věcí, které z těch lidí popadají – oblečení, boty a další. To se pak dává na Děkanku a čeká se, že se ti lidé přihlásí.

Prohlédněte si i další fotografie k článku…

Hrádek se má lézt po čtyřech, ne vylézat s pomocí lana

A jaká je aktuální kapacita závodu?

Celkem poběží 2 700 lidí přes Hrádek. Důležitý je zde jeden aspekt, který si málokdo uvědomuje, nemůžeme to totiž natahovat donekonečna. Jediný způsob, jak počet navýšit, je že by se běhalo po trojicích. To nám ale nikdo nepovolí, protože to je o 1/3 lidí více.

A jak se dívají památkáři na běhání přes zříceninu Hrádek? Navíc mimo cestu.

V jedné době byl celkem velký spor právě s památkáři, který byl vlastně úplně zbytečný. Navíc v den závodu je to v podstatě nejchráněnější památka v Čechách, protože to je celé omlíkované, aby tam nikdo ani nešlápl. Ale jeden z památkářů s tím měl dlouhá léta problém, že to tam ten závod ničí. A potom, co odešel, je relativně klid. My pro to doopravdy děláme vše, co můžeme. Přes rok je dokonce závora, že se na tom Hrádku nesmí trénovat.

Teď jsou nahoře na Hrádku nově pěkné naučené stezky, které stojí docela za vidění, a dokonce se tam na informačních tabulích píše o Velké Kunratické, takže tím jsme tam tak trošku zaimplementovaní na věky. 🙂

Je stále lano při výstupu na Hrádek?

Lano na Hrádek jsme zavedli až my (myšleno 4členný organizační výbor nové generace, pozn. redakce). A zavedli jsme to právě kvůli ochraně Hrádku. Jenže ono se ukázalo, že místo, aby lidi chvátali po čtyřech, tak začali lézt a ručkovat po tom laně. A my jsme si po pár letech uvědomili, a říkal nám to i Emil, že to takhle nikdy nebylo. Hrádek se má chvátat po čtyřech, takže jsme lano zrušili. Bylo kolem toho docela haló, ale vysvětlovali jsme, že lano byl úlet.

Ono se mluví o Hrádku, ale nejhorší je ten třetí kopec, který se tak pomalinku narovnává, a to dá člověku zabrat asi nejvíc, protože se musí znovu rozeběhnout.

Okolí závodu přes noc hlídá ochranka

Jak probíhá samotná příprava celého závodu?

Veškeré zázemí se připravuje a staví v sobotu a přes noc to celé hlídá ochranka. Běhá se vždy druhou listopadovou neděli od 8 hod do 14:30. A my pak máme 2 hodiny do tmy, abychom to celé uklidili. Takže vlastně ani nejde, aby se běhalo třeba až do 16:00. Lidi to dělají ve svém volném čase, takže v pondělí tam nikdo uklízet nepůjde. Problém je třeba když prší, to se nám to většinou rozuteče. Tak si najímáme brigádníky, kteří jsou taková pojistka. Po uklizení zázemí se uklízí ještě ten les.

Další zádrhel je intervalový start. Jinak to v lese ani nejde, ale je s tím trošku problém, protože třeba vyhlašování je až odpoledne, když doběhnou všichni. Ale elita běží už v 10 hodin.

A co zahraničí – míváte nějaké zahraniční běžce?

Chodili nám různé nabídky od Keňanů a ptali se na prize money. Na to odpovídáme – hele sorry, žádný nejsou. 🙂 My z toho ani nechceme udělat mezinárodní podnik, kde budou běhat Keňani a trhat jeden rekord za druhým. Nemá to být ani výkonnostní závod. Jen ať tam ten Zweifelhoferův rekord visí klidně ještě dalších 20 let.

Velká Kunratická je prostě společenská událost, kde se potkávají různí sportovci – lyžaři, vodáci, cyklisti, hasiči. Je to na závěr sezony a vždycky to bude v tom listopadu, vždycky tam budou holé zadky za borovicemi. Prostě co se týká zázemí – nikdy tam nebudou vyhřívané šatny a sprchy, bude to pořád v bahně a v ošklivém počasí. Je naší povinností zachovat ducha celého závodu.

V 80. letech byl ale závod docela masový?

No, on totiž 50. ročník byl pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru, a protože z toho udělali takové politikum, povolili, aby se běhalo po trojicích, aby se tam těch lidí dostalo co nejvíc. Tenkrát byla doba masové podpory sportujícího obyvatelstva. Jako třeba program „Buď fit“. A v rámci toho nebyl najednou problém, že přes Hrádek poběží jednou tolik lidí. Ono se to za socialismu ani moc neřešilo – to až s úderem 90. let. A pak najednou ta účast spadla. Mužů v tom 50. ročníku běželo asi 7 500, což je dneska nemyslitelné, protože dneska jich je 2 500.

Jaký je v současné době poměr mimopražští a Pražáci?

Dneska je hodně mimopražských, a i díky tomu je komplikovanější přihlašování. Začali jsme tím, že jsme zavedli čipovou technologii, protože do té doby se vypisovaly kartičky a v cílí časy doběhu. Seděli tam počtáři, kteří vypočítávali výsledné časy. Čipy byly v té době docela převratné. Při přechodu na online přihlašování jsme také museli dělat velkou osvětu. 🙂

Rychlostí vyprodání startovného se rovnáme i Newyorskému maratonu

Je pravda, že VK má svou speciální kategorii veteránů?

Ano, ta ale nesouvisí s věkem, je to o počtu startů. Kdo má 20 a více startů na hlavní trati, stává se veteránem. Veteráni se vyhlašují zvlášť jako kategorie a navíc mají vždy nárok na číslo. Počet veteránů se stabilně drží na nějakém počtu asi 400 lidí, což je docela dost. Mají i svůj start a číslování. Závodník s nejvíce starty má číslo 1 a tak dále. Běží tedy všichni za sebou, už se znají. Občas tam ale lidé kvůli startu doopravdy jdou, jen aby si to odběhli a v některých případech bych neřekl, že to je ještě zdraví prospěšné.

Máme také velmi sofistikovaný systém první pomoci. Najímáme si firmu, která to celé kompletně obhospodařuje. Má čtyřkolky, my jim dáme i nějaké lidi a oni si v tom udělají svůj systém, že na každém úseku někdo je. I tohle se snažíme maximálně opatřit. Těch úrazů je tam docela hodně – hlavně výrony, odřeniny. Zajímavé je, že někdy to bahníčko klouže víc a těch úrazů je třeba o řád víc než rok předtím. Přitom ten podklad i podmínky jsou stejné.

Za jak dlouho se čísla vyprodají po otevření registrací?

To přesně nevíme, ale odhadujeme, že to je asi tak za 5 minut. Tímto je to na úrovni mega akcí jako třeba Newyorský maraton nebo Vasův běh.

A funguje to stylem, kdo dřív přijde, ten má číslo?

Když se zavádělo přihlašování přes internet, dumali jsme nad tím horem dolem. Hlavně jsme řešili, co s tím zájmem. Návrhy byly různé, třeba:

• Udělat kvalifikační závody – není ale, kdo by to pořádal, a stal by se z toho výkonnostní závod.
• Rozšířit veterány – že to má člověk už třeba za 10 účastí jisté – to by pak běhali pořád ti samí lidé.
• Losovat – tady je problém ten, že se VK běhá po dvojicích a po partách a tímto bychom tento systém totálně narušili, a také už by se nedalo přihlašovat hromadně

Takže nakonec jsme hlavně zajistili, aby nepadal server, ale holt to je o tom, že číslo mají ti rychlejší. Je to ale ošetřené tak, že když už tam člověk vleze a otevře se mu formulář, má číslo jisté, může si přihlášku v klidu vyplnit a už nemusí chvátat.

Ženy měly dlouho jinou trať, kde nebyl Hrádek

Jak řešíte to, aby se veteráni třeba nepletli elitě?

Je mezi nimi chvilku díra, ale i ta se nakonec většinou hodně zaplní. Existuje legendární fotka, kdy dobíhá Zwiefelhofer a na cílové pásce je s veteránem č. 1. – tenkrát to byl pan Obešlo, který má asi 50 startů nebo tak nějak. Jinak se dodržuje, aby kategorie elitních běžců běžela společně. Dodržuje se i to, že účast v elitě si musí běžec vyběhat. To znamená, že v posledním nebo předposledním ročníku musí mít nějaký čas (čas pod 13:05 v posledním ze dvou ročníků, pozn. redakce).

Je pravda, že ženy do nějaké doby neměly možnost běhat Hrádek, a to až někdy do roku 2008?

Je to tak, že ženy prostě do té doby neběhaly Hrádek, protože to byla mužská trať. Ženy měly a mají trať jinou. A pak pod nějakým tlakem ženských jsme ustoupili a zpřístupnili ji i ženám. Ženy Hrádek je pro nás vložený závod, který je proto, aby si to mohly ženy zkusit. Navíc jsme to zavedli v době, kdy ta mužská trať nebyla vyprodaná. Vyprodáno máme až posledních 8 ročníků. Když ale ženy neběhaly Hrádek, stávalo se nám, že se přihlašovaly jako chlap a pak to běžela ženská, což taky nebylo ideální. Také si zakládáme na tom, že výsledky VK jsou jenom na našem webu ve formě databáze. Navíc se je snažíme digitalizovat i zpětně a pokládáme za unikátní, že máme v online databázi 42 ročníků.

Kolikrát jste běžel vy VK?

Já jsem běhával od žáčků a v té dospělé kategorii mám asi 10 startů. Dostal jsem se na čas pod 14 minut, což pokládám za velmi slušné.