ROZBOR POSTUPŮ: Na závěr evropského šampionátu medaile pro štafetu mužů

Štafetové závody jdou české reprezentaci zřejmě nejvíc. V tříčlenné sestavě naší áčkové štafety nalezneme stříbrné medailisty z posledního Mistrovství Evropy (Portugalsko 2014) – Jana Petrželu a Vojtu Krále, a na druhém úseku máme dokonce Mistra světa ze Švýcarska – Jana Šedivého, který je také individuálně nejlepším naším mužem na tomto šampionátu (6.místo na middlu, 10.místo na klasice).

Podívejte se na další fotografie k článku…

A průběh tohoto závodu v Černé Vodě ten zlatý švýcarský běh tria Dlabaja – Šedivý – Procházka velmi připomíná. Především tím, že si v celém průběhu běhu velmi sebevědomě jde pro úspěch.

Vše v roli spolukomentátora živého televizního přenosu jistí opět Tomáš Dlabaja. Záznam si pusťte z archivu ČT SPORT.

Úsek 1

(GPS odkaz)

Na záběru z úvodu vidíme, že Jan Petržela na nic nečeká a jde sebevědomě do čela. Na čtyřku je dlouhý postup, kde většina po oběhnutí kopce severní stopou vystoupá po cestě a ke kontrole pokračují již po vrstevnici. S hlavním balíkem nejdou pouze Rakušan Gremmel a Francouz Coupat a zejména druhý z nich tím neprožívá zrovna nejlepší start štafety, která patří do okruhu favoritů. Čtyřka je potom farstovaná oblíbenou („tečnou“) metodou stavitele Jan Picka, která dostává závodníky pod tlak mnohem víc než většinově používané „hnízdo“.  Zde vidíme, že chybuje rozbíhač druhé české štafety Miloš Nykodým.

Po otočce je další farsta. Na Petrželu vychází výhodnější varianta (A) a vydává se na devátou kontrolu již s mírným náskokem. Na devítce je po dlouhé době televizní úsek a máme velkou radost – Petržela razí první. Za desítkou je opravdu těžký farstovaný úsek, kde je možné podstatně ztratit. Výhodnější – červenou B – mají opět Češi a spolu se Švýcary (A.Kyburz), Rusy (Khramov) a Poláky (Kowalski) se odpoutávají od zbytku. Na jednu stranu samozřejmě dobrá zpráva, na druhou si musíme uvědomit, že ty horší farsty potom čekají na naše závodníky na dalších úsecích. Tato čtveřice proběhne dalším televizním úsekem na skalnatém kopečku, a směřují na průběh arénou, za kterou následuje krátký úsek dvou kontrol a všichni společně potom předávají druhým úsekům.

Jan Petržela v cíli: „Byl to ideální úsek, ze začátku jsem se držel ve skupině, byl jsem aktivní, většinou jsem to vedl. Hlídal jsem si všechno. Jsem hrozně spokojenej, neuteklo mi tam vůbec nic. Byly tam trochu rozházený farsty, varianty byly různý, takže chvilku jsem tam měl kluky přede mnou, pak najednou jsem měl kratší farstu, takže uvidíme, jak se to tam bude míchat. Tato pozice je skvělá, teď už věřím klukům, že to zvládnou. Dneska ty štafety byly pro nás takové přívětivější, včera tam bylo hodně těch kamenů, bažinek, potoků, dneska to bylo běžečtější.. No mám pět závodů v šesti dnech za sebou, bál jsem se před tím závodem, že to už moc nepůjde, ale cítil jsem se dobře, takže spokojenost.“

Úsek 2

(GPS odkaz)

Na druhý úsek tedy s náskokem vybíhá čtveřice Česko, Švýcarsko, Polsko, Estonsko. Náš Jan Šedivý má nyní společnost v podobě Švýcara Daniela Hubmanna – šestinásobného Mistra světa a na tomto šampionátu již vítěze klasické tratě, na druhé straně také závodníka, který zde po několika chybách nepostoupil do finále krátké tratě. Dlouhý postup na čtyřku značně zamíchá vývojem, přestože by všichni měli běžet do zhruba stejných míst a přestože závodníci na prvním úseku běželi téměř všichni stejně. Jako první se odpojuje Estonec, který krátce po třetí kontrole nepochopitelně odbíhá do údolí. O kus dál se potom od Šedivého, který běží ideálním postupem po cestě, odpojuje Hubmann a Polák Pawlak. U Švýcara to vypadá, že se možná překoukl v mapě a místo na farstovanou čtyřku míří nejdřív na šestku. Polák to ještě včas koriguje a čtyřku a pětku, kde je televizní záběr, razí kousek za Šedivým. Hubmann se tříminutovou chybou propadá do další skupiny pronásledovatelů.

Další důležitý moment přichází kousek za šestou kontrolou. Na GPS vidíme jasné vedení české a polské štafety, přičemž na tom samém záběru bychom měli na růžové kontrole „A“ za šestkou vidět kromě Norska také SWE 1 (Oskar Sjoberg), který ovšem s balíkem pokračuje západním směrem a svoji kontrolu tak míjí. Švédsko 1 je tak diskvalifikované, což se ovšem všichni dozvědí, až když si Sjoberg v cíli vyčte čip. Na další farstě má Šedivý červené „B“ a mizí na devítku (my tím ovšem víme, že když Petržela měl „A“, tak finišmen Vojta Král bude mít nevýhodnou modrou kontrolu „C“.

Za desítkou vydělal náš rozbíhač na lepší farstě, tentokrát má Šedivý kámen v hustníku, na který bohužel chybuje a je doběhnut Švédskem 2 (Johan Runesson) a opět Polskem. Norsko (Eskil Kinneberg) a Švýcarsko 2 (Baptiste Rollier) běží teprve na béčko. A je také jasné, že na Vojtu čeká opět nejnevýhodnější růžové „A“. Na posledním záběru GPS z druhého úseku vidíme trať v okolí arény včetně divácké šestnáctky, krátkého úseku od ní do cíle, kam nyní běží trojice, která předává v pořadí Švédsko 2, Česko, Polsko.

Jan Šedivý v cíli: „Dobrý to bylo, pár menších chyb, které mě teď mrzí v konečným součtu. Kontroly byly dost zašitý. Jak jsem byl sám, tak jsem si musel dávat hrozný pozor, dvě kontroly jsem zvládnul a třetí byl kámen, kde byla kontrola dost schovaná, píchlá zezadu u potoka, myslel jsem si už, že jsem blbě… Tam mě doběhl Polák, což mě trochu rozhodilo, pak jsem se snažil pokračovat dál, jednu jsem ještě nadběh. Říkal jsem si, že už mě nesmí nikdo předběhnout, že musím doběhnout s balíkem. Jsem rád, že to takhle dopadlo. Bojujeme o medaili. Výkon úplně neřeším, je to prostě v kontaktu s čelem, jsme druhý, je to skvělý a teď je to na finišmanovi, jak to dá. Nic jiného vás na štafetách nezajímá než doběhnout na čele. Bylo to už náročný. Pátý závod v šesti dnech, protože jsou tady kvalifikace, počítal jsem s tím, že už to bude odbojovaný – pro kluky, co šli long, to byly dva těžký závody, tak už toho měli dost v nohách.“ Věděl jsi, že běžíš tak dobře? „Nevěděl vůbec, když jsem se tam motal s tím Polákem, ještě jsem tam udělal drobný chyby, pak jsem tam viděl nějaký velký skupiny, tak jsem si říkal, zkusím doběhnout druhej za Danáčem (Daniel Hubman) v nějaký skupině, aby to tam měl Vojťas rozběhlý nějakým způsobem na druhý třetí místo.“

Úsek 3

(GPS odkaz)

Na rozhodující úsek startují Martin Regborn (SWE2), Vojta Král (CZE1), Wenslaw Mateusz (POL), Magne Dahli (NOR) a Martin Hubmann (SUI2). A také Gustav Bergmann z první švédské štafety, který ještě o diskvalifikaci svého kolegy (a tím i svojí) nemůže mít tušení. Za nimi už s odstupem (RUS) a po nepovedeném Hubmannově úseku i Švýcar Matthias Kyburz – závodník, který zde vyhrál sprint a middle. A ještě o kus dál po dobrém běhu Pavla Kubáta i Honza Procházka za české béčko.

Po úvodní farstě a dvou společných kontrolách, kdy kromě drobné ztráty Poláka nedochází k žádné změně,  je tu opět dlouhý postup na čtyřku. Kromě zcela jiného Bergmanova postupu také sledujeme, že Vojta s Regbornem nevyužívají cestu, ale jdou terénem a jak víme z předchozích úseků – kdo tudy šel, tak na tom vždy ztratil. A platí to i zde. Král svoji kontrolu našel dobře, ale na páté kontrole už je téměř doběhnutý Norskem a v závěsu je již také Švýcarsko 2. Regborn měl čtyřku jinou, zdržel se a dobíhá ho Bergmann. Před devítkou se sbíhá čtyřčlenná skupina plus Bergmann.

A jsme v klíčové oblasti v kamenitém kopci v hustníku. Vojta má s Norem kontrolu „A“ a trochu ji kazí, Nor tam zůstává ještě o něco déle. Zato M. Hubmann se na svojí kontrole nezdržuje a uniká. Blížíme se na diváckou kontrolu. Zde přichází velmi krutá chvíle pro Bergmanna, kdy je z bitvy o zlato náhle stažen. Gustav Bergmann byl výraznou postavou tohoto mistrovství (dvojnásobný stříbrný medailista – sprint a middle, ale také již podruhé člen – ne jeho vinou – diskvalifikované štafety).

Kousek za vedoucím M.Hubmannem přibíhá trojice, kterou vede Vojta a následuje ho Nor a Švéd. Na jednoho z nich, resp. jeho štafetu, zbyde v cíli bramborová medaile. Takzvaný pytlík mezi diváckou a poslední kontrolou je pro třetí úseky o něco delší (modrá kresba). Rozuzlení, aspoň co se týká toho, kdo bude mít medaili a kdo ne, přichází na kontrole 18. Zde chybuje Švéd, míjí kontrolu a musí se vracet. Zraky diváků směřují na předposlední kontrolu. Podle mezičasů vedoucí Švýcar část svého náskoku ztratil, ale na louku přibíhá přece jen první. A deset vteřin za ním Nor Dahli s Vojtou. Do cíle už jen kousek a Vojta vypadá, že dnes to na finiš nevypadá. Bronzová medaile. V posledním závodě to klaplo!

Honza Procházka potom dobíhá na sedmém místě (v tzv. neredukovaném pořadí). V oficiálních (redukovaných) výsledcích potom figuruje z každé země pouze jedna štafeta a umístění té horší se škrtá.

Podívejte se na další fotografie k článku…

Vojta Král v cíli: „Musíme být všichni naprosto spokojení. Že je to bronzová, byla otázka finiše, který já jsem dneska prostě neměl, kluci byli lepší… Ale ten výkon, co jsem podal, byl vcelku obstojný až na jednu chybičku, ale ustál jsem to. Honza Petržela byl kvalitní základ pro štafetu na prvním úseku. Honza Šedivý zaběhl svůj pěkný standard, byl druhý za béčkem Švédů. Já jsem pak zaběhl takový štafetový standardní výkon, nezazářil jsem, kdybych zazářil, bylo by to lepší, ale musíme brát, to co je. Jsme spokojený.“ Pojďme si popsat závod popsat závod od kontroly ke kontrole: „Začátek byl dobrý, pohlídal jsem si to – jednička, dvojka, trojka. Na čtyřku myslím, že jsem to zvládl celkem slušně, tak jak jsem chtěl, moc jsem nestoupal, obíhal jsem zespoda podél potoka. Akorát jsem se přepočítal o potok a trochu dřív jsem to hledal, nechal tak minutku. Doběhl mě tam Magne Daehli, pořád tam byl i Regborn, ale šel jsem si svoje. Pětka, šestka dobrý, tam jsem jim trochu utekl, sedmičku jsem lehce nadběhl. Na osmičku musel mít Gustav Bergman něco níž, protože mě tam podběhl, tak jsem šel za ním. Na devítce jsem byl první. Desítka dobrá, jedenáctka byla rozhodující, protože jsem měl delší farstu, šel jsem fakt daleko do toho kamennýho pole, šel jsem kolem trojky, na jistotu. Kluci tam museli mít něco blíž. Už jsem je pak neviděl. Tak jsem to běžel, jak jsem mohl, slyšel jsem tam někoho šustit před sebou, nebyl jsem si úplně jistý, kdo to je. Když jsem vybíhal na patnáctku, tak jsem viděl na kopečku žlutý dres – Gustav Bergman a červenej Martin Hubmann. Mažňák (Magne Daehli) byl asi za mnou, otočil jsem se, viděl jsem ho za sebou, tak jsem si říkal, že to bude náročný finiš. Na sedmnáct, osmnáct jsem si Nora pohlídal za sebou. Pak tady přede mnou proběhl někdo žlutý, říkal jsem si, že je to Regborn, druhá štafeta Švédska, tak že se s tím nebudu zabývat. Přiběhl jsem na cestu, Mažňák šel zleva, tam jsme se zase seběhli, bylo to tělo na tělo, bylo ale vidět, že má do závěru víc sil. Pak tam ještě přiběhl Martin Hubmann zprava. Zbývala už jen poslední kontrola. Myslel jsem si, že jdu čtvrtej, vypustil jsem to, neměl jsem sil. Že jsme třetí, mi řekli až na doběhu. Dneska jsem už na pořádný finiš neměl. Ještě štěstí, že Švédové byli disk.“

Výsledky:

1.Švýcarsko   106.07

(Florian Howald – Baptiste Rollier – Martin Hubmann)

2.Norsko        106.15

(Karl Godager Kaas – Eskil Kinneberg – Magne Dahli)

3.Česko          106.20

(Jan Petržela – Jan Šedivý – Vojtěch Král)

4.Švédsko (Leandersson – Runesson – Regborn)

5.Švýcarsko 2 (Kyburz A. – Hubmann D. – Kyburz M.)

6.Rusko (Khramov – Tsvetkov – Novikov)