Parametry
Zaujalo mě
- Využití na trénink i závod
- Pohodlí v kombinaci s relativně nízkou vahou
- Životnost boty
Shrnutí recenze
Finský výrobce VJ přichází s již čtvrtou generací modelu Sarva Xero. Bota, osazená dvaceti kovovými hroty, je primárně určena pro každodenní trénink. S její hmotností 270g (UK8) ji každopádně využijete i v závodě (např. zimní Lysa cup).
Materiál svršku, použitá membrána, prodyšnost
Tlumení mezipodešve se pohybuje někde na střední úrovni, konkrétně je zde použit materiál poron. Noha v botě neztrácí cit a dojem z běhu nepůsobí neohrabaně jako u většiny tréninkových bot. Přesto ani po delších úsecích na tvrdém ledu či občasném přeběhu asfaltu chodidla netrpí. S faktem, že nejde o „závodku“, koresponduje i dobrá životnost boty. Kevlarová vlákna v materiálu Schoeller-Keprotec zabraňují protržení nebo prodření svršku o ostré větve, kameny a ostatní nástrahy přírody. Toto všechno v kombinaci s 8 mm dropem dělá z VJ Sarva Xero velmi univerzální botu. Největší využití je dle mého názoru pro lidi, kteří chtějí na zimu jen jeden univerzální pár „hřebovek“, nebo pro orienťáky, kteří od boty očekávají spíše ochranu chodidla a lepší životnost než nekompromisní absolutní výkon.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Hned první část boty u mě bývá obvykle velký problém. Mám relativně krátké, ale široké chodidlo, vysokou klenbu, a aby toho nebylo málo, sedí mi spíše úzké boty. Jak se mi má potom nějaká bota zavděčit? Před prvním nazutím se snažím nemít od boty velká očekávání. „Je to úplně nová bota, tuhá a neprošlápnutá. Buď na ně hodnej.“ A hle, noha je v botě upnutá, jako kdybych si na chodidlo nanesl vrstvu chemoprenu. Upnutí ale asi není to správné slovo, k nějakému pnutí zde totiž nedochází. Přisuzuji to kombinaci dvou technologií.
První je FITLOCK system – jde o zpevňovací pás z pevnější gumy, který je veden v oblasti podélné klenby od mezipodešve až ke šněrování. Druhá technologie je materiál svršku – Schoeller-Keprotec, který je lehce strečový. Přesně na té hranici, kdy bota drží chodidlo na jednom místě a zároveň ho nijak nezaškrcuje a bota zůstává pohodlná. Schoeller-Keprotec skrývá další důležitý parametr, je protkán kevlarovými vlákny, což dodává svršku vysokou odolnost. Kdybyste teď dostali mé boty do ruky, asi byste do nich neřekli, že prošly běžeckým středověkem. Led, sníh, kameny, větve, štěrk. To vše při výbězích, a hlavně sebězích s kamarády, kdy nejde o nic menšího, než o naši běžeckou čest. A chodidlo? Pořád jako v bavlnce (čti: nehty zůstávají na svém místě a ani jedna zánártní kůstka není zlomená). Určitý podíl na tom má i výraznější okop kolem palce a příjemně polstrovaný jazyk.
Odpružení boty, použité materiály v podešvi apod.
Většinu svých tréninků absolvuji v beskydských kopcích. Kdo někdy byl na Lysé hoře, ví, že se tam dá běhat v zásadě dvěma způsoby. Prudce do kopce nebo prudce z kopce. Dva způsoby, které si kladou za nárok dvě protichůdné vlastnosti. Do kopce člověk potřebuje kontakt a tuhost, aby se v botě „neutápěl“. Z kopce zase ochranu. A jak je na tom Xero? Někde na půli cesty. Materiál poron je spíše tužšího charakteru.
Při dopadu na ostrý kámen necítíte, jak vám projíždí až do žaludku, a i přeběhy po asfaltu jsou až na iritující klepání hrotů docela pohodlné. Kdo je ale zvyklý na prsní implantáty, použité v mezipodešvi klasických objemových silniček, má smůlu. Krok v botě je jistý a stabilní. Pokud se chystáte na MS v orienťáku, doporučil bych vám lehčí, méně tlumenou botu. Na zimní trénink je ale míra tlumení v kombinaci s 8 mm dropem ideální.
Podrážka, přilnavost, chování na mokrém povrchu apod.
Podrážka boty je u modelu Sarva Xero klíčovým aspektem. Je totiž ozdobena dvaceti kovovými hroty. Tyto hroty jsou navíc vyřezány do pětiúhelníkového tvaru, a co je hlavní, nejsou v podrážce utopeny (jak je zvykem u některých hřebovek), ale vystupují z ní asi o 3 mm. Což s sebou nese výhody a určitou nevýhodu. Když omylem šlápnete v této botě někomu na nohu, sezóna pro něj s největší pravděpodobností skončila a bude potřebovat pár stehů.
Na druhé straně se můžete spolehnout na to, že se bota při každém kroku zařízne do ledu, zledovatělého sněhu nebo kořene stromu. Co se týče celkového dezénu (gumových špuntů), je o něco nižší než například u modelů Bold nebo Integrator. Pro běžce to může být nevýhoda v hlubokém, sypkém sněhu, na druhou stranu je tímto zlepšen kontakt na tvrdším povrchu. Z osobního pohledu jde ale o drobný detail, který by neměl být výraznou výhodou nebo nevýhodou.
Osobní zkušenost
Sedím v autě a zavazuji nové „véjéčka“. Tma, zima a mě čeká těžký trénink. „Co jsi to zas vymyslel za ptákovinu? Teď budeš zkoušet nové boty…?!“ Ve výběru bot jsem hodně konzervativní. Točím několik málo párů pořád do kola, a i jeden konkrétní kus oběhávám, až mi z něj lezou palce. Většinou mi sedí asi 1 model z 10. Byl jsem k nim tedy trochu skeptický, ale řekl jsem si, že jim aspoň ukážu, jak se běhá v Beskydech. Po prvním tréninku jsem narazil na problém.
Jak mám napsat recenzi na boty, ze kterých nemám žádný pocit? Prostě jsem běžel. Boty neřešil. Myslím, že nejlépe je vystihuje slovo „tank“. Tím, jak je tlumená, ale zároveň stabilní, projde úplně vším, v jakékoli rychlosti. Led, sníh, suť, tráva, les. Přes špičku, přes patu. Neřešíte, běžíte. Když k tomu přihodíte pevný okop a kovové hroty vyjde vám z toho neskutečná sranda. Ano na takový Lysacup jsou vhodnější právě třeba Boldy, nicméně když si po etapě chcete dát ještě jeden kopec nebo boty používáte každý víkend na long-run, Sarva Xero mi z toho pořád vychází nejlépe.
