Parametry
Zaujalo mě
- Nejvíce mne zaujal systém vnějších předních kapes, které jsou perfektně dostupné, dá se do nich umístit spoustu potřebného, co prostě často potřebujete a nechcete kvůli tomu pořád sundávat batoh
- Nízká hnmotnost je druhou velkou výhodou batohu S-LAB PEAK 20SET
- Měkké použité materiály v zádové části zaručují, že to nikde nedře a netlačí
- Perfektní přiléhavost na tělo
Shrnutí recenze
Batoh nabízí pohodlný přístup do 20 litrové hlavní kapsy a celý batoh a jeho obsah lze v případě částečného nákladu snadno stlačit a zajistit tak maximální stabilitu. V přední části je úložný prostor pro dvě 500 ml lahve a všechny nezbytnosti a dále úchyty na hůlky, cepíny.
Hlavní část recenze
Testovat nový batoh při ostrém závodě, to není úplně nejlepší situace. To už musíte mít k dané značce nějakou důvěru a taky zkušenosti na to, abyste odhadli, jestli batoh splňuje potřebné požadavky nebo ne.
Proto jsem se do toho po krátkém váhání pustil. S trochou obav, protože takový závod jako Mistrovství Evropy v Adventure Racingu se chodí jen jednou za rok. Ale je to top sportovní, prestižní evropská akce a batoh S-LAB PEAK 20 SET se od počátku staví do role TOP produktu. I cena tomu odpovídá. Tak proč ho nevzít do těch najtěžších podmínek a během 85 hodinového závodu ve spanělských pyrenejích ho neprověřit?
Vlézt se do něj během závodu chvílemi muselo opravdu dost. Závod měl více než 10 různých etap zpestřených o další vložené sekce. Disciplína střídala disciplínu a hodně výbavy jsme si museli stále nosit s sebou.
Základem bylo do batohu dostat povinnou výbavu (lékárnička, čelovka, oblečení) a dále jídlo a pití plus pár dalších osobních potřeb. Na některých etapách bylo ale nutné přidat další výbavu. Že batoh zvládne diciplíny jako běh, MTB, kajak, to jsem tak nějak předpokládal. Ale věděl jsem, že rozhodující z tohoto pohledu bude královská etapa vysokohorského treku, kdy jsme museli nést i mačky, cepíny, spacák, přiblu a samozřejmě i více oblečení. Příjemně mě překvapilo, že díky všem vnějším upínacím systémům a šňůrkám, se na batoh a do něj vlezlo úplně všechno! Tak to byl první a větší díl úkolu splněný! Další částí bylo ještě to, jestli se batoh nikde nepotrhá, nepraskne, nepovolí. VHT etapa nám trvala více než 12 hodin, vylezli jsme při ní na vrcholky pyrenejských štítů až do výšky 3125 m.n.m. a byla opravdu velmi náročná. Na batohu ale opravdu nic nepovolilo, ani šev, ani šňůrka. Je to tak trochu div, když vezmu v úvahu, jaké jemné a odlehčené materiály jsou na batohu použity. Upevňovací šňůrky jsou sice tenké, ale velmi pevné, v podstatě nepřetrhnutelné. Ani ramenní popruhy nepovolily, což ale není takové překvapení, protože jsou vlastně součástí zádové části batohu.
Příjemné ale bylo i to, že pokud byl batoh poloprázdný, dal se opět systémem utahovacích šňůrek snadno stáhnout na minimální objem a na zádech tak nic „neplandalo“, člověk nenese zbytečně žádný prázdný prostor.
Malým nemilým překpapením byla jediná věc. Nebo možná dvě. Za prvé – batoh je nepromokavý – což je sice na jedné straně pozitivní, ale není vodotěsný. Takže když se do něj přece jen dostane voda (např. při brodu přes řeku, nebo při plavání), tak se potom těžko bezezbytku dostává zase ven. Mohly by na dně být alespoň dva malé otvůrky, kudy by voda z batobu odtekla. Za druhé – hrudní stahovací pásky (na ramenních popruzích vepředu přes prsa) nejde zapnout, utáhnout ani povolit jen jednou rukou. Systém měkkých šňůrek, stahovacích spon a tenké gumy neumožňuje manipulaci jinak, něž chytit vždycky oběma rukama a provést potřebnou operaci. To je třeba při jízdě na kole nebo na lodi otravné. Inženýři by měli něco vymyslet jinak, i když je to v podstatě drobnost z pohledu funkce celého batohu.
