První běžecké atletické závody, které pořádali mladí průkopníci „hoši v dorosteneckém věku“ se na našem území konaly 9. dubna 1884 v Praze na Štvanici. Na trati dlouhé asi 350 metrů v konkurenci šesti borců zvítězil Oskar Lažnovský v čase 1:02 min. před Josefem Malečkem, který zůstal o tři sekundy zpět.
Stejní závodníci pak za více než tři roky, kdy se věnovali především studiu zahraničních novin a časopisů o běhu, uspořádali na Maninách 17. července 1887 svůj interní závod o mistrovství Manin na 150 kroků bez měření času. V něm zvítězil Ota Maleček, který na Štvanici doběhl čtvrtý, před Oskarem Lažnovským a Josefem Malečkem.
Téhož dne se běžel i závod na 660 kroků, který vítězný Lažnovský uběhl v čase 2:02 min. O týden později – 24. července 1887 – uspořádali další „mistrovství“, tentokrát na 200 kroků.Nejrychlejším běžcem byl Lažnovský, druhý skončil Ota Maleček a třetí místo patřilo jeho bratru Josefovi.
První veřejné atletické závody
První veřejné atletické závodu u nás, publikované dokonce už i v tisku, se konaly 5. května 1888. Na doporučení amerického Čecha Eduarda Preissiga je pořádal Klub velocipedistů na svém cvičišti v Jezuitské zahradě v Praze na Malé Straně na dráze dlouhé 200 metrů.
Na programu byl běh na jednu anglickou míli a šestihodinový závod „v libovolném stylu“. Na start míle nastoupili čtyři ze sedmi přihlášených závodníků a prvenství si vybojoval díky rychlému závěrečnému finiši Židlický v čase 5:40 min. před Bártíkem, když třetí doběhl slavný cyklista a mistr Rakouska Kaš.
Šestihodinový závod, který se těšil velké pozornosti početného publika, přilákal na start pět odvážlivců z původně osmi přihlášených. Jeho vítězem se stal Albert Rauss výkonem 61 530 metrů před Pichlerem /61 178 m/ a Schmidtem /59 136 m/. Z dnešního pohledu to byly na tehdejší dobu výborné výkony, které zcela zastínily hodnotu dosažených časů na kratších tratích.
27. května 1888 se na Maninách konaly první atletické závody o mistra Čech na 200 kroků. Nejrychleji běžel Oskar Lažnovský, který za své prvenství obdržel repliku zlaté medaile. Další běžecké závody byly pořádány 20. července 1889 jako mistrovství Manin. To už ale byly tehdy délky tratí stanoveny podle zahraničních vzorů na metry. Úspěch slavili bratři Malečkové – zatímco Karel vyhrál v čase 19sekund 100 metrů, Josef nenašel přemožitele na 1 000 metrů /3:57,0/.
Profesor kreslení vítěz 4 hodinového závodu
Druhé veřejné atletické závody byly uspořádány 1. září 1889, a to opět v Jezuitské zahradě. Největší pozornost diváků byla opět zaměřena na čtyřhodinový běh, na jehož trati se bojovalo o titul mistra Čech. Jeho vítězem se stal známý malíř a profesor kreslení Karel Reisner, když uběhl 45 835 m. Byl to bezpochyby kvalitní výkon – vždyť odpovídá mezičasu 3:40 na pomyslné metě maratonu!
Kromě poněkud na dnešní dobu atypického překážkového závodu a běhu trojnohého se konal i závod na 5 anglických mil /vítěz Preissig za 33 min./ a jednu anglickou míli /Potůček 4:53,0/.
Hřiště Klubu velocipedistů v Jezuitské zahradě se stalo 10. srpna 1890 svědkem velmi dobře připravených třetích veřejných závodů, které měly názevIII. velké mezinárodní závody, za účasti vídeňských sportovců.Byli na nich poprvé v historii dokonce přítomni i dva lékaři. Soutěžilo se celkem v 11 disciplínách za početné účasti obecenstva, v němž kupodivu převládaly ženy. V krátkých běžeckých disciplínách bylo dosaženo na tehdejší dobu kvalitních výkonů: 200 m – 26,4, 500 m – 1:12,8 min.
Ve čtyřhodinovém vytrvalostním závodě o mistra Čech nedokázal Karel Reisner zopakovat svůj výborný výkon z loňského roku a k prvenství mu stačilo zdolat jen 38 285 m, když druhý František Malý uběhl 35 226 m. Stojí za připomenutí, že Reisner byl také kvalitním chodcem na velmi dlouhých vzdálenostech. V době od 18. května do 6. června 1892 absolvoval l 040 km z Prahy do Paříže s přestávkami za 4 440 hodin.
Historie maratonu u nás a na Slovensku
První oficiální maratón byl na našem území uspořádán už 25. října 1908. Běžci se vydali na trat mezi Smíchovem a Dobříší. Nejznámnější maratónské běhy v České republice jsou Prague International Marathon (PIM), Kladenský maratón, Ostravský maratón a maratón v Pražské Stromovce.
V Česku je v současnosti nejznámější a i nejmasovější maraton veden centrem Prahy. Pražský mezinárodní maraton byl založený v roce 1995. V pražské Stromovce se však už od roku 1963 běhá o něco menší maraton.
Nejpopulárnější maraton na Slovensku je jednoznačně Mezinárodní maraton míru v Košicích, který byl založený už v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži.
