Každý z nás si někdy prošel nějakým tím zraněním a zná ten pocit bezmoci, kdy si neví rady a na koho se obrátit. Fyzioterapie je obor, který myslí na člověka nejen jako na hromadu masa a kostí. Komplexní pohled na pohybový aparát i psychiku člověka, náprava a prevence špatných návyků a mnoho dalšího vám nabídne právě tento obor.
Běháte a máte bolesti, jste po zranění a bojíte se vrátit zpět do tréninku, zajímá vás prevence zranění, regenerace nebo správná běžecká technika? Chcete probrat trénink, výživu, obuv? Ve všech těchto odvětvích by vám fyzioterapeut, specializující se na sport a běh, měl umět poradit.
Fyzioterapie bývá obvykle mylně spojována s masážemi. Jde ale o zdravotnický obor, který má rozhodně širší spektrum záběru.
Běžecká zranění a jejich úskalí
Podle statistik bývá zhruba polovina běžců v rozmezí 1-2 let alespoň jednou zraněna. Čtvrtina z nich bývá ale zraněna i častěji, což je dosti alarmující zjištění. Zranění má tendenci se vracet nebo přecházet z jednoho místa na druhé. Bolí vás např. koleno, to se nějak umoudří, ale ozve se zase Achillova šlacha nebo kyčel. Na vině je obvykle nevhodně zvolená strategie léčby.
Běžci mají tendenci obtíže přeběhávat, nebo si naopak naordinují klid. Dát si volno bývá mnohdy rozumné řešení, ale obvykle to nestačí. Zdravotníci se zase často „dopouštějí“ symptomatické léčby. Léčí jen tam, kde je bolest. Příkladem toho může být aplikace fyzikální terapie (laser, rázová vlna aj.) na Achillovu šlachu, aniž by někdo řešil to, jak pacient stojí, chodí, běhá.
V obou dvou případech se dopouštíme stejné chyby, zapomněli jsme na hledání a odstranění příčiny zranění. Proto se nám pak často potíže nelepší nebo se všelijak řetězí a vrací zpět.
Nejčastější příčiny běžeckých zranění
Asymetrie
Příčinou našich běžeckých bolístek bývá nejčastěji nějaká asymetrie našeho těla. Nikdo nejsme dokonalý. Téměř u každého se setkáme s tím, že např. rozdílně zatěžuje jednu nohu v porovnání s druhou nebo že se hrbí či uklání k jedné straně. Všechny tyto drobnosti mohou nenápadně a dlouhodobě poškozovat naše tělo (mikrotraumatizovat). Možností regenerace je spousta, ale např. se zvýšením tréninků, oslabením organizmu při stresu nebo nemoci si naše tělo už nezvládne pomoci samo, a jak se lidově říká: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“. To, že je něco špatně, obvykle zjistíme až ve chvíli, kdy máme nějaký problém. Ze začátku se většinou jedná o funkční poruchy, později, když problém neřešíme, může dojít k závažnějšímu poškození, k takzvaným strukturálním poruchám (přetržení šlachy, artróze kloubu, zánětu). Funkční poruchy jsou sice méně závažné, paradoxně mohou ale někdy potrápit mnohem více. Patří sem například blokády kloubů, stažené svaly, trigger pointy (bolestivé body ve svalech, které mohou způsobovat přenesenou bolest, pálení).
Špatná běžecká technika
Další příčinou zranění může být nevhodná běžecká technika. Nejčastějšími chybami bývá tvrdý došlap na patu, došlap před těžiště těla, hrbení se, prohnutí v bederní páteři nebo nesprávná práce horních končetin.
Projevy potíží z těchto chyb jsou značně rozmanité. Pokud budete dusat přes paty, odnesou to nejčastěji kolena. Pokud budete vytahovat ramena směrem nahoru a hrbit se v hrudní páteři, máte vysokou šanci, že vás budou trápit bolesti hlavy nebo zablokovaná žebra. Prohnutí v bedrech se projeví často jako bolest v dané oblasti, případně může docházet ke staženým lýtkovým svalům a posléze k bolestem Achillovy šlachy.
Častěji než s vysloveně nevhodnou běžeckou technikou se ale u svých pacientů setkávám s projevy výše zmiňované asymetrie, která zcela logicky zasáhne negativně do běžeckého stylu.
Pokud budete mít např. tendenci odlehčovat jednu dolní končetinu, velmi často se budete při chůzi i běhu zavěšovat do kyčelního kloubu této nohy. Budete se pak uklánět na tuto stranu a rameno opačné horní končetiny budete vytahovat směrem vzhůru. Takovéto postavení a zapojení těla je pak ideálním podkladem pro vznik běžeckého zranění.
Úrazy
Mezi nejčastější běžecké úrazy patří bezpochyby distorze hlezen (vyvrknuté kotníky). Na první pohled nemusí jít o zas tak závažný problém, ale většinou si zvykneme danou nohu odlehčovat a nevhodně používat. Kotník nám často pronuje (padá dovnitř). To pak bývá mnohdy příčinou bolestí kolenních kloubů nebo rozvoje plantární fasciitidy.
Zajímavé je, že i úrazy, nemoci nebo operace, které na první pohled nemají žádnou souvislost s běháním nebo dolními končetinami, nám po delší době mohou při běhu způsobovat potíže. Příkladem by mohla být např. zlomenina klíční kosti, operace slepého střeva, bolavá ramena. Všechny tyto neduhy chtě nechtě zasáhnou do našeho držení těla, pohybu, a to se pak může negativně projevit, např. opět v technice běhu a následném přetížení (mikrotraumatizaci).
Jak může fyzioterapie pomoci?
Základem úspěšné léčby bývá vždy podrobné vyšetření těla, hledání příčiny, stanovení léčebného plánu/cíle, s využitím jednotlivých metod fyzioterapie.
Terapie by vždy měla být šitá na míru, individuálně potřebám běžce. Každý jsme jiný, někdo chce cviky na doma, někdo potřebuje terapií více provádět a kontrolovat, docházet častěji nebo jen preventivně.
Neméně důležitý je také rozhovor, psychika velmi silně ovlivňuje naše tělesné potíže. Psychosomatický, celostní přístup je nezbytný.
Manuální terapie
Pokud máte stažené svaly či zablokované klouby, je možné je uvolnit pomocí mobilizací a speciálních hmatů. Tyto metody jsou mnohdy příjemné, podobně jako masáž, ale taky mohou být pěkně bolestivé. Nicméně obvykle ihned nebo do několika dnů po terapii se dostavuje pocit uvolnění a zlepšení.
Pokud je něco akutně zablokované nebo stažené, může stačit jednorázový zásah. Pokud jsou ale vaše potíže dlouhodobější, obvykle bývá potřeba terapii zopakovat a doplnit např. cvičením nebo úpravou techniky běhu.
Kineziotaping
Tato metoda je velmi účinná a vhodná jako doplněk terapie. Může pomoci jak k uvolnění, tak naopak k aktivaci svalů, stabilizaci kloubů. Dále také účinně pomáhá proti bolesti či snižuje otok.
Tejpování jen tak podle internetu stylem „pokus-omyl“ ale vhodné není. Ideální je, pokud se svým fyzioterapeutem najdete tejp, který vám sedne (je vždy potřeba vědět, s jakým cílem, co, jak a proč tejpujete). Tento typ zatejpování by pak terapeut měl naučit vás nebo vaše blízké, abyste nebyli závislí na tejpování v ordinaci. Tejpování je metoda, kterou po zaškolení obvykle zvládne bez potíží každý sám.
Cvičení a aktivní přístup
Úspěšné řešení obtíží se obvykle neobejde bez vaší aktivní účasti na terapii. Aby byl tedy např. efekt předchozího uvolnění svalů trvalý, je potřeba ho podpořit speciálními cviky, které budou udržovat vaše svaly v patřičném napětí a zapojení. Pravidelné provádění cviků těsně před během nebo po jeho skončení není výjimkou. Strečink není špatný, ale mnohdy nestačí! Není nutné cvičit dlouho, ale často! Lepší je zacvičit si např. 3krát denně po několika minutách, než jednou týdně na půl hodiny. Cílem cvičení je „oslovit mozek“ a naučit tělo fungovat trochu jinak, než jak bylo doposud zvyklé.
Analýza běhu
Nedílnou součástí terapie bývá vyšetření chůze a běhu. Při statickém vyšetření se naše problémy nemusí dostatečně projevit a k „odhalení“ dochází až při funkci – pohybu. Pokud toto vyšetření chybí, může se stát, že se nedobereme správné příčiny potíží.
Při vyšetření se používá běžecký pás a zrcadlo, běžec má tak šanci zpozorovat prvky v pohybu, o kterých mnohdy ani netuší. Například nemáme představu o tom, že se nám koleno vtáčí dovnitř nebo že se hrbíme a ukláníme k jedné straně. Díky zpětné vizuální kontrole si chyby uvědomíme a naučíme se je vnímat, jedině pak jsme schopni s nimi pracovat, změnit je a po čase třeba i odstranit.
Pás se dá využívat také k tréninku správné techniky. V terénu je obvykle náročnější hlídat si např. došlap nebo napřímení trupu. Až si novou techniku zažijete, můžete bez starostí vyrazit ven.
Fyzikální terapie
Do této kategorie patří např. laser, ultrazvuk, kryoterapie. Tyto metody mohou být velmi účinné a slouží jako skvělý doplněk terapii. Mohou nám pomoci zbavit se otoku, léčit zánět aj, což mohou být problémy, které brzdí terapii a návrat do běžného režimu. Zásadní je ale správná indikace, jinak tato léčba bývá ztrátou času a peněz. Využití pouze fyzikální terapie obvykle nestačí.
Vnímání těla a bolesti
Fyzioterapie není jen o cvičení nebo masážích a mobilizacích. Je to také o tom naučit se vnímat vlastní tělo, pohyb, pocity… Problémem mnohých z nás bývá, že se na svém těle příliš dobře neorientujeme. Např. bez vizuální kontroly nejsme schopni určit, v jaké pozici máme chodidlo, koleno, zda jsme narovnaní, nebo se hrbíme. Pokud se to nenaučíme, jen těžko můžeme měnit techniku běhu nebo správně provádět cviky.
Často nejsme schopni rozdělit pocity bolesti od protažení a vše házíme do jednoho pytle. Je potřeba naučit se rozlišovat „dobrou a špatnou“ bolest. Např. bolest z namožených svalů bude jiná, než když je sval natržený. Bolest z vycházejícího trigger-pointu může být velmi děsivá, ale v zásadě nemusí znamenat nic až tak závažného, abychom se báli doběhnout závod nebo udělat pár kroků. V tom všem vám může fyzioterapeut pomoci, abyste se zbytečně nepoškozovali nebo naopak neomezovali.
Je však třeba mít na paměti, že bolest nás vždy o něčem informuje, měli bychom se tedy zamyslet nad tím, co nám tělo chce sdělit.
FYZIOKINESIS REHABILITACE
Mgr. Zuzana Krchová
-Specializuji se na sportovní fyzioterapii, převážně běžců
-Nabízím základní služby rehabilitace (rehabilitace
při bolestech zad a kloubů, po úrazech a operacích,
výhřezech meziobratlových plotének, neurologických
onemocněních, vadném držení těla, skolioze aj.)
-Provádím analýzu pohybu (běh, chůze, cyklistika)
-Věnuji se léčbě pánevního dna a inkontinence moči
u žen
-Řeším psychosomatické obtíže
CO VÁM GARANTUJI?
-Odbornou diagnostiku
-Profesionální, zároveň empatický přístup
-Objednání ihned -Příjemné prostředí
Více informací na www.fyziokinesis.cz
