V záři tohoto roku se uskuteční první ročník štafetového závodu Hory Bory. S jeho ředitelem, Markem Dvořákem, jsme si povídali o zákulisí příprav i inspiraci a motivaci, proč takovýto podnik, jehož trasa vede přes půl republiky, pořádat.
Po Vltava Runu a Od Tater k Dunaji se tady rodí nový velký štafetový závod. Kde se zrodila myšlenka jej uspořádat a čím se bude od zmíněných závodů lišit?
Pro štěstí běžce je, jako pro každého jiného, důležité patřit někam, sdílet s někým pohled na život. Už několikrát jsem se s přáteli zúčastnil právě Vltava Run, kde jsme si všichni uvědomili jak intenzivní pocit sounáležitosti a přátelství na tomto závodě zažíváme. Pocit, který je nesrovnatelný s tím, který máte jako samostatný běžec. Několik z těchto přátel se ke mě připojilo a jsou nyní součástí organizačním týmu Hory Bory. Inspirovali jsme se tím nejlepším z Vltava run a přidali něco vlastního. Pokud náš rozhovor čte někdo z organizátorů Vltava Run, rádi uvidíme na Hory Bory i jejich tým a jako poděkování za inspiraci nabízíme startovné zdarma.
Jak se u takového závodu tvoří trasa? Přece jenom jde o velkou vzdálenost a možností, jak trasu vést, je spousta. Je vůbec možné v roli organizátora projít všechna místa závodu?
Možné to je a projít všechna místa je naprosto nezbytné, nejlépe opakovaně. Týká se to zejména lesních úseků. Z důvodu kůrovcové kalamity probíhá na mnoha místech masivní těžba dřeva a stává se, že vyznačená pěšina v mapě už v realitě neexistuje. Poblíž může vést cesta jiná, která ještě zanesená v mapě není. Naše snaha byla vést závod co nejblíže hraničnímu hřebenu. Je třeba respektovat pravidla CHKO, případně přání vlastníků lesů, přes které trasa vede. Předávky zase musejí být na veřejně přístupných komunikacích, s možností parkování pro auta. Pevně věříme, že se výsledná trasa bude účastníkům líbit.
Závod povede přes hornatou východní hranici ČR až na Pálavu. Bude se jednat o trailový závod, nebo běh po zpevněných cestách?
Při vytyčení trasy na takovou vzdálenost jsme limitováni tím, co krajina nabízí a snahou minimálně narušit životy místních obyvatel. Většina trasy vede po zpevněných asfaltových cestách, částečně zpevněných lesních a polních cestách a šotolině. Pokud to terén a azimut dovolil, na některých etapách jsme zařadili i trailové pasáže.
Na sociálních sítích se u těchto závodu často řeší cena. Je možné rozvést, co za ní závodník dostává a co tato akce obnáší z pohledu pořadatele?
Největší položkou v ceně startovného je čas strávený samotnou organizací. Jde zejména o přípravu trasy, nejdříve nad mapovými podklady, a poté její ověření v terénu. Spoustu času zabere také jednání s představiteli spolupracujících obcí, organizací a s lidmi, kteří pomohou s organizací během samotného závodu.
Další náklady tvoří zdravotnický dohled akce, pronájem mobilních toalet, materiál na značení trasy, grafické práce, tvorba webových stránek, mapových podkladů a propozic a propagace běhu.
Každý závodník od nás také dostane startovní číslo a tričko s motivem závodu.
Kolik se na organizaci podílí lidí? A kolik času zabere plánování vám osobně?
Na organizaci samotné se ve větší míře podílí 4 – 6 lidí, ale desítky dalších nám pomáhají s drobnějšími úkoly. Já jsem za posledních 10 měsíců prošel fázemi od večerní práce, polovičního pracovního úvazku, až k současnému plnému úvazku.
Má závod nějaké partnery, nebo je vše otázkou uzavřeného rozpočtu?
Naším cílem je zejména, aby se první ročník líbil účastníkům. Pokud se nám to podaří, potenciální partneři pro příští ročníky budou vědět, že spojit své jméno s HORY BORY pro ně bude dobrou vizitkou. Velmi si však vážíme podpory předního českého výrobce sportovního oblečení – společnosti ATEX Sportswear, kterou máme již nyní.
V jaké fázi nyní tyto přípravy jsou? Získávat různá povolení na takto dlouhé trati asi nebude snadné, že?
Všechny potřebné souhlasy vlastníků lesů, ochranářů a obcí, na jejichž katastru budou umístěny předávky již máme. Momentálně hledáme další místní spoluorganizátory a traséry závodu.
Jsme velmi rádi, že díky vstřícnosti vedení obce Mosty u Jablunkova a několika dalších, můžeme startovat už v nejvýchodnějším cípu Beskyd a proběhnout údolím říčky Lomné. Pro mnoho účastníků to třeba bude první příležitost zavítat do tohoto kraje.
Co doporučit závodníkům, kteří podobnou štafetu nikdy neběželi? Sám s tímto typem akcí nemám zkušenosti, ale předpokládám, že to nebude jen o běhu, ale i logistice dopravy, spánku, jídla…
Hory Bory zdaleka nejsou jen o běhu. Je potřeba si dobře nastudovat běžecké trasy, ale také trasy pro doprovodné vozidla. Na trati jsou úseky, na kterých bude běžec rychlejší, a je tak nutná kooperace s ostatními členy týmu a druhým automobilem. První dvě třetiny závodu vedou menšími podhorskými obcemi a možnosti dokoupit zásoby potravin o víkendu budou omezené. I na to je potřeba se připravit předem. Některé etapy závodu jsou velmi náročné a poběží se i v noci, takže dostatek dobré nálady bude jednou z nejpodstatnějších součástí běžecké výbavy.
Díky za rozhovor a novému závodu Hory Bory přejeme hodně spokojených účastníků.
Úvodní foto: Vlastimil Kaniok
