Každý běžec má na Štědrý den trochu jiné zvyky. Někdo si dává volno nebo rodinný výlet, pro jiného je to ideální možnost vyrazit na dlouhý výběh nebo zúčastnit se závodu. Jak strávil Štědrý den člen BK Ludgeřovice David Bíbrlík? Dozvíte se v jeho reportáži.
Jilešovice – Pět kilometrů? Byla doba, kdy bych se kvůli tak krátkému proběhnutí ani nepřevlékal do běžeckého. No a vyrazit někam na závod? Úplná ztráta času. Dojet na místo, registrovat se, čekat na startovní výstřel, konečně běh (který skončí za pár minut) a odjezd domů. To si dát raději dvacku před snídaní. Jenže…
Běžecké zranění
Zhruba před rokem jsem pro zlomený malíček na noze vypadl ze svých pravidelných deseti kilometrů za den. Doktor říkal šest týdnů do zahojení, no tři mě musely stačit. Šel jsem však na to opatrně a úmyslně měnil došlap tak, abych nedopadal chodidlem na malíčkovou stranu. Tři měsíce uběhly jako voda a uběhnuté kilometry přibývaly podle plánu. V dubnu se však chodidlo začalo ozývat s problémem. Prvně levé a potom pravé. Bolesti se objevily hlavně ráno při prvotním se postavení na nohy. Doběhl mě tak ten cizojazyčně znějící problém – plantární fascitida. No co bolí to přebolí, ne? To přeběhám. Nepřeběhal. Stopku vystavil listopadový maraton v Portu.
Zánět se postupně natáhl do achilovky a to jsem opravdu zpozorněl. Netoužil jsem po ještě větším problému, a tak jsem běžecké boty (všech pět párů) nechal ležet v botníku. Byly nasrané boty i já. Běžecký absťák se nedostavil a já si užíval toho času navíc. Uběhlo celkem 46 dní, za které jsem uběhl celých 9 kilometrů, místo obvyklých 460…
Takto blbě jsem rok 2021 zakončit nechtěl, a tak jsem velice rád upravil svůj pohled z úvodu tohoto článku. V Jilešovicích (okres Opava) se každoročně pořádá Štědrodenní běh na cca pět kilometrů. Ideální příležitost uniknout vánočnímu shonu, pozdravit se s kamarády a udělat něco pro své zdraví. No a pro mě test, jestli to už půjde.
Opět na startu – běh Jilešovice
Tradiční běh však nestartoval tradičně v 10:00 hod, ale o půl hodinu později. No nevadí, že si toho nikdo z naší osádky auta nevšiml předem. Alespoň jsme tam skoro první a můžeme zabrat ten největší stůl v hospodě. Postupně se začínají objevovat i ostatní „pomatenci“ a pak i ti, kteří si ty propozice prostě přečetli.
Chvíli před startem nemůže chybět předstartovní fotka. Je nás taky z klubu BK Ludgeřovice opravdu hodně, a to se navíc Martinovi podařilo zlanařit další tři, rychle běhající, členy. Vítáme tak Filipa Burdu, Patrika Hanzlíka a Gabrielu Klemensovou. Objevili se také reportéři z České televize, ale ti k nám nechtěli. Zatím.
Je 10:30 hod., když si postupně odpočítáme start. Celý týden před Štědrým dnem mrzlo, aby dnes teploty povolily. Povolil i spadlý sníh, takže nás cestou čekala studená břečka. 75 běžců a běžkyň to však neodradilo, a tak jsme opravdu vyběhli. Na tyhle místní závody chodí většinou pořád ty samé tváře. Člověk tak předem ví za kým to poběží a komu se bude snažit utéct.
Prvních pár set metrů vedlo podél železniční tratě. Tak nějak vím, že bych mezi těmito běžci být neměl, že běžím moc rychle. Pocit potvrdí tempo na hodinkách Garmin Fenix 6 – ukazují něco kolem 4:30 min/km. Na tohle fakt nemám, a tak trochu zpomaluji. Je potřeba doběhnout se ctí a ne padnout do rozbředlé závěje.
Běžíme do Kozmic, kde zahneme do ulice poručíka Hoši a stáčíme se opět směrem k řece Opavě. Až k ní však nedoběhneme. Čeká nás kužel a u něj otočka. Ještě (daleko) před ním však vidím prvního běžce, Jirku Pytlíka. Místní borec si běží pro své další vítězství. Zatím však musí makat na plno, bo má za zády Patrika Pastora.
Než doběhnu ke kuželu, zjistím, že má Jirka opravdu slušný náskok. No co, tempo držím pořád pod pět minut, což jsem fakt nečekal. Konečně otočka a teď ještě jednou tolik. Vítr fučí ze všech směrů, ponožky začínají studit, ale s každým krokem jsem blíže k cíli.
