Nadějný start podzimu vystřídaly úplné zákazy pořádání sportovních akcí, a tak další pokračování novinek ze světa běhu nechalo na sebe čekat dlouhé dva měsíce. Přesto sportovní svět nespal. Velkou listopadovou událostí byl pokus Kiliana Jorneta na překonání světového rekordu na čtyřiadvacet hodin. Byli jsme rovněž svědky nejlepšího mužského půlmaratonu všech dob při kterém dokonce čtveřice afrických vytrvalců překonala původní světový rekord. Anebo po dlouhých letech český vytrvalec prolomil magickou hranici sedmi hodin na závodě na 100 kilometrů.
Ve světovém rekordu, přesto bramborový
První prosincovou sobotu jsme ve Valencii viděli nejlepší mužský půlmaraton všech dob. Svědčí o tom rovnou čtveřice afrických vytrvalců, která překonala doposud platný světový rekord 58:01. Přesto za čas 57:59, který mimo jiné zaručoval bonus vítězi 100 000 euro za překonání hranice 58 minut, zbyla Keňanovi Alexandru Musitovi brambora. Jeho krajan Kibiwott Kandie totiž heroicky doběhl do cíle o 27 sekund dříve a v čase 57:32 se stal novým světovým rekordmanem. Pět sekund po Kandie doběhl letošní mistr světa na této trati z polské Dgyně teprve devatenáctiletý Jacob Kiplimo. Mimo jiné Kandie tak oplatil porážku právě z letošní Dgyně, kdy doběhl za Kiplimem na druhém místě. V čase 57:49 finišoval další z Keňanů Rhonex Kipruto.
Pro kontext: O zběsilém tempu půlmaratonu ve Valencii svědčí i vyjádření evropského rekordmana na půlmaratonské trati Švýcara Juliana Wanderse na svém instagramovém příspěvku: „První kilometr za 2:35, jedna dáma v balíku, všechno v normálu.“
Mezi ženami si s těžkými povětrnostními podmínkami tratě nejlépe poradila Etiopanka Genzebe Dibabaová, když tratí prolétla v čase 1:05:18 a stala se tak dvanáctou nejrychlejší ženou na půlmaratonské distanci. Druhá skončila vítězka Pražského maratonu z roku 2014 Keňanka Joyce Chepkiruiová (1:05:39) a na třetím místě doběhla vícemistryně světa v krosu z roku 2015 Etiopanka Senbere Teferi.
Valencie přála osobním rekordům českých vytrvalců
Krom půlmaratonu se ve Valencii rovněž konal i maraton na dvě půlmaratonská kola. Na něm se představila čtveřice českých vytrvalců – Marcela Joglová, Jiří Homoláč, Vít Pavlišta, David Vaš, byť poslední jmenovaný dělal v ženském závodě mistryni ČR na půlmaratonu Marcele Joglové vodiče. Z mužského českého zastoupení chtěl Vítek Pavlišta navázat na své vynikající výkony z českých mistrovských závodů a z půlmaratonu z Ústí nad Labem. Zato Jiří Homoláč si chtěl zpravit chuť z nepodařené sezóny, kdy se výsledkově trápil. Všichni jmenovaní si do Valencie jeli především pro nové osobní maxima, přičemž Joglová se netajila ambicemi na atak na olympijský limit 2:29:30.
A maraton to byl pro české barvy povedený, když Vítek Pavlišta dokázal překonat své pražské maximum z loňského roku 2:16:30 a doběhl v čase 2:15:35. Marcele Joglové olympijský limit utekl o dvě minuty, když finišovala s rovněž novým osobním rekordem 2:31:29. „Když si uvědomím, že před šesti týdny jsem vůbec neměla chuť běhat a nedokázala si závod ani představit, je to super výkon. Teď už věřím, že to na jaře klapne. Takže limit mě mrzí, ale stále jsem ve hře a už jsem mu mnohem blíž,“ okomentovala svůj výkon pro Českou televizi Joglová. Jiří Homoláč však závod nedokončil.
Celkovým mužským vítězem se v maratonu stal v čase 2:03 rovných Evans Chebet před Lauwrencem Cheronem (2:03:04) a Birhanem Legesem (2:03:16). Mezi ženami letošní fantastickou formu předvedla mistryně světa a světová rekordmanka v půlmaratonu z Dgyně Peres Jepchirchirová (2:17:16), když si na druhou rovněž keňskou vytrvalkyni Joyciline Jepkosgeiovou (mimo jiné první ženou v půlmaratonu, která se dostala pod hranici 65 minut – Pražský půlmaraton 2017) vybudovala náskok téměř minutu a půl (Jepkosgeiová – 2:18:40). Na třetím místě doběhla čtyřicetiletá namibijská vytrvalkyně Helalia Johannesová (2:19:52), které patří bronzová medaile z téže distance z nechvalně známého závodu z loňského mistrovství světa v Dauhá.
Homoláčův comeback na M ČR v krosu
Satisfakce. Tak by se dal popsat jedním slovem výsledek Jiřího Homoláče na mistroství ČR v krosu v pražských Běchovicích. Už se zdálo, že tomuto třicetiletému českému vytrvalci letošní sezóna vůbec nepřeje. Nepodařené mistroství ČR na 10 000 metrech na dráze, stejně tak nepodařený mistrovstký půlmaraton, ze začátku prosince odstoupení z maratonu ve Valencii. Homoláč však ukázal, že krosy běhat umí a z Běchovic si odváží již celkově čtvrtý krosový titul.
„Poslední půlrok jsem se trápil. V tréninku už to vypadalo dobře, což se dneska konečně potvrdilo. Snad už to bude mít vzestupnou tendenci,“ zhodnotil Homoláč svůj výkon po závodě pro Českou atletický svaz. Zároveň však férově dodal, že vzhledem k letošní absenci loni druhého Marka Chrasciny a vítkovického Jakuba Zemaníka, měl méně soupeřů. Druhý se ztrátou osmnácti sekund doběhl na desetikilometrové trati Jáchym Kovář a třetí s odstupem dalších patnácti vteřin Vladimír Marčík.
Vrchy, SkyRace, kros, silnici i dráhu, to vše umí Tereza Hrochová
Velkou univerzálkou se letos ukázala Tereza Hrochová. Ta kromě vítězství na českém šampionátu v běhu do vrchu si vyběhla i titul mistryně ČR na skymaratonu na Černé hoře a medaili získala i na mistrovské půlmaratonské vzdálenosti či na dráze v běhu na 3000 metrů steeple. Hrochová potvrdila svou letošní formu a doběhla si s náskok 20 sekund pro další titul před Simonou Vrzalovou. Třetí doběhla na osmikilometrové trati Pavla Matyášová Schorná. Stejně jako v mužích však na startu závodu žen chyběla jak loňská vítězka Moira Stewartová, tak loni druhá Aneta Chlebíková.
Kilianovo objevování
„Nikdy neříkej nikdy,“ tak hodnotil svá dřívější slova loni Kilian Jornet při svém letmém jmenování priorit a cílů na rok 2020. Myslel tehdy tím zkoušku svých vytrvaleckých schopností nejen v trailu, ale také na rovině – silnici a dráze. Na začátku podzimu se tak tento třiatřicetiletý Španěl žijící v Norsku objevil na jednom z nejznámějších norských silničních desetikilometrových závodů Hytteplanmila po boku například Jakoba Ingebrigtsena. A přestože dle Jornetových slov své tréninkové maximum drží ještě níže, premiéra s časem 29:59 je úctyhodným výkonem.
A i když na norských fjordech už vládne zima, Kilian v polovině listopadu zveřejnil ambiciózní plán na útok na světový rekord na 24 hodin nazvaný Phantasm 24. „Nikdy jsem nic takového neběžel, nevím tak, do čeho jdu. Žádné předpovědi na výkon ode mě nečekejte,“ komentoval Jornet uvedení svého projektu, kdy měl za cíl překonat stávající světový rekord 303,506 km z roku 1997. O ten se postaral bez nadsázky největší ultramaratonec všech dob Řek Yiannis Kouros. Vždyť posuďte sami:
- Čtyřnásobný vítěz Spartathlonu a držitel traťového rekordu (20 hodin a 25 minut).
- Pětinásobný vítěz 875 km dlouhého závodu Sidney – Melbourne.
- Držitel světového rekordu na 1000 km (5 dní, 16 hodin a 17 minut), či 48 hodin (473,495 km)
Kvůli norské zimě se start několikrát odložil a na tartan se Kilian s dalšími vytrvalci postavil až poslední listopadový víkend. Zpočátku vyrovnané tempo kolem 4:20 min/km svědčilo o Jornetově připravenosti, když před pokusem oznamoval, že bude chtít běžet rychleji než na minimální překonání světového rekordu (nutné tempo 4:45 min/km) a během přibývajících kilometrů bude postupně, logicky, zpomalovat. Přitom každé čtyři hodiny změnil s ostatními běžci směr běhu na oválu.
Španělův pokus však netrval ani 11 hodin. Po odběhnutých 134,8 kilometrech Jornet požádal přítomného lékaře o konzultaci svého zdravotního stavu, když se cítil malátný a trpěl závratí (Kilianovo vyjádření zde). Ten mu doporučil vzdání pokusu. Jornet tak noc místo kroužení na oválu strávil v nemocnici při testech a přepisování dlouhotrvajících světových rekordů je minimálně do jara ze strany třiatřicetiletého Španěla pasé. Můžeme být zvědavi, zda se příští rok Jornet opět pokusí o překonání tohoto úctyhodného rekordu, nebo se zaměří opět na horské závody či osobní projekty.
I Češi umí běhat pod 7 hodin
Dlouho to vypadalo, že nejblíže z české ultramaratonské špičky k překonání magické hranice sedmi hodin u závodu na 100 kilometrů má několikanásobný mistr ČR a čtyřnásobný medailista Spartathlonu Radek Brunner. Pro někoho se tak jako blesk z čistého nebe zjevil na mistrovství ČR na 100 km v Plzni na začátku prosince olomoucký vytrvalec David Pelíšek. A po letošním překonání osobního maxima na půlmaraton (1:08:27) i desetikilometrové trati (31:35) si tento atlet připsal i jubilejní titul mistra ČR na 100 kilometrů se snovým časem 6:56:45. Druhý doběhl v čase 7:32:27 zmíněný Radek Brunner a třetí v čase 7:47:13 Petr Hének. Doplňme, že na startu chyběl loňský vítěz Ondřej Velička nebo loňská vítězka a absolutně druhá Radka Churaňová. Ze závodu rovněž po 12,5 kilometrech odstoupil loni třetí Daniel Orálek. Právě ženský závod dokončilo pouze pět vytrvalkyň. Z toho nejlépe v čase 8:02:33 Hana Vičařová před Kateřinou Kašparovou a Ivetou Bodnarovou.
/ foto: Adidas; instagramový účet Marcely Joglové; ČAS – Martin Wawryczek; Vegard Breie & Håvard Dalen /
