Běžecká trenérka, která pracuje v rámci projektu Rozběháme Česko a spolupodílí se na organizaci závodu Palestra Kbelská 10. Sympatická a energická Petra Heřman je ale také již přes deset let vodičkou na silničních závodech a v neposlední řadě vášnivou běžkyní, která kromě toho, že pomáhá plnit sny svých svěřenců a závodníků, jde i za svým běžeckým snem. To vše se snaží dělat co nejvíc přirozeně s důrazem na zdravý přístup.
Petro, jak dlouho Ty sama běháš? A kde běháš nejraději?
Běhám už několik let, přičemž vytrvalostnímu běhu jsem se začala věnovat před začátkem studia na vysoké škole. Jako malá jsem dělala sportovní gymnastiku a pak jsem se ještě nějaký čas věnovala tanci, ale běh mě postupně úplně pohltil. Nejraději běhám v okolí svého bydliště, kde mám oblíbené trasy.
Vystudovala jsi Vysokou školu tělesné výchovy a sportu a od té doby se sportu věnuješ. Co konkrétně děláš?
Studovala jsem vysokou školu už během zaměstnání, kdy jsem několik let pracovala v marketingu. Trénink běhu, trenérství a spoluorganizování běžeckých závodů byly součástí mého každodenního programu, ale nebyly to úplně hlavní oblasti, na které bych se soustředila. Teprve před rokem mě oslovila organizace Rozběháme Česko, abych se naplno ponořila do sportovních projektů a dostala se tak ještě blíže k běhu. Za to jsem opravdu moc ráda. Dnes mám možnost spojit svou vášeň pro sport s prací a být součástí inspirativních běžeckých projektů jak v Čechách, tak i na Slovensku.
Kdo jsou Tví svěřenci, jaké tratě nejčastěji běhají?
Mí svěřenci jsou úplně běžní lidé, hobbíci, kteří se rozhodli zlepšit svou kondici a posunout své hranice. Už přes 9 let vedeme společně s mojí skvělou kamarádkou a výbornou trenérkou, bývalou atletkou Lucií Koblicovou, tréninkovou skupinu pod profilem @holkyzplakatu. Za tu dobu se nám podařilo z běžců, kteří začínali prakticky od nuly, vytvořit skutečné vytrvalce se skvěle zaběhnutými časy. Naše skupinové tréninky probíhají pravidelně každý čtvrtek od 18:00 hod. v budově WPP Campus Praha, která je zároveň sídlem běžeckého seriálu RunTour. Díky němu máme to štěstí a příležitost využívat skvělé zázemí. Pokud byste měli zájem, rádi vás mezi námi přivítáme!
Učíš své svěřence, jak si správně rozvrhnout tempo v závodě?
Ano, učím. Rozvržení tempa je hodně důležité, aby závodníci vydrželi až do konce. Mnozí mají tendenci začít příliš rychle, což je v dlouhém závodě vyčerpá. Snažím se je naučit, jak si tempo rozložit, aby ho zvládli celou trať a ve finále měli síly na dobrý výkon. K tomu patří i poslouchání vlastního těla, správné dýchání a občas i kontrola tepovky, aby závodníci běželi v rytmu, který jim sedí a zvládnou ho až do cíle.
Dáváš svým svěřencům i doporučení ohledně cvičení (posilování, kompenzace, strečink)?
Ano, samozřejmě. K běhání patří i kompenzační trénink, který pomáhá udržet tělo v rovnováze a zlepšuje výkonnost. Doporučuji svým svěřencům posilování stabilizačních svalů, jako je střed těla (core), hýžďové svaly a kyčle, které jsou klíčové pro správnou techniku a efektivitu běhu. Dále se zaměřujeme na prevenci zranění, takže do tréninkového plánu zařazujeme kompenzační cviky na flexibilitu a mobilitu, zejména na kotníky, hamstringy a bedra. Strečink po trénincích a regenerace jsou samozřejmostí, aby se tělo uvolnilo a zůstalo pružné. Tohle všechno pomáhá běžcům lépe zvládat nároky tréninků i závodů a minimalizuje riziko přetížení.
A co regenerace a strava, „mluvíš“ jim do toho, nebo tuto oblast necháváš čistě na nich?
Regenerace a strava jsou klíčové pro dosažení dlouhodobých výsledků, takže samozřejmě svým svěřencům i v těchto oblastech radím. Co se týče regenerace, doporučuji důraz na kvalitní spánek, aktivní regeneraci (jako je lehký jogging, rolování na foam rolleru a strečink) a vhodné regenerační techniky po náročnějších trénincích. Co se týká stravy, doporučuji jim zaměřit se na dostatečný příjem živin, včetně bílkovin pro regeneraci svalů, sacharidů pro doplnění energie a tuků pro celkovou regeneraci. Také zdůrazňuji pitný režim, zejména po trénincích, aby se doplnily ztracené tekutiny a minerály. Snažím se je vést k tomu, aby se na regeneraci a výživu dívali stejně profesionálně jako na samotný trénink.
Jak dlouho se věnuješ vodičství? Co tě na něm nejvíc baví, sdílíš v cíli radost z osobních rekordů?
Vodičství se věnuji už přes 10 let a za tu dobu jsem měla možnost být součástí mnoha nezapomenutelných okamžiků. Nejvíc mě na něm baví to, když vidím v očích běžců naplnění jejich snů. Pomoci někomu dosáhnout jeho cíle, ať už je to osobní rekord nebo zvládnutí náročného závodu, je něco, co se nedá popsat slovy. V cíli samozřejmě sdílím radost z dosažených výsledků, ale největší odměnou je, když vím, že jsem mohla být součástí jejich cesty a pomoct jim na ní. To je pro mě nejvíc.
Máš nějaký zajímavý zážitek jako vodič při závodě?
Každý závod, který běžím jako vodič, s sebou nese určitý zážitek. Většinou je to pozitivní zkušenost, ale občas se vyskytnou i chvíle, které nejsou úplně ideální. To záleží i na lidech, kteří se kolem mě pohybují – někdy je skvělá atmosféra a pomáhá to udržet pozitivní náladu, ale někdy to může být naopak a ovlivnit to celkový zážitek. Závody jsou prostě směsicí různých emocí a situací, které vytvářejí jedinečný pocit.
Máš vůbec čas zaběhnout si i závod sama za sebe? A běháš i v terénu?
V průběhu roku nemám moc čas na vlastní závody, protože se většinou soustředím na tréninky a přípravy pro jiné. Ale cítím, že je důležité také naplnit své vlastní ambice a výzvy, takže se snažím občas zařadit nějaké prověrky formy. Jsem spíš klasický silničář, takže trailové závody neběhám často, spíše výjimečně. Občas si ale ráda vyzkouším nějaký terénní běh, protože to je pro mě vždycky nová výzva a docela zajímavý zážitek.
Kde nejraději běháš? Doporučila bys našim čtenářům nějakou svou oblíbenou trasu?
Nejradši běhám kolem svého bydliště, protože mám hned za rohem krásnou přírodu. Nejvíc si užívám trasy v Klánovickém lese, kde běhám nejvíc. Les má spoustu různých stezek, takže si každý najde něco, co mu sedne. Můžeš si vybrat od pohodových cest až po lesní trasy, kde je to trochu víc terénní. Je to skvělé místo, kde si nejen zaběháš, ale i užiješ klid a přírodu. Pokud máte rádi běhání v přírodě, určitě bych tuto oblast doporučila.
Práce trenérky i vodičky je fyzicky náročná. Co ráda děláš mimo sport, čím si odpočineš?
No, upřímně řečeno, neumím moc odpočívat. Když mám volný čas, většinou se věnuju svému tréninku. Pohyb mi pomáhá udržet se v kondici a zároveň si vyčistit hlavu. Možná by nebylo špatné najít lepší rovnováhu, ale teď to takhle prostě mám.
Máš Ty sama nějaký běžecký sen, kterého bys chtěla dosáhnout?
Můj běžecký sen je mít zaběhnutých všech 6, vlastně už teď 7, světových maratonů pod hlavičkou Major 6. Letos se k tomu o kousek přiblížím, protože v říjnu se chystám na maraton v Chicagu, což je první krok k naplnění tohoto snu. Běhání těchto maratonů je pro mě nejen výzvou, ale i skvělou příležitostí poznat nová města a kultury. Je to něco, co mě hodně motivuje.
