Skromný, zkušený a velmi úspěšný maratonec a ultraběžec Petr Pechek, který je držitelem několika titulů mistra republiky v maratonu, reprezentoval nás na trailových závodech a hlavně se mezi špičkovými běžci drží již přes 10 let. Vloni se poprvé zaměřil na ultra a hned vyhrál mistrovství republiky v běhu na 100 km. Letos chtěl navázat a zlepšit si čas, ale, jak sám napsal, poznal i odvrácenou stranu dlouhých běhů a ze závodu po osmdesáti kilometrech odstoupil. Ukázal tím nejen své zkušenosti s vyhodnocením situace, ale i pokoru a skromnost, s níž k situaci přistoupil, i to, že nezdar se může stát každému a je běžnou součástí závodů. S Petrem jsme si povídali nejen o tomto závodě, ale i o jeho dalších plánech a o tom, jak to dělá, že se pořád pohybuje mezi těmi nejlepšími.
Petře, v sobotu ses podruhé zúčastnil MČR na 100 km. Jaký byl Tvůj cíl po loňském úspěchu, kdy jsi s přehledem vyhrál?
Letos jsem si chtěl hlavně zlepšit čas z loňska, kdy jsem běžel v tempu lehce nad 4 min/km. To se bohužel nepovedlo.
Jak jsi sám uvedl, poznal jsi i odvrácenou stranu ultra a ze závodu po více než 80 kilometrech odstoupil (přesto, že jsi měl opět velký náskok). Co se stalo?
V posledním kole jsem hrozně zpomalil na tempo přes 5min/km. Bolest hlavně stehen a dalších částí nohou už byla až příliš velká. A také se přidaly další potíže. Začaly mě brnět ruce a taky jsem měl křeče. Asi se na tom podepsalo i počasí, kdy se během závodu (se startem už v 7:30) poměrně netypicky ochladilo. A to sebralo asi i dost sil. Cítil jsem se taky bez energie, i když jsem během závodu dost jedl, ale možná to bylo málo. Nebo chybělo to, že jsem se ne úplně dostatečně najedl večer před závodem.
Věřím, že se svými zkušenostmi jsi asi v tu chvíli vyhodnotil správně, že nemá smysl pokračovat, i přesto, že jsi byl ve vedení. Do cíle zbývalo ještě téměř 20 km.
Kdyby to bylo blíže cíli, tak bych se to pokusil dokončit, takhle to bohužel bylo ještě příliš daleko do cíle.
Jak ses na MČR připravoval a bral jsi to jako svůj hlavní cíl jarní části sezony?
Připravoval jsem se podobně jako v loňském roce. Dal jsem si vždy o víkendu hodně dlouhý běh. A pak taky jeden maraton v tempu cca 3:50 na km. V tom tempu jsem to v Plzni i rozběhl. Asi to chtělo dát podobných dlouhých tempových běhů více místo těch dlouhých běhů. A taky možná to chtělo navýšit kilometráž i více. Ano, bral jsem to jako hlavní cíl jarní části sezóny.
Chystáš se na půlmaraton a na maraton, nebo se zaměříš dál na ultra?
Maraton (MČR v Praze) si zaběhnu. Pokud se dám do kupy. Jinak bych si chtěl dát ještě minimálně jednou 100 km (snad letos na podzim). Zkusil bych si ten čas ještě posunout a taky se nechci s ultra kariérou loučit s DNF…
Jak ve svém věku zvládáš skloubit práci, rodinu a trénink s tím, že jsi pořád mezi nejlepšími?
Někdy to je hodně těžké. Asi i proto ta kilometráž není taková, aby to na ultra stačilo. Ale v ultra u nás zase tak není tak velká konkurence jako v jiných běžeckých disciplínách, tak není moc těžké být mezi prvními třemi v republice. Tedy ne letos (letos zatím mezi nimi nejsem), myslel jsem na loňský rok. A v kratších disciplínách už je spousta kluků lepších. A to je dobře.
Není to pro některé běžce, kteří přípravě podřizují třeba i mnohem víc, trochu demotivující? A co bys poradil mladším běžcům, kteří by se chtěli prosadit v půlmaratonu a maratonu, na co se zaměřit?
Poradil jim, ať vytrvají ve strukturovaném tréninku co nejdéle. A taky že je podle mě dobré se zaměřit ze začátku spíše na kratší tratě, pokud chtějí později dosáhnout úspěchů v maratonu. To myslím tak pokud s během začínají a dříve se běhu více nevěnovali.
Myslíš, že máme aktuálně v mužích nadějné maratonce?
Třeba Yann Havlena mezi ně patří. Ten by mohl zaběhnout pěkné časy, pokud mu vydrží zdraví a chuť trénovat. Ale záleží na tom, jak to myslíš. Pokud myslíš maratonce s šancí se dostat na olympiádu, tak tam nikoho moc nevidím. Jedině, že by k maratonu přešel někdo z dobrých běžců na kratších tratích, třeba Damián Vích.
Věnuješ se i trailovým závodům a běhům do vrchu, chystáš se letos na nějaký a kam případně? A neuvažuješ zkusit nominaci na mistrovství Evropy v ultratrailu?
Trailové závody mě baví. Možná si i nějaký zaběhnu. Zatím nic vybráno nemám. Ale už mě to nejde tak jako dříve (a ostatní kluci se taky zlepšili), hlavně v těžkém technickém horském terénu. Takže zkoušet nominaci na ME v ultrailu nebudu. Tam bych neměl podle mě už šanci.
Běhá i Tvoje manželka Blanka, co váš syn David, motivuje ho to k tomu, aby se z něj také stal běžec? A baví ho běhání?
Blanka taky běhá, ale bohužel ji trápí v poslední době bolest kolene. Takže bohužel neběhá tolik, kolik by chtěla. Davídka jsme přihlásili do atletické přípravky na Slávii a zatím to vypadá že ho to baví. Občas si s námi zaběhne nějaký závod, pokud tam jsou i dětské kategorie, ale nijak ho k tomu netlačím. Bylo by dobré, aby dělal nějaký sport, ale když to nebude atletika, nebude mi to tak vadit…
