Devětadvacetiletý slovenský reprezentant v trailovém běhu i ve skialpinismu, medailista z mistrovství světa v long trail z roku 2023. Vloni navíc doběhl na druhém místě v prestižním závodě CCC, „kratší sestry“ legendárního UTMB. S Petěm jsme si povídali nejen o jeho závodním běhání a skialpech, o přípravě na první stomílovku, ale i o tom, co ho jako vystudovaného trenéra nejvíc baví na trénování svých svěřenců.
Peto, jak probíhá příprava na letošní sezonu? Jde vše podle plánu?
Příprava zatím probíhá docela dobře. Nevyhnuly se mi drobné nemoci, ale to je normální a je lepší, když to je teď než v průběhu závodní sezóny.
V zimě se věnuješ nejen přípravě na běžeckou sezonu, ale zároveň také závodíš na skialpech. Jak se Ti letos daří a co Tě ještě čeká za závody?
Letošní zimní sezóna je zatím poměrně slabá, co se týče sněhu. Kvůli tomu bylo zrušeno hodně závodů, takže jsem absolvoval jen jeden světový pohár a několik kratších závodů na Slovensku. Ale snažím se to brát pozitivně, sněhu na trénink je dost, takže když nejsou závody, můžu alespoň víc trénovat.
Nemáš problém se po skialpech zase rozběhat? A máš nějakou pauzu mezi koncem skialpové a začátkem běžecké sezony?
Dřív jsem v zimě neběhal vůbec a ten přechod byl náročnější. Ale v poslední době běh v zimě alespoň párkrát do týdne zařadím, takže přechod je celkem plynulý. Po zimní sezóně nemám žádný odpočinek a rovnou přecházím do běžecké sezóny, pauzu si pak dávám až na podzim po skončení běžecké sezóny.
Jak tedy vypadá Tvůj běžecký trénink v zimě?
Když nepočítám skialpové soustředění na začátku zimy, kdy jsem jenom skialpoval, běhám celou zimu minimálně 2-3x týdně. Poslední dvě zimy se snažím chodit jednou týdně i na běžecký pás, kde absolvuji rychlejší tréninky, a tuto změnu hodnotím velmi pozitivně.
Zařazuješ i silovou přípravu – ať již v posilovně nebo třeba doma?
No, co se týká silové přípravy, myslím si, že skialpy jsou dostaečně silový sport na to, abych z toho mohl kvalitně běhat. Posilování se zatím úspěšně vyhýbám, ale celoročně se snažím alespoň párkrát za týden cvičit s vlastní vahou.
Jakou máš zhruba kilometráž v běžecké sezoně? A kde nejvíc běháš – v terénu v kopcích, na silnici?
Kilometráž se dost liší v závislosti na ročním období. V zimě je to obvykle kolem 50 km/týden, v létě je to v běžném týdnu kolem 100 km, a když jsem na soustředění, bývá to někdy kolem 200 km/týden. Mám rád, když jsou tréninky pestré. Nejraději mám určitě trail, ale v rámci tréninku trénuji i na silnici a v létě si občas rád zajdu na rychlý trénink na dráhu.
Již 3. rokem jsi reprezentant Scarpy a s týmem vyjíždíte běhat do italských terénů. Jak se Ti italské terény líbí a kterou oblast v Itálii bys čtenářům doporučil?
Na začátku sezóny máme s týmem jedno společné soustředění. Itálie se mi velmi líbí, ale abych byl upřímný, tak jsem tam toho tolik nenaběhal, takže toho moc doporučit nemůžu. Vloni jsem byl poprvé v Dolomitech a moc se mi tam líbilo. Určitě se tam chci vrátit, takže teď aktuálně bych z Itálie doporučil právě Dolomity.
A kde nejradši běháš?
Na Slovensku mám nejraději Nízké Tatry, protože je mám hned za domem, a z terénů v zahraničí pak Chamonix a okolí – asi proto, že se mi tam vždycky dařilo na závodech (úsměv).
Kromě běhání se věnuješ i trénování svěřenců. Jak Tě tato práce naplňuje?
Stále se učím a zdokonaluji, ale jsem velmi rád, že mohu dále rozvíjet to, co jsem se během své sportovní kariéry naučil a co jsem vystudoval. Baví mě hlavně to, že každý člověk je jiný a každý má jiné schopnosti a cíle. Nelze tedy na každého aplikovat to samé, takže je to vždy o hledání té správné cesty.
Máš nějakou skupinu, se kterou třeba pravidelně běháš, případně pořádáš i společná soustředění? A jaké svěřence máš nejčastěji?
Z časových důvodů s nikým pravidelně neběhám, ale snažím se s každým komunikovat, a pokud je to možné, sejdeme se osobně a jdeme si zaběhat spolu. Na soustředění společně nejezdíme, protože každý má jiný závodní kalendář… Ale vždy se snažím naplánovat alespoň nějaký společný trénink, pokud je to možné. Trénuji trailové i silniční běžce a také skialpinisty… A liší se i podle závodní distance, v podstatě je to od pětky po 100 mil.
Vloni se Ti podařilo doběhnout na vynikajícím 2. místě na prestižním závodě CCC. Bereš to jako svůj největší úspěch? Nebo jakého jiného svého výsledku si nejvíc vážíš?
Osobně si asi nejvíce cením loňského 2. místa na CCC a dále ještě 3. místa z MS v long trailu z roku 2023. Možná jsem měl na jiných závodech ze svého výkonu lepší pocit, ale tyto dva závody se z hlediska prestiže a konkurence nedají s ničím jiným srovnat.
Jaké máš běžecké cíle pro letošní sezonu? Plánuješ se letos opět – již počtvrté – vrátit do Chamonix a znovu se pokusit zabojovat o podium na CCC? Nebo Tě láká královská trasa UTMB?
S plánováním běžecké sezóny akorát finišuju, ale hlavní vrcholy sezóny mám již vybrané. Největší výzvou pro mě letos bude Western States, kam jsem se kvalifikoval právě díky loňskému výsledku na CCC. To je příležitost, která se prostě neodmítá. Bude to moje první stomílovka, takže jsem sám zvědavý, jaké to pro mě bude a jestli jsem na tuto vzdálenost už dozrál. Chamonix letos vynechám, protože o 3 týdny později je mistrovství světa, kde bych rád startoval. Královská trasa UTMB mě láká, ale jestli si na ni v dalším roce troufnu, zjistím právě na Western States. Rozhodně bych ji ale chtěl alespoň jednou v životě absolvovat.
Foto: Adrian Kasniar, Riccardo Deconti, archiv Petera Fraňa
