Paleo neboli Paleolitická výživa je způsob stravování, vycházející z výživy v době kamenné (paleolitu). Přebírá stravovací základy našich předků a tvrdí, že genový základ lidstva se od doby kamenné nezměnil, načež strava ano. Přečtěte si, čím je prospěšná a čím naopak.
Podle této diety přijímáme mnoho zdraví škodlivých látek, o kterých naši předci neměli tušení. To je podle paleo zastánců důvod, proč trpíme nemocemi, jako je diabetes mellitus, atrtitida, ateroskleróza, rakovina, infarkt myokardu atd., které pralidé neznali.
Jak vypadá paleo dieta?
Paleo dieta se řídí pravidlem, že bychom měli jíst to, co lidé v pravěku – maso, ryby, zeleninu, ovoce, houby, semínka a vejce. Tedy vše, co si naši předci dokázali ulovit nebo nasbírat. Naopak za nevhodné považuje potraviny, které se rozšířily s rozvojem zemědělství, jako jsou obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky, pečivo a sýry. Zakázaný je rovněž alkohol a potraviny, které jsou vyráběny průmyslově.
Hlavní zdroj energie je tvořen lipidy a proteiny, sacharidy jsou významně omezeny.
Vliv na zdraví
Nespornou výhodou tohoto stravovacího režimu je dostatečný příjem vitamínu B a železa z masa. Také příjem nenasycených mastných kyselin, jódu a selenu z ryb a oříšků. Dieta podněcuje k většímu příjmu ovoce a zeleniny, usnadňuje zvládnout její doporučený denní příjem minimálně 400 g.
Celkově je však paleo dieta nabitá tuky, a to zejména živočišnými (70:30). Tuky jsou nejen obrovským zdrojem energie, ale také cholesterolu a nasycených mastných kyselin.
Velkou odlišností je, že v pravěku bylo maso svátkem, vzácností a hlavní příjem tuku byl právě ze semínek, které ženy sbíraly. Pokud muž ulovil maso, živila se z něj celá vesnice. Nebylo však na každodenním jídelníčku, jak je tomu při dnešní paleo dietě, kde maso tvoří základ diety a objevuje se na talíři i několikrát denně. Přitom nadměrný příjem masa vede mimojiné k hromadění purinů v těle, které jsou oxidovány na kyselinu močovou. Její krystalky se pak usazují v kloubech, měkkých tkání a způsobují zánětlivé reakce.
Zásadní omezení sacharidů je nahrazeno tuky a bílkovinami. Denní příjem bílkovin je od doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) navýšen o třetinu. Tento nadměrný příjem způsobuje přetěžování ledvin, tvorbu ledvinových kamenů, bolesti břicha a plynatost.
Sacharidy jsou bezesporu hlavním zdrojem energie a obzvlášť u sportovců jsou nepostradatelné. Jejich denní příjem by měl být alespoň 50%. Žádné studie neprokázaly, že by obiloviny byly prekurzorem vzniku alergií s výjimkou alergie na lepek či celiakie.
Přečtěte si různé příklady paleo jídelníčků.
Závěrem
Dnešní enormní růst civilizačních onemocnění je úzce spojen s výživou a životním stylem. Ale díky pokročilé vědě, poznatkům o výživě a rozvoji medicíny se dožíváme vysokého věku. Nemoci, na které se dřív umíralo, se dnes už dávno mezi smrtelné neřadí. Lidé v době kamenné se dožívali přibližně 27 let.
Lidé byli stvořeni jako všežravci. Dostatečným důkazem je to, že organismus obsahuje enzymy pro trávení všech tří živin. Jakékoliv vyloučení či extrémismy tělu škodí. Nutriční deficience se bohužel projeví až po delší době, kdy už některé změny mohou být chronické a nenapravitelné.
