Lyžařský orientační běh, zkráceně LOB, je jedna z odnoží orienťáku, která spojuje jízdu na lyžích s hledáním kontrol podle mapy. Je zajímavým a dobrodružným sportem, zvláště pak pokud naleznete všechny kontroly. Oblíbený je jako doplňkový sport přes zimu pro orientační běžce, pro někoho je to sport číslo jedna a svou cestu k LOBu nacházejí také klasičtí lyžaři nebo vyznavači outdoorových sportů.
Terénem lyžařských orienťáků bývají lesy a louky v běžných běžkařských destinacích, ideálně tam, kde je hustá síť stop. Aby byl terén pro závodníky náročnější, připravují pořadatelé skútrem další cesty a cestičky, které ztíží orientaci a udělají závod mapově zajímavějším. Tyto stopy ale bývají výrazně měkčí než ty na zpevněných cestách, a tak je dobré bezchybně zvládat techniku soupaže a „jednostranného bruslení“. Lyže se totiž na LOB nemažou stoupacími vosky, protože na širokých cestách by závodníci velmi ztráceli. Způsob navigace u lyžařského orienťáku se od toho pěšího výrazně liší. Podobně jako při MTBO (orientační jízda na horských kolech) jsou hlavními orientačními body cesty, tedy rolbované či skútrově upravené stopy. Na kontroly většinou vede několik cest a závodník se musí rozhodnout pro tu správnou kombinaci odboček při svém postupu. Samozřejmě je nejvýhodnější nejrychlejší postup, ale je nutné zvážit několik faktorů, jako třeba mapovou náročnost, kvalitu stop na jednotlivých cestách, převýšení a také délku. Dost často se totiž stává, že o mnoho delší postup, který vede po velké rolbované cestě, je mnohem rychlejší než ten po úzkých stopách s mnoha křižovatkami a odbočkami.
Na LOBy stačí minimální výbava
Jak se liší výbava pro LOB od běžného orientačního běhu nebo jízdy na lyžích? V porovnání s klasickým lyžováním je výbava obdobná, používají se lyže na skate, občas o trochu kratší, než je běžné, aby se při kličkování v úzkých stopách nezabořily do hlubokého sněhu. Hůlky se používají s většími košíčky, to proto, aby se dalo dobře odrazit i z hlubšího sněhu vedle stopy.
Největším rozdílem, který je vidět na první pohled, je využití mapníku. Tedy speciální konstrukce připevněné k tělu s otočnou deskou, na kterou se před startem připevní mapa. Díky mapníku mohou závodníci číst mapu a zároveň efektivně využívat paže pro jízdu na lyžích. Kompletní výbavu už doplňují jen běžné orienťácké potřeby – čip na ražení kontrol a buzola, která není nutností, ale je vhodná pro ověření správného směru stopy.
Závody budou, stačí sníh
Každoročně je v Česku několik zimních víkendů, kdy se pořádají závody v LOB, pokud tomu sněhová situace dovolí. I když jsou závody nazývány jako České poháry nebo Mistrovství ČR, účast na nich je otevřená a bývají k dispozici také tréninkové tratě a tratě pro začátečníky. Závody jinak probíhají obdobně jako orienťácké – podobná startovní a cílová procedura, pevné pořadí kontrol a vyčítání čipů po závodě. Tréninky jsou většinou individuální, i vy můžete vytvořit trénink vlastní. Stačí si vytisknout turistickou mapu nebo třeba zimní mapu z webu Mapy.cz, kde jsou téměř všechny upravované stopy a cesty, po kterých se na běžkách jezdí. Pak už jen vymyslet trať na mapě a je hotovo. Během závodů sice bývá síť stop mnohem hustší, než je běžně najetá, přesto je takový trénink dobrým úvodem do lyžařského orienťáku.
Tady se jezdí po zelené
Mapy pro lyžařský orientační běh se výrazně liší od těch orienťáckých. Některé objekty nejsou pro závodníky v mapě tolik důležité, jiné je potřeba naopak zdůraznit. Hlavní je samozřejmě síť stop, která je kreslena zelenou barvou a je rozdělena do několika kategorií, jak můžete vidět na přiložené mapě. Plnou zelenou čarou jsou kresleny stopy šířky větší než 1,5 metru, čárkovaně jsou stopy šířky 1,0-1,5 metru. Nejpomalejší stopa s malým množstvím sněhu nebo větvičkami, je znázorněna tečkovaně a její šířka je do jednoho metru. Dalším symbolem je zelené šrafování, které značí upravené plochy jako např. sjezdovky nebo lyžařské stadiony.
Lyžařské orienťáky v nadcházející sezóně:
- 6.ؘ–7. ledna Rýmařov (Jeseníky)
- 3.–4. února Moldava (Krušné hory)
- 10.–11. února Jablonec n. Nisou (Jizerské hory)
- Kompletní seznam je na webu oris.orientacnisporty.cz
Český reprezentant Josef Nagy a jeho začátky s lyžařským OB
Jak jsi začal s LOB?
Původně jsem dělal běžecké lyžování a LOBy mě zaujaly roku 2014 na Zimní olympiádě dětí a mládeže. Tak jsem je zkusil, a baví mě teď.
Co přesně tě na tomto zimním sportu baví?
Jednak, že člověk letí po síti úzkých stop kdesi v hloubi lesa, což je celkem zábava. No a také propojení lyžování, což samo o sobě je velmi komplexní pohyb, spolu s nutností být od startu do cíle plně koncentrovaný na mapu. Není to tedy jen tupé ježdění kdesi na magistrále, ale je třeba u toho i přemýšlet.
Co bys doporučil těm, kteří se LOB teprve chystají zkusit?
Určitě pokud zkusí LOBy v Česku, aby se nezalekli mnohdy velmi špatných podmínek – ať už sněhových, a nebo protože to často jsou jen „hladké závody s mapou“. A pokud budou mít tu možnost, ať vyrazí někam do Skandinávie, protože tam jsou LOBy nejen na jiné úrovni, ale díky skvělým terénům je to tak trochu i jiný sport.
