Pro všechny, kdo by orientační běh rádi vyzkoušeli nebo váhají, zda je to sport pro ně.
Orienťák v lese i ve městě
Orientační běh je mnoha lidem se zálibou v outdooru určitě známý. Běh podle mapy s mapou, terénem i po cestách, po předem neznámé trati. Pokud naleznete kontroly v předepsaném pořadí v nejrychlejším čase – zvítězíte.
Dříve to býval jednoznačně lesní sport a stále se v lese většina závodů odehrává, ale v posledních letech orienťák vychází z hlubokých hvozdů a kromě vytrvalostní klasické trati nabízí i své kratší městské a příměstské varianty. Městské závody jsou ideální pro úplné začátečníky, menší děti i ty, kteří ho pro začátek chtějí nezávazně vyzkoušet někde poblíž.
Kategorie pro příchozí veřejnost
Na téměř všech akcích jsou vypsány tréninkové tratě T různé délky a obtížnosti a trať P pro příchozí určená začátečníkům. Tratě pro nejmenší s doprovodem rodičů (HDR) a pro samostatnější čerstvé školáky (D,H10L) bývají po fáborkované trati délky kolem 2 km. Pokud chcete jít ve skupince, vyberte si trať pro rodiče s dětmi, nebo trať označenou P – jinde skupinový start povolen většinou není.
Orienťák je sport pro všechny
Orientační běh je ve vrcholové podobě sport pro fyzicky zdatné běžce, kteří chtějí k běhu ještě něco „navíc“ – navigaci, strategickou úvahu, terén, běh mimo dav, náročný test fyzických sil. Stejně tak může být zajímavý i pro ty, kteří naopak fyzičku teprve budovat začínají. A v neposlední řadě je to sport pro celé rodiny – čím dál více přibývá těch, kteří mají orienťák jako náplň rodinných víkendů.
Vůbec nemám orientační smysl
Orientační běh není pro mne, vůbec nemám orientační smysl. Tohle tvrzení je poměrně časté, zejména u dívek a žen, a ještě častěji není pravdivé. Leckdy jsou na tom lépe než jejich partneři na stejné trati. Orientace s mapou není na tratích pro příchozí složitá – zvlášť když mapu nepovažujete za mystérium, ale za plánek, podle kterého se rozhodujete, kudy se nejlépe dostanete z kontroly na kontrolu. Důležité je zvolit trať odpovídající Vašim schopnostem – vždy je na výběr podle délky tratě a její technické obtížnosti.
Jakou výbavu zvolit?
Oblečení z lehkých funkčních materiálů a boty s hrubší podrážkou – pro lesní závody je doporučen alespoň krátký rukáv a krytí dolních končetin. V českých lesích není nouze o kopřivy a ostružiny. Busola se může hodit – pomůže Vám udržet mapu stále správně zorientovanou (natočenou v souladu s okolním terénem). I velmi zkušení běžci vystačí s touto hrubší orientací mapy a azimut nepoužijí valnou část sezóny – naše terény zkrátka nejsou tak náročné, aby to bylo nutné.
V případě vlhka je třeba ochránit mapu – mrkněte do rozpisu, zda to za Vás udělal pořadatel, nebo si musíte přinést svůj mapník. Izolepa a spínací špendlík se hodí pro přichycení popisů kontrol na předloktí a případné olepení tkaniček proti rozvázání.
Hodinky či mobil s GPS?
V pravidlech je jejich aktivní využití k orientaci zakázáno a v praxi prokázáno, že orienťáci určité kvality jsou s mapou rychlejší a přesnější než běh podle „džípíesky“. Běžci je však (kromě závodů MS) nosí a použivají pro záznam svého běhu a analýzu závodu. V přímých on-line a televizních přenosech z mistrovských závodů je GPS využíváno k zobrazení pohybu běžců na podkladu konkrétní mapy a trati.
Kde to zkusit hned?
Česku existuje přes dvacet míst, kde je vybudovány Areál s pevnými kontrolami pro orientační běh. Zde si orienťák můžete kdykoliv vyzkoušet. Stačí si zadat do vyhledávače Areál s pevnými kontrolami pro OB, vybrat nějaký poblíž vašeho dovolenkového pobytu nebo bydliště a můžete vyrazit hledat první oranžovobílé lampiony a sbírat první zkušenosti bez závodního stresu, sami nebo s rodinou.
