Oblíbené tréninkové terény orientačních běžců

Jan Procházka – Pragovácká standartka

Pragovácká standartka se poslední léta stala mým oblíbeným tréninkem. Jedná se o 16km kopcovitou trasu, která několikrát křižuje Krčský les. Posledních deset let se od podzimu do jara vybíhá každé úterý v 17:15. Na podzim a přes zimu se běhá volněji, abychom se postupně dostali zpět do formy. Píšu v množném čísle, protože poslední roky zdolat tuto trasu vyráží vždy skupina asi deseti běžců a cestou během 80 minut stihneme probrat snad vše od běhání po veškeré drby. S přicházejícím jarem se postupně běhají kopce rychleji a celkově se zrychluje tempo skupiny a čas se tlačí až k 70 minutám. Tento trénink má místo v mém sociálním i tréninkovém životě. Pragovácká standartka je již v současné době mezi orientačními běžci pojem spojený s mnoha legendami a asi proto je mým nejoblíbenějším tréninkem současnosti.

Prohlédněte si další obrázky k článku…

Pavel Kubát – mapa Červená ruka

Pro trénink mám nejraději podložkově náročné prostory, podmáčené, kamenité. V nejbližším okolí Chrastavy, kde momentálně bydlím, mě napadá mapa Červená ruka nebo poněkud vzdálenější polská mapa Jakuszyce (ta je však nyní embargovaným prostorem pro nominační závody na sérii SP ve Finsku). Letošní zima však tyto oblasti zahrnula sněhem, a tak jsem pro běžecké tréninky musel většinou využívat méně frekventované vyhrnuté silnice. Často jsem se tak dostával do oblasti kolem přehrady Fojtka u Liberce či do malebné vesnice vklíněné do údolí v Ještědském hřbetu – Kryštofovo Údolí.

Jana Knapová – české hory mají co nabízet

Co mě baví nejvíc jsou dlouhé běhy v horách, kdy je co objevovat. Většinou to jsou i zajímavé technické traily. Nemusíte jet do Alp, české hory toho v tomto ohledu nabízejí spoustu. A když jsou k tomu ještě výhledy, je to nádhera. Ten pocit, že se během jednoho výběhu podívám na víc míst než někdo jiný za týdenní dovolenou, mě hodně baví.

Ale neumím vybrat jeden oblíbený terén nebo místo. Mám ráda vše od nádherných technických terénů ve Švédsku, po běhání orienťáku v noci mezi skalami Českého ráje. Ráda chodím i na atletický staďák, má pro mě atmosféru.

Miloš Nykodým – Český ráj

Můj oblíbený terén pro běh je takový, který lahodí oku a zároveň maximálně prověří techniku orientace. A moje nejoblíbenější trasa je 25km okruh Českým rájem.

Jonáš Hubáček – Vizovická vrchovinka

Nejradši mám běhání v horách, jednoznačně nejlepší jsou ty Jizerské, ale ty jsou fyzicky dost náročné, takže nepohrdnu např. nějakým vysočinským lesíčkem s jemnýma hupkama a kamínkama. No a když se mě někdo zeptá na oblíbenou mapu, tak se mně vždy vybaví Závora 😀 O té trase je to bez debat. Řetechov, tam kde bydlím – Komonec, takový jeden z nevyšších vrcholků té naší Vizovické vrchovinky.

Jakub Weiner – Broumovské stěny

Nyní dojde k velké drzosti, protože se zapojí i autor článku, který mezi naše nejlepší rozhodně nepatří. Nedá mi nepřipojit svůj tip. Obecně mám nejradši běh v terénu, také pokud se musím dostat z bodu A do bodu B a hlavně pestrost. Mám rád běh skandinávskou přírodou nebo běhy v horách (Krkonoše, Tatry, Julské Alpy). Specifickou atmosféru měl trénink na Islandu. Když se dostanu do tréninkového rauše, tak mám velmi oblíbené i intervaly na stadionu. Můj tréninkový tip je turistická trasa jdoucí po hraně broumovských stěn, začínající u Strážné hory a pokračující přes Hvězdu dál na jihovýchod. Velmi atraktivní, zábavná, pestrá a dobrodružná, ale poměrně dobře běhatelná trasa s mnoha vděčnými místy pro kochání výhledy.