Když se stanete rodiči, tak některé příjemné věci z vašeho života prostě vypadnou. Třeba o takové sobotní pařbě jsem si coby matka dvouletého syna mohla nechat maximálně tak zdát. A taky je fakt, že jsem sama s ubývajícím volným časem dala dobrovolně prioritu běhu – je to rychlé, levné a ještě jedete příkladem.
V sobotu 19.9. 2015 jsem vyrazila na noční běh Prahou, aniž bych si vůbec dovedla představit, co mě asi tak čeká. Na start závodu, do Letenských sadů, přijíždíme s dostatečným předstihem, kolem reklamních stánků partnerů závodu postává jen pár lidí, zatím je tu klídek. Vyzvednu si startovní balíček s číslem a čipem a jdeme si ještě užívat luxusní počasí, můj závod startuje až ve 20:15.
Jak se slunce začíná přehupovat za obzor, tak lidí mohutně přibývá, atmosféra je velmi radostná až euforická. Záplava barevného oblečení s převládající růžovou, hlasitá hudba a světelné efekty. Poprvé mi probleskne flash back někdy z dob studií a vybaví se mi jakási veselá párty.
Závod na 5km startuje v 19:15, zhruba půl hodinky předem nastupuje na podium cvičitelka Hanka Kynychová a začíná rozehřívat barevnou záplavu běžkyň, muži spíše přihlížejí. Hanka radostně volá: „Dáme prdelku nahoru.“ Je na co se koukat.
Směsice radosti a nervozity mi probíhá tělem v pravidelných vlnách
První kratší závod je odstartován a mně zbývá poslední hodinka na přípravu. Odnesu si batoh do úschovny, vystojím ukrutně dlouhou frontu na záchod (mají tady pěkné holčičí – růžové:-)) a jdu se protahovat. Směsice radosti a nervozity mi probíhá tělem v pravidelných vlnách. Říkám si, že dát dvě kolečka po Letné přece není žádná challenge, ale zase na druhou stranu mám samozřejmě nějaké ambice kolem výsledného času.
Naprosto nenadále potkávám v davu běžců moje parťáky ze závodu Vltava Run. Tak ty bych tady opravdu nečekala! Říkají, že se akce zúčastnili před rokem a natolik se jim líbila, že letos vyrazili zase.
Hanka už zase řádí na pódiu, ale všechno jde nějak strašně rychle, než se stačím rozkoukat už je řazení běžců na start. Obrovská masa lidí se valí ke startovní bráně, veškeré moje ambice probojovat se dopředu padají naprosto vniveč. Je tady tolik lidí, že kdyby jich tu bylo o polovinu méně, tak je jich tu pořád strašně moc.
Konečně je odstartováno
Vydáváme se na trať, díky občasným skokům do trávníku kolem cesty se mi postupně podaří vybojovat si lepší pozici, a tím běžet v tempu, které mi lépe vyhovuje.
Světelný had čelovek se postupně natahuje, získávám trochu více prostoru a celkem pohodlně běžím, nikdo mi nepřekáží. Dojme mě až gentlemanská atmosféra závodu – běžci se navzájem upozorňují na možné překážky (lavičky, díry v asfaltu nebo schody), dokonce zaslechnu, jak se někdo omlouvá svému spoluběžci, že mu vydýchává vzduch:-)
Tohle je vlastně úplně super párty
Pod kyvadlem je nějaká párty a drum and bass nesoucí se vzduchem mi opět připomene dávno zapomenutý mejdan. A najednou je to tady, mám pocit, že tohle je vlastně úplně super párty – světla, hudba, povzbuzování, rozzářená Praha pod námi, osvětlené parníky na Vltavě a spousta energie.
Druhé kolečko už si vyloženě užívám, cítím čistou radost z běhu a obrovskou sounáležitost. Jak se blíží cíl, tak makám a přidávám co to je. Ještě předběhnu pár soupeřů (to je zase výhoda, když vyběhnete jako poslední – celou dobu pak někoho předbíháte:-)) a je tu cíl. Na hodinkách vidím 53 minut a jsem maximálně spokojená. Někdo mi podá do ruky plechovku piva, jak jinak jsem přece na párty a já jsem šťastná!
Musím říct, že se mi závod strašně moc líbil, na začátku jsem si říkala, že to bude opruz valit se ve špalíru lidí, ale moje pocity byly ve výsledku úplně jiné. Prostě jako když se pobavíte na super mejdanu, jenom vás druhý den nebude bolet hlava, ale nohy:-)
Výsledky
10 km muži
1. Michal Majoroš
2. Petr Maurer
3. Pavol Stanek
10 km ženy
1. Zuzana Rusínová
2. Lenka Šibravová
3. Ivana Dolanová
5 km muži
1. Robert Honzík
2. Dennis Moronge
3. Vladimír Trunec
5 km ženy
1. Egle Uljas
2. Johanka Šafránková
3. Hana Halova
Celkové výsledky zde
Informace o závodu
