Nejčastější onemocnění šlach a vazů u běžců

Šlacha a její funkce

Šlacha je soubor kolagenních a elastických vláken, která připojují sval ke kosti. Právě v místech, kde šlacha přechází na sval, dochází nejčastěji k jejímu poškození.

Díky šlaše dochází k přenosu sil ze svalu na kost/kloub a my tak můžeme daným segmentem pohybovat.

Šlachy pomáhají absorbovat síly vznikající při pohybu (např. při došlapu), tím nám šetří energii a chrání před přetížením svalu.

Ve šlachách jsou umístěny receptory, díky kterým náš mozek ví, jak moc máme napnuté svaly (ochrana před přetržením svalu) nebo v jaké pozici se nachází naše klouby.

Vazy a jejich funkce

Jde převážně o kolagenní vlákna, která mají obvykle za úkol stabilizovat klouby, držet je ve správné pozici tak, aby pro nás byl pohyb co nejoptimálnější.

Silné vazy našeho těla obsahují také receptory informující o pozici kloubu (propriocepce).

Pokud máme například přetržený přední zkřížený vaz kolenního kloubu, našemu tělu bude chybět zásadní informace o tom, v jakých pozicích se nachází naše dolní končetina. My si poradíme a tento handicap obvykle vykompenzujeme zrakem nebo propriocepcí z jiných kloubů. Aby tato kompenzace byla ale co nejlepší, je důležité po úrazech cvičit např. na balančních plochách a chodit nebo běhat naboso, abychom si tento„informační systém“ vytrénovali. Díky tomuto tréninku tak můžeme snížit pravděpodobnost vzniku úrazů, jako je např. vyvrknutý kotník.

Zranění u běžců

Nejčastější příčinou zranění u běžců bývá takzvaná mikrotraumatizace, tedy postupné malé přetěžování např. šlachy, vazu, svalu nebo kosti, jehož vlivem dochází k bolesti, zánětu a v krajním případě trvalému poškození, např. únavové zlomenině nebo přetržení či natržení měkkých tkání (svalu/šlachy/vazu).

Mikrotraumatizace je nejčastěji způsobena nevhodným běžeckým stylem nebo vadným držením těla (např. tím, že se různě hrbíme, ukláníme k jedné straně, asymetricky zatěžujeme dolní končetiny při došlapu). Všechny tyto drobnosti mohou vést k neoptimálnímu postavení kloubů, které pak má za následek přetěžování např. šlach a vazů.

Mikrotraumatizaci může způsobovat ale také nevhodně zvolené běžecké vybavení např. obuv, která nám bude tlačit do paty, může postupně vytvořit zánět achilovky, příliš úzké boty v prstové části mohou vést k zánětu šlach palce nebo zhoršení již problematického halluxu (vbočeného palce).

Opakem mikrotraumatizace je jednorázové působení síly o velké intenzitě (např. při pádu, uklouznutí, nárazu), která pak může způsobit akutní traumatické zranění (např. vyvrknutí kotníku, poškození vazů nebo menisků kolenního kloubu).

Důležité podotknout, takovéto zranění vznikne snáze již na tkáni, která byla dlouhodobě mikrotraumatizována. Zdravá achilovka se vám při prudkém rozeběhnutí nebo zaškobrtnutí obvykle nepřetrhne…

Zánět šlach a vazů

Pokud se nám něco stane, naše tělo na to obvykle reaguje zánětem.

Dané místo bývá obvykle:

• oteklé
• bolavé na pohmat nebo při pohybu
• bývá v něm zvýšená teplota
• může dojít k začervenání dané oblasti (což je obvykle znakem infekčního zánětu)
• Při zánětu obalu šlach může docházet ke zvláštnímu fenoménu, tzv. krepitaci (vrzání a praskání v místě šlach při pohybu v kloubu).

Např. pokud přiložíme dlaň ke kotníku a ucítíme pod ní při pohybu v kotníku (fajka/špička) v oblasti hřbetu nohy vrzání a tření, půjde s největší pravděpodobností o zánět šlach extensorů nohy. Při výponech nám takto může zase „vrzat“  achilovka ‑ pak půjde o zánět obalů Achillovy šlachy.

Akutní a chronický zánět

Akutní zánět trvá zhruba 3 ‑ 7 dní, k jeho potlačení používáme:

• Odlehčování/klid/znehybnění (berle, ortézy, kinesiotejpink, polohování)
• Kryoterapii (chlazení, ledování)

Velmi účinnou formou lokální kryoterapie je aplikace zkapalněného dusíku, jehož teplota se pohybuje kolem -150°C. Jde o přístroj, ze kterého se fouká ledový vzduch na dané místo, aplikace trvá zhruba 2 minuty. Tuto metodu se vyplatí využít co nejdříve po zranění a aplikovat denně. Výrazně si tak můžete urychlit dobu hojení. Jedním z efektů této terapie může být také přechodné snížení nebo vymizení bolesti. Pozor! Neznamená to, že váš problém je vyřešen a vy si můžete jít zase zaběhat. Bolest je obvykle chladem jen dočasně utlumena.

• Protizánětlivé masti/léky

Pokud se nám nepodaří zvládnout fázi akutního zánětu, může tento stav přecházet do chronické formy.

Názory na léčbu chronické formy zánětu nejsou tak jednoznačné. Klasické protizánětlivé léky jako např. ibalgin již nemají efekt, navíc jejich dlouhodobější užívání může mít nežádoucí účinky! Vhodný je spíše celostnější přístup, zamyslet se např. nad výživou, která může dosti zásadně ovlivnit průběh zánětlivých procesů v těle. Účinné bývá např. užívání zelené řasy chlorelly.

Ledování se již také nevyplácí, aplikují se spíše tepelné procedury. Z fyzikální terapie je vhodné použít spíše laser nebo ultrazvuk. Mnohým pacientům ulevuje Priessnitzův zábal (danou oblast zabalte do studeného vyždímaného obkladu, druhou vrstvou je igelit, poslední vrstva je suchá a teplá, např. šátek/šála). K uvolnění zatuhlých tkání pomáhá také saunování nebo lokální manuální zásahy fyzioterapeutem (uvolňování pokožky, trakce kloubů, masáže, tejpování).

Důležité je řešit příčinu, která tento stav vyvolala. Mnohdy může jít např. o špatnou techniku běhu, kdy dlouhodobě opakovaně přetěžujeme danou oblast. Ta se dostane do stavu akutního zánětu, ale pokud to neřešíme a bolest přeběháváme, můžeme si takto snadno přivodit zánět chronický, který se může vléci i několik týdnů.

Natažení a natržení

Dalším častým zraněním šlach a vazů bývá jejich natažení nebo natržení. Natažení je vlastně mikro formou natržení. Natažení bývá doprovázeno bolestí a zatuhlostí okolních svalů. Svaly neprotahujte, spíše použijte roler, aplikujte kryoterapii, dopřejte si pár dní volna. Vhodné je tejpování a uvolnění okolních svalů fyzioterapeutem.

Pozor na opakovanou mikrotraumatizaci šlach! Pokud budete dlouhodobě šlachu poškozovat, bude se sice sama hojit/regenerovat, což však může být spojeno s prorůstáním cév do daného místa, čímž se pak sníží pevnost šlachy a šlacha tak bude náchylnější k přetržení!

Při závažnějším natržení může docházet k otoku, hematomu (modřině), je výrazněji snížena hybnost. Při těchto stavech se vyplatí provést vyšetření ultrazvukem a dle toho stanovit terapii. Pokud ale k takovému zranění budete přistupovat jako k akutnímu zánětu, nikdy tím nic nezkazíte. Pokud dojde k úplnému přetržení (ruptuře), je potřeba provést operaci, aby vše správně srostlo a vy se tak vyhnuli pozdějším komplikacím.

Nejčastější poranění

Distorze hlezna (vyvrknutý kotník)

Je nejobvyklejší typ traumatického zranění vazů u běžců. Dochází zde k natažení, natržení nebo úplnému přetržení vazů hlezenního kloubu. Po úraze se vytváří otok a modřina.

Pokud můžete pokračovat v běhu bez výrazných obtíží, došlo jen k mírnému natažení vazů. Pokud je přítomna výrazná bolest a otok, přesto je pohyb možný, vazy mohou být natrženy. I přesto, že nedojde k úplnému přetržení, neměli bychom tento úraz brát na lehkou váhu! Po čase se může stát zdrojem nemalých obtíží.

K distorzi hlezna může dojít opravdu jen čirou náhodou, jednoduše nedáváte pozor a špatně šlápnete. U běžců s přetrženým předním křížovým vazem toto zranění bývá častější vlivem snížené propriocepce (viz. vazy a jejich funkce). Pokud jste si kotník již jednou významněji vyvrkli, budete k tomuto zranění také náchylnější.

Jak kotník zase zpevnit a začít běhat?

Ke zranění přistupujte jako k akutnímu a následně k chronickému zánětu (viz. výše)

1 ‑ 3 týdny je vhodné končetinu odlehčovat a postupně zařazovat posilovací cvičení pro svaly nohy (tento časový údaj je jen orientační, vždy je nutné každou distorzi řešit individuálně a zatížení dávkovat dle bolesti a otoku).

Nohu je třeba začít centrovat (dávat do správného postavení, tak aby kotník nepadal dovnitř). Dále opatrně zařazujte balanční plochy a jiné sportovní aktivity, kdy nedochází k tak velké zátěži jako při běhu, např. cyklistiku.

Nezačínejte běhat, dokud vás kotník bolí a přetrvává na něm otok. Tyto symptomy jsou znamením, že tkáň není zcela zahojena a činností, která vyvolává bolest, si jen znovu poškozujete nově se tvořící tkáň. Úplná imobilizace ale také není vhodným řešením, protože vazy a šlachy pak ztrácejí svou elasticitu.

O tom, kdy a jak začít nohu zatěžovat, je nejlepší poradit se s fyzioterapeutem nebo lékařem, kteří vám postup vymyslí přímo na míru a poradí např. s výběrem vhodných pomůcek.

Toto zranění se vyplatí doléčit, vyhnete se tak stále se opakujícím malým, ale za to nepříjemným potížím (lupání v kotníku, jeho nestabilita, bolesti lýtka a Achillovy šlachy,…).

Je možná prevence opakovaných distorzí?

Jednou cestou je pasivní stabilizace: Pořídíme si pevnou obuv, která nám bude nohu pevně držet a stabilizovat ve správném postavení, můžeme používat sportovní ortézy nebo pevné tejpy

Nevýhodou je, že tím noha přichází o svou aktivitu, spoléhá se na pasivní oporu. Pokud je náš problém opravdu veliký, není samozřejmě využití těchto pomůcek hodnoceno negativně, právě naopak, obzvláště pokud je zařazujeme např. jen v náročných ojedinělých situacích (pokud víme, že nás čeká závod nebo trénink v těžkém terénu, použijeme např. ortézu nebo obuv s kontrolou pronace).

Druhým způsobem může být cesta aktivní stabilizace: Snažíme se nohu co nejvíce aktivovat v její funkci a ztracenou mechanickou pevnost vazů nahradit svalovou aktivitou. Můžeme si pomáhat kinesiotapingem, který naše svaly naopak stimuluje. Obuv volíme spíše minimalistickou, aby noha vnímala dobře terén a mohla se mu tak přizpůsobovat. Zařazujeme balanční cvičení a koordinační cvičení, učíme se rychle reagovat a rozpoznávat polohu jednotlivých částí našeho těla i bez zrakové kontroly.

Skokanské koleno

Jde o klasické běžecké zranění způsobené mikrotraumatizací (viz. výše běžecká zranění). Konkrétně jde o přetížení šlachy čtyřhlavého stehenního svalu (kvadricepsu) a její následný zánět. Oblast kolenního kloubu je bolestivá uprostřed dole pod čéškou (tam, kde se šlacha svalu upíná na kost).

Zezačátku koleno bolí jen při větší zátěži nebo po ní. Když se stav zhoršuje, můžeme mít bolesti např. i při chůzi ze schodů nebo jen při obyčejné chůzi. V akutní fázi mohou být i klidové bolesti, např. v noci.

Proč se to stává?

K přetížení této šlachy často vede zvýšené napětí kvadricepsu. Když bude sval stažený a následně zkrácený, bude více tahat a napínat šlachu v místě jejího úponu, kde může dojít až k zánětlivé reakci. Řešením je tedy snížit napětí a uvolnit kvadriceps. Toho můžeme docílit např. strečinkem, rolováním, tejpováním. Jen toto ale obvykle nestačí. Většinou je potřeba jít trochu více do hloubky problému a zjistit příčinu, proč se sval stahuje a následně přetěžuje úpon? Na vině může být např. špatná opora o dolní končetinu při došlapu spojená s pronací chodidla, což lze vylepšit např. speciálními fyzioterapeutickými cviky, které si budete provádět před běháním v rámci rozcvičení.

Běžecká technika

Neméně důležitá je také technika běhu. Běžci s tímto zraněním běhají obvykle přes patu s dlouhým krokem a hrbí se v hrudní páteři. Jejich postoj je často spojen s prohnutím v bedrech a neoptimálním zapojením břišních svalů. K tomu, abychom zlepšili techniku, může pomoci analýza běhu, při které si osvojíte správné postavení těla v průběhu pohybu. Pokud se se vám podaří změnit vadný pohybový stereotyp, snížíte riziko toho, že se zranění bude vracet zpět.

FYZIOKINESIS REHABILITACE
Mgr. Zuzana Krchová
-Specializuji se na sportovní fyzioterapii, převážně běžců
-Nabízím základní služby rehabilitace (rehabilitace
při bolestech zad a kloubů, po úrazech a operacích,
výhřezech meziobratlových plotének, neurologických
onemocněních, vadném držení těla, skolioze aj.)
-Provádím analýzu pohybu (běh, chůze, cyklistika)
-Věnuji se léčbě pánevního dna a inkontinence moči
u žen
-Řeším psychosomatické obtíže
CO VÁM GARANTUJI?
-Odbornou diagnostiku
-Profesionální, zároveň empatický přístup
-Objednání ihned -Příjemné prostředí
Více informací na www.fyziokinesis.cz